43.KAPITOLA

53 4 0
                                        

Když se někdy kolem oběda probudím, třeští mi hlava. Vážně sem toho vypila trochu moc, ale na druhou stranu to byla zábava. Teda to co si pamatuju. Vedle mě leží nahý zpěvák, je to po ránu ten nejlepší výhled. Vstanu a jdu si pro kafe, Rose spí jako zabitý a pochybuju že by ho zrovna teď něco vzbudilo. Projdu kolem počítače který je zapnutý, což je divný protože ho ani jeden moc často nepoužíváme. Všimnu si malého oznámení dole u emailu. Nebudu lézt Axlovi do zpráv, taková stíhačka vážně nejsem a tak pokračuju cestou do kuchyně. Jakmile začnu vařit vodu stojí ve dveřích Slash a ospale se na mě dívá. Matně si pamatuju, že jsem ho včera objímala kolem krku a pak už jsme se jenom smáli.

"Dobré ráno." řeknu a on jenom zakýve hlavou,  protože zrovna zívá. Zřejmě ho taky překvapí že počítač běží a přejde k němu. Posadí se na židli, když si všimne nového emailu, neváhá a klikne na něj. Nevím jestli je správné že se Saul zpěvákovi hrabe ve zprávách, ale jsou to v podstatě bratři. Asi jsou zvyklí že před sebou nemají tajemství.

"Hele máš tady email, tys někomu něco psala?" zeptá se zmateně Slash a já cítím úplně stejnou emoci. Nevím o tom že bych někomu psala. Mám totální okno. Pustí mě k počítači a já jsem ráda, že mi nechává alespoň iluzi soukromí tím že se postaví vedle monitoru a ne vedle mě. Otevřu email a podívám se na adresu odesílatele. Pane bože. Sirotčinec Marcus. Tam jsem nechala Cynthiu. Zapištím přes celý byt a několik vteřin na to přiběhne vyděšený Rose. Podívá se na mě a Slashe ospalím pohledem. Saul stojí jako zaražený, takovou reakci asi nečekal. Oba dva na mě tázavě hledí. Polknu.

"Psala sem do sirotčince." hlesnu jenom a oni už si zbytek domyslí.

What happened?Kde žijí příběhy. Začni objevovat