40.KAPITOLA

53 4 0
                                    

Ráno se proberu v posteli, v jeho dlouhém bílém tričku a přikrytá dekou. Je mi hned jasné, že jsem usnula na Axlovi a on, abych měla větší pohodlí mě dostal do ložnice. A dokonce mě stačil i převléknout. Sama pro sebe se mírně usměju, i když to není vůbec lehké. Včerejší večer mi dal pořádně zabrat a ukázal mi, že před minulostí nikdy neuteču. Ani kdybych chtěla. Na povrch se dostalo až moc věcí, o kterých jsem si myslela, že jsou jen dávno pohřbené vzpomínky. Teď ale vím, že nejsou. Jsou stálou realitou a strašákem mého každodenního života. Pomalu mě to začíná ničit a já mám pocit, že s tím musím něco udělat. Musím se vrátit na samý začátek a vše udělat jinak. Nebo alespoň teď to napravit.

,,Koukám, že jsi už vzhůru" probere mě z myšlenek starostlivý hlas Axla. Na prkýnku na krájení má položený talíř, na něm jako zázrakem čerstvé pečivo a míchaná vajíčka vedle.

,,Udělal jsem ti něco k jídlu, jen jsem nenašel nic, na čem by se to dalo nosit, tak doufám, že to prkno stačí" usměje se trochu stydlivě a položí to na mé nohy, když se posadím.

,,Stačí" zazubím se a přitáhnu si ho za hlavu blíž k sobě. Políbím ho a alespoň na chvilku zapomenu na svou minulost. V jeho přítomnosti a jeho starostlivém a láskyplném objetí. 

What happened?Kde žijí příběhy. Začni objevovat