,,Proč ses vrátila zrovna dneska?" Zeptám se na otázku, nad kterou přemýšlím už od chvíle, kdy mi paní ředitelka oznámila, že se mám sbalit, protože odjedu. Nějak jsem tušila, že si pro mě přijede Chloe, ale nedokážu tolik pochopit, proč až za 3 roky, nebo proč se někdy nestavila. Návštěvy jsou přeci povolené.
,,Protože jsem si uvědomila, jak moc důležitá pro mě jsi a navíc jsem se konečně dokázala postavit na vlastní nohy. Kdybys byla se mnou předtím, žila bys roky v pěknejch sračkách, neměla bys co jíst, škola by ti nic neříkala a přespávala bys různě po motelech, v ubytovnách nebo v útulcích pro bezdomovce" řekne Chloe zcela vážně, ale je vidět, že ji to trápí. Protočím očima a raději ji znovu pořádně obejmu. Jsem vážně ráda, že jsem tady s ní.
,,V těch sračkách bych pořád mohla bejt s tebou a ne poslouchat kecy o tom, že vzdělání je klíčem k budoucnosti" pokrčím rameny a usměju se. Vím, že je ráda za ta slova, i když mi je jasný, že s tou školou maj asi všichni pravdu. Pokud teda nesbalim bohatýho rockera, nebo do budoucna bohatýho. Co třeba takovej Slash? Je naprosto nádhernej, jeho vlasy i oblíkání má styl, je talentovanej a je jasný, že přeci Guns udělaj díru do světa!
Ségra se jen usměje a než stačí odpovědět, do kuchyně, kam jsme se zavřely přijde Hudson a z ledničky si vezme pivo. Pak na mě mrkne a druhou plechovkou ukáže proti mně.
,,Nechceš si se mnou dát?" Odhrne si kudrlinky z tváře, jen abych mu viděla do jeho tmavých očí a upřímně se zazubí tím nejsladším úsměvem, co jsem kdy viděla.
ČTEŠ
What happened?
FanfictionChloe ztratí vědomí před barem ve kterém jí hodil neznámí muž něco do pití. Když se probudí ocitne se ve společnosti kapely Guns N' Roses. Stát se může cokoli. Tento příběh je ve spolupráci s @girlGNR PS: moje jsou liché kapitoly ;)
