What happened?

20. KAPITOLA

,,Nemusíš se bát, s Axlem to myslím vážně" ujistím ho s milým úsměvem a přitom mu opětuji pohled do očí. Oba jsme si tak jistí, že jsme k sobě upřímní a nic neskrýváme. U toho mu provizorně zavazuji obvazem hlavu kvůli ranám ze předu i ze zadu a pokračuji v desinfikování, tentokrát ran na rukách. Vážně jich má dost a z některých dokonce vyndavám i kousky skla. Naprosto nechápu, jaký hovada tohle dokážou udělat. Ve skupině jednomu člověku. A ještě ke všemu útočí sklem. Ten chlap si má spíš hlídat starou a ne pak mordovat ostatní.

Uběhla už druhá půl hodina od toho, co se druhý černovlasý kytarista vrátil jak z bojového pole a celou dobu si povídáme. Zbytek kapely se tu ještě neobjevil a i když mám trochu strach, Izzy mě vždy dokáže nějak uklidnit. Většinou mi vypráví jeho zážitky z kapely nebo o klucích, co všechno provádí. Je fajn ho poslouchat a zároveň se dozvídat například o tom, jak často jezdí Axlovým autem jen tak po dálnici nehledě na tom, v jakém jsou stavu a skládají písničky.

Axl

,,Hej, brácho" probere mě až hlas Slashe. Ležím na zemi na studeném chodníku a kapky studeného deště mi padaj přímo do ksichtu. Nemám ani to nejmenší tušení, co se před chvílí stalo, ale alespoň vím, že ti zkurvení hajzlové co nám zmlátili Izzyho jsou vyřízení. A to jich bylo celkem 6.

,,Seš dobrej?" Skloní se nade mnou Duff a mně se naskytne pohled na jeho ksicht. Je to přesně to, co chci ihned po probuzení vidět. Brzy se u mě nachomejtne i Steven a podá mi ruku. Děsně mě bolí hlava, tak, jak jsem to snad ještě nikdy nezažil. Jestli to bude ještě chvíli pokračovat, dožene mě to k šílenství.
Už sedím a když si sáhnu dozadu na temeno hlavy, celou ruku mám od krve.

,,Kurva" syknu a znovu se mi začerní obraz před očima. Nevim, čim jsem dostal, ale rána to musela bejt fakt pořádná, protože mě jen tak něco nesundá.

,,Čim jsem dostal?" Zeptám se po chvilce, kdy začnu zase vnímat. Odpovědi se mi ale nedostane.