sedm

2.1K 247 31
                                    

Ͽ K I T Ͼ

Kit čekal, že Evanův dům bude vypadat... jinak.

Z venku nevypadal nějak luxusně, byl to prostě jen větší rodinný dům. Uvnitř proto očekával luxus, soudě podle Evanova táty. Chodil k nim do motelu minimálně jednou  týdně a už přijel třemi různými auty.

A ano, Kit Evanovi neposlal jedinou zprávu.

V jistém smyslu dělal dobrou věc. Kdyby Kit Evana varoval, co by udělal? Přišel by a nachytal svého tátu, jak se tetelí s cizí holkou. To by ho zničilo. Taky by prasklo, že Kit ten první den lhal. Clarke v jejich motelu jistě nebyl pracovně.

Teď, když vešel vstupními dveřmi do jejich domu, musel se tiše uchechtnout. 

Pak si všiml samotného Benjamina Clarka. Přicházel k nim z vedlejší místnosti, pracovní tašku v ruce, zahleděn do telefonu. Evan mírně vykulil oči - dříve řekl Kitovi, že jeho otec bude už dávno pryč a dům bude prázdný.

"Evane, prosím tě, než se vrátím, mohl bys-" Clarke vzhlédl a poprvé zahlédl Kita. Kit se ušklíbl. Uvědomoval si, jak má nad Evanovým otcem navrch a chtěl to dát najevo. 

Clarke se zastavil v polovině chůze a naprázdno otevřel pusu. Poznal Kita. Poznal toho kluka za recepcí, který mu i několikrát týdně předával pokoj, kde podváděl svou ženu. A ten kluk právě přišel s jeho synem k němu domů.

"Um, tati, to je Kit. Možná ho znáš, jeho rodina vlastní ten motel, kde jsi kdysi měl tu pracovní schůzku," představil Kita Evan.

Kitův úsměv se rozšířil. "Těší mě," řekl zdvořile.

Evanův táta si ho přeměřil pohledem, jako by nemohl uvěřit, že je to opravdu on. "Taky," řekl jen nakonec.

Clarke se dal opět do chůze, ale Evan ho ještě zastavil. "Říkal jsi předtím něco?"

"V pohodě," zavrtěl hlavou. "Nebylo to nic důležitého. Uvidíme se večer."

Rychlým krokem odešel. Kit by se nejraději rozesmál na celé kolo.

Evan zhluboka vydechl. "Dobrý. Tak aspoň víme, že je stoprocentně pryč. Tak pojď." Eva ho vedl do patra a na úplný konec chodby. Objevily se před nimi jediné dveře, které vypadaly jinak, než všechny ostatní v domě. Tyto  byly mohutné, dřevěné a Kit tak pochopil, že Evanův táta si potrpí na výstřednost.

"Tohle je jeho pracovna," vysvětlil Evan. "Vezmeme ty peníze a jdeme."

Kitovi se nezdálo jako nejlepší nápad, aby peníze, co potřeboval, vzali jeho tátovi. S tímhle úmyslem za Evanem nešel. Podle jeho slov ale rodiče tu a tam kontrolují Evanovi účet, a tak jednoduše vybrat nemohl. Proto Evan navrhl, že vezmou peníze z pracovny jeho táty. Má tam prý papírové bankovky v trezoru, od kterého zná Evan heslo. Pokud Kit peníze vrátí co nejdříve, stoprocentně si Clarke ani nevšimne, že mu nějaké peníze zmizely.

Evan chňapl po klice, ale ještě se zastavil. "Teď mi řekni, o co jde. Jinak žádné peníze."

Kit si povzdechl, ale ani ho ta výzva nijak nepřekvapila. Evan byl celou dobu až podezřele ticho a s tím, kolik peněz potřeboval Kit půjčit, mu to přišlo podezřelé. 

"Jsi připraven si zdemolovat ten obrázek, který o mně máš?" zeptal se Kit, když se opřel o stěnu vedle dveří.

Evan viditelně polkl. "Chci pravdu."

"Tak ji máš mít," ušklíbl se Kit a vytáhl z kapsy malý balíček bílého prášku. Uviděl, jak se Evanovi rozšířily zornice, když v jeho ruce uviděl onu drogu. "Dáš si taky? Můžu ti trochu dát jako poděkování za pomoc."

Waves of TomorrowKde žijí příběhy. Začni objevovat