41.KAPITOLA

55 5 0
                                    

Po snídani se přesunu z postele na pohovku a přitulím se ke zpěvákovi. Mírně mě pohladí po vlasech a já poznám že ho moje minulost taky zasáhla. Jsem ráda že je starostlivý, ale nechci aby se ke mě choval jinak než do teď. Nejsem žádný křehký porcelán, který se může každou chvilku rozbít. Přežila jsem svojí minulost a dokázala začít znova. A taky v tom dokážu pokračovat. Teď už o ní Axl ví, ale to nevadí. Brzy se z toho vzpamatuje, stejně jako já.

"Hele můžu se tě na něco zeptat?" zeptá se Rose, čímž mě vytrhne z přemýšlení. Sice nechci aby se ptal na další podrobnosti z mojí minulosti, ale zároveň k němu chci být stoprocentně upřímná. A tak jenom přikývnu.

"Fajn, možná mám víc otázek. Zaprvé, proč si mi to neřekla dřív?" řekne starostlivým tónem.

"Proč myslíš? Není to zrovna dobrá seznamovací fráze, a navíc...se na to od té doby, co se to stalo snažím zapomenout. Dokud se ta kráva neobjevila dařilo se mi to." odvětím a snažím se trochu zasmát. Jenže Rose neoblafnu, pozná že je můj smích strojený. Ale taky chápe že pro mě není lehké o tom mluvit.

"A nenapadlo tě se někdy za Cynthiou zastavit? Podívat se jak se má? Najít ji? Je to jenom nápad a pochopím jestli tě tím naštvu, ale jenom sem tak přemýšlel jestli by to nebylo fajn." řekne a já se na chvilku zapřemýšlím. Napadlo mě to několikrát.

"Napadlo, ale co bych jí řekla? 'Ahoj, pamatuješ si mě? Já jsem tvoje ségra co tě nechala v sirotčinci kvůli nezodpovědné mámě a labilnímu tátovi.' To prostě nejde." řeknu a schovám hlavu do dlaní, už zase mám chuť brečet, ale všechny moje slzy už sem si vyplýtvala předešlí večer.

"Dobře promiň, asi to byla blbost." omluví se a podívá se z okna. Vím že to myslí dobře, a já se nezlobím. Jenže on to nikdy nebude chápat tak jako já.

"Nemusíš se za nic omlouvat, jenom už se o tom nechci bavit." řeknu a odejdu do kuchyně, potřebuju si dát panáka jinak to nevydýchám, nejsem naštvaná, dokonce už ani smutná, ale ta minulost se na mě válí jako tsunami. Takže se prostě potřebuju něčeho napít. Snad něco najdu. Vejdu do kuchyně a hned na první dobrou v první skříňce co otevřu najdu poloplnou láhev vodky. Otevřu ji a pořádně si loknu. Sice mi vodka nechutná, ale v tuhle chvíli se hodí. Axl za mnou dorazí a lehce se zasměje aby odlehčil atmosféru.

"Tak ty si tady piješ a ani svýho přítele nepozveš na panáka?" zeptá se a já už se směju taky. Ale doopravdy. Taková kravina a přesto mě dokázala rozesmát. Najednou se mi zdá všechno lehčí. Sem si jistá že to zvládnu. Prostě svoji matku a minulost zase vymažu z každodenního života a bude. Po všem co se mi stalo si myslím, že pouhá připomínka toho už mi neublíží. A navíc mám u sebe Axla, který mě ochrání. A který je neuvěřitelně sexy když si ode mě vezme flašku a lokne si průsvitné tekutiny.

What happened?Kde žijí příběhy. Začni objevovat