Waves of Tomorrow

dvacet devět

Ͽ E V A N Ͼ

Když Evan pro Kita do nemocnice přijel, byl Kitův trest jasný - pokuta, několik hodin veřejně prospěšných prací a testy dvakrát týdně, aby se prokázalo, že je čistý.

Evan si jen oddechl, že ho neposlali někam do léčebny. Když Kita přijali, byl zdrogovaný a opilý a už se to jen řinulo. Nelegální držení a užívání drog a alkohol, když na to neměl ještě věk. A taky zfalšovaná občanka.

Pokuta byla mastná, Hodin prospěšných prací až moc a na Kitově náladě se to nemálo podepsalo. Evan mu jen jednou řekl, že to není tak špatné, že mohl skončit v léčebně nebo i ve vězení, jinak o tom nemluvil.

Jakmile odvezl Kita domů, vyprovodil ho až ke dveřím onoho pokoje, kde ho před pár dny Evan našel. "Chceš, abych zůstal?" zeptal se. Jestli Kit bude chtít, dá mu všechen prostor, který bude potřebovat. Musel na jejich vztah bez nálepky pomalu.

Kit se posadil na okraj postele a chvíli přemýšlel. Nakonec zavrtěl hlavou.

Evan chápavě přikývl. "Kdybys něco potřeboval, klidně mi zavolej, jo? Ne, že si budeš myslet, že bys mi byl na obtíž," nakázal mu. "Chci s tebou být, takže..." Ukázal na svůj telefon.

"Tak tady zůstaň," pokrčil rameny Kit.

Evan se uchechtl. "Před pár sekundami jsi tvrdil něco jiného."

Kit frustrovaně vydechl a praštil s sebou do postele. "Co já vím, co chci. Asi vykrást banku, abych mohl nějak zaplatit tu zkurvenou pokutu."

Evan se rozhodl zůstat. Zavřel za sebou dveře od pokoje, odložil klíče od auta na stůl a posadil se na postel vedle Kita. "Nějak to půjde. Hele, nemůžeš teď utrácet ani za alkohol ani cigarety, jinak by na to v nemocnici přišli, tak hned něco ušetříš. Já můžu začít trénovat volejbal, to taky vydělá."

Kit ležel se zavřenýma očima. "Nebudu si brát tvoje peníze na zaplacení pokuty za drogy. To zní...  strašně."

Evan se k němu otočil. "A jinou možnost máš? Vsadím se, že rodiče nepožádáš. Kde na to chceš jinak vzít? Já ti chci pomoct."

Kit se zvedl na lokty a podíval se na Evana s přivřenýma očima. "Myslíš, že mám dostatečně dobrý tělo na to, abych dělal striptéra? To vydělává, ne? Nebo bych mohl začít prodávat fotky mých nohou. Nenatočíme spolu porno? Už tři dny jsi moje jediná možnost, bohužel to budeš muset být ty. Dáme to na Onlyfans, beztak to něco vydělá."

Evan si povzdechl. "Prosím tě, mlč už."

Kit se zasmál. Evan byl na druhou stranu rád, že má konečně lepší náladu.

"Prostě se neboj," promluvil po chvíli Evan. "My tě už nějak podržíme."

"My?"

"Rosie a spol. Určitě tě v tom nenechají ani oni."

Kit sebou opět plácl. "Měli by. Vy všichni byste měli. To já se předávkoval pitomým kokainem, neřekl bych, kdyby šlo o něco, v čem jsem nevinně. Tohle jsem si podělal sám. A to dost."

Evan se tak nějak snažil nemyslet na tu stránku Kita, která neustále pije, kouří a občas okusí i nějaké ty prášky. Věděl, že jestli chce být s ním, bude muset přijmout i tyto jeho stránky, které, jak doufal, by mohl možná trochu ovlivnit. Pomoct mu, aby tolik nekouřil. Dělat ho šťastným, aby neměl potřebu potápět se v alkoholu.

A musel uznat, že docela překvapil sám sebe, jak v pohodě vzal fakt, že se Kit předávkoval kokainem. Nejspíš to ale bylo proto, že pokaždé, co si na to vzpomněl, uvědomil si jako první ten strach, když našel Kita ležet na podlaze. Ten byl silnější než případná nenávist za to, co udělal.

"Už se stalo," řekl nakonec Evan. "Čas nevrátíš a teď se z toho musíš nějak vysekat."

