Waves of Tomorrow

čtyřicet devět

Ͽ E V A N Ͼ

"Ta pokuta?"

"Zrušili mi ji, když jsem nastoupil do léčebny."

"Veřejné práce?"

"Taky."

Evan si oddechl. Když se ráno probudili a nasnídali se, zpátky v Evanově pokoji si vzal peněženku, automaticky vytáhl peníze a podal je Kitovi. Ten se na něj jen zmateně podíval. Vůbec se neobtěžoval Evanovi říct, že už vlastně vůbec není ve výkonu trestu.

Odfrkl si. "Tím pádem si zajdeme dneska na večeři."

Kit se uchechtl. "Proč bychom měli utrácet za předražené jídlo, které bychom si mohli udělat sami za poloviční cenu?"

"Říká se tomu rande, víš?" usmál se na něj Evan. "Na žádným jsme nikdy nebyli. A já tě teď na jedno zvu. Nebo mi chceš říct, že umíš udělat středně opečený steak s křupavými domácími hranolky, ze kterých se ti budou sbíhat sliny ještě další dva dny? Protože na ten mám teď vážně chuť."

Kit se na něj usmál zpátky, spíše si vyměňovali sarkastické úsměvy. "Klidně ti ho udělám. A desetkrát lepší. Plus dostaneš překvapení nakonec," ušklíbl se a kývl směrem k posteli.

Evan Kita někdy nezvládal. Opravdu ne. 

A tak se stalo, že zatímco Evanova máma měla konečně tu noční, byli v její kuchyni a Kit se snažil o středně propečený steak s domácími hranolky. Problém? Neuměl ani zapnout plotnu, a tak Evan po chvíli tajně objednal pizzu.

Přešel ke Kitovi a opřel se o linku vedle. Shlédl na Kitův steak, z jedné strany téměř spálený, zatímco na druhé nedodělaný. "Středně propečený, jo?" rýpl si.

Kit se na steak zamračil. "Teoreticky když ty strany zprůměruješ, máš ho středně propečený." Našpulil pusu, jako by přemýšlel. Pak do steaku píchl vidličkou, přendal ho na talíř a vnutil ho Evanovi do rukou. "Na. Středně propečený steak."

"A ty hranolky mám kde?"

Kit zakňučel. "Proč jsi tak náročnej?"

Evan mu vlepil pusu na tvář a zasmál se. "Objednal jsem pizzu. Dneska hlady neumřeme."

Kit si otřel místo, kde mu dal pusu, a vypnul pánvičku. Vypadal mírně zklamaně, ale Evan věděl, že jakmile pizza dorazí, nálada se mu hned zase zlepší. Musel vidět, že toho steaku by se nenajedli. 

"Ale snahu samozřejmě cením," dodal Evan. 

Kit si odfrkl a šel se uraženě posadit na sedačku. Evan ještě kuchyň mírně pouklízel, protože i když vlastně Kit nic neuvařil, nepořádek se mu docela povedlo udělat. 

Pak si šel sednout ke Kitovi, aby se připojil k sledování... dokumentu o zvířatech? Evan se zmateně zastavil uprostřed chůze. Chvíli tikal pohledem mezi televizí a jeho přítelem.

"Co to-"

"Shh," umlčel ho Kit. "Ty želvy se zrovna budou pářit."

"Kite?"

Kit se na něj podíval. "Viděl jsi někdy želvy se pářit? Přísahám, že při tom dělají ten nejvtipnější zvuk."

Evan stáhl rty do úzké linky. "Tak tohle děláš při volných chvílích?"

"Deprese s tebou dělá divy," pokrčil rameny. A pak se místností rozlehl zvuk pářících se želv. Zatímco se Evan plácl do čela, Kit se začal nekontrolovatelně řehtat.