"Vysekám," zamumlal Kit, vyhoupl se na nohy a ze své tašky si vytáhl telefon. "Napíšu ostatním, že dneska pijeme na střeše."

Evan si povzdechl. Kit byl jak malé dítě. "Nemůžeš. Máš chodit na kontroly, že jsi čistej."

Kit vzhlédl od telefonu. "A kdy je další kontrola? Za tři dny. Potřebuju se s alkoholem nějak rozloučit."

Evan naprázdno otevřel pusu, ale zase ji rychle zavřel, protože mu bylo jasné, že ho stejně nepřemluví. Za chvíli už Kit telefon odložil se spokojeným úsměvem a vrátil se na postel. Zatímco si Evan odskočil na záchod, Kit usnul a neprobudil se téměř další tři hodiny.

V devět hodin se pak sešli s ostatními na střeše motelu na akci, kterou Kit pojmenoval Velice skromná rozlučka s alkoholem, která obsahovala jednu flašku tvrdého na každého a několik piv. Evan se modlil, aby to nevypili za jeden večer, protože si neuměl pak představit, co by s tak opilým Kitem dělal.

Téměř tradičně se opět pustili do té pitomé hry pravda nebo úkol. Evan byl z takových her vždy nervózní, protože se bál, co si na něj ostatní vymyslí. Jenže tady ho stále brali jako nějaké neviňátko a tak otázky na něj nebyly tak ostré.

Jednou, když ho Vicky opět vyzvala na pravdu nebo úkol, už téměř ihned začala pokládat otázku. Evan ji ale přerušil. "Tentokrát chci úkol." V sobě už nějaké to pití měl a doufal, že to bude stačit na to, co přijde.

Vicky se ušklíbla a začala předstírat, že přemýšlí. "Minule se mi z Kita povedlo vydolit nevídané přiznání a pokud vím, už ani ty tady nejsi zadaný, že?" Ušklíbla se. "Takže ti dávám to samé. Vstaň a polib toho, kdo tě nejvíce přitahuje."

Evan se uchechtl a Kit nepatrně taky. "Máš zastaralé informace, já jsem zadaný a ten člověk taky. Ale s tím nemám problém." Kit seděl vedle něj, a tak se Evan jen otočil, naklonil a bez váhání ho políbil.

Ron se zasmál. "Neexistuje svět, kde by byl Kit zadaný, prosím tě."

Matthew do něj dloubl loktem. "To jsi nepochopil, že jsou spolu, ty idiote?"

Když se Evan od Kita odtahoval, cítil na sobě všechny pohledy. Kit si loknul z flašky, i když nemusel, a prohodil: "Je to tak, vážení, stal se ze mě podpantoflák."

Evan se nejvíce bál Rosiiny reakce. Sice byla pouze Kitova kamarádka, ale teoreticky byli něco jako kamarádi s výhodami a pochyboval, že jí Kit o nich něco řekl. Pokoušel se uklidňovat, že to mohla tušit, když se ho v nemocnici zeptala, jestli ke Kitovi něco cítí, i tak ho to ale trápilo.

Když se ale na ni podíval, usmívala se. Těžko říct, jestli to byl upřímný úsměv, snad všichni z Kitovy party zvládali bravurně skrývat emoce.

Za toho podpantofláka ale Evan do Kita šťouchl. "Hej, to není pravda."

Kit si flašku, kterou měl v ruce, dal před jedno oko tak, jako by předstíral, že má dalekohled. Evan si hned pomyslel, že už měl alkoholu až dost. "Já jsem jasnovidec," promluvil. "Vidím do budoucnosti a už teď můžu s jistotou předpovědět, jak se mě budeš snažit odradit od alkoholu a cigaret, abych byl na kontroly čistej. Budu čistej. Čistej podpantoflák."

Ostatní se zasmáli, zatímco Evan si odfrkl. "Jestli chceš, klidně to nechám celý na tobě. Pak si ale nestěžuj, až se ti zvýší pokuta nebo tě zavřou."

Z Kitova vodka dalekohledu se stala dýka, kterou si na oko zapíchl do břicha. "Tak takhle mi ty věříš?" řekla zraněně. "Cítím se zrazen."

Evan protočil očima a vzal Kitovi flašku z ruky. Napil se. "Myslí, že se potřebuju více opít, abych tě dneska snesl."

"Jak malý děcka," zavrtěla Vicky hlavou. "Fakt jo."

Ͽ Ͼ

ach jo, chtělo by to zas nějaký vzrůšo.