Hroucení

44 7 0
                                    

Nevím kdy se to stalo.
Ani jestli se to stalo.
Měl jsem to v mlze.
Slyšel jsem jak na mě někdo mluví.
Ale nemohl jsem odpovědět.
Slyšel jsem řev. Pak se mnou někdo trhnul a já se přestal soustředit úplně na všechno.

Neslyšel jsem a jediné co jsem viděl byla mlhavá postava v dáli. Nedokázal jsem poznat kdo to předemnou stál. Dohánělo mě to k šílenství. Ta bezmoc podívat se tomu člověku do očí.

Pak byla jen tma.
Nic jsem neslyšel.
Nic jsem neviděl.
Nic jsem nevnímal.



"Eli! Eliote! Je vzhůru!" Slyšel jsem hlas v dálce. Všude bylo moc hluku.
V místnosti byl ruch. Něco vedle mě pípalo a hučelo. Někdo na mě mluvil ale nemohl jsem se soustředit abych zjistil či hlas to je. Zněl mi povědomě.
Ten hlas mi je blízký. Kdo jen to může být? Ten hlas se mi líbí. Je drsný ale jemný zároveň. Je perfektní.

Někdo se dotknul mého ramene.
Otevřel jsem oči ale nic jsem neviděl.
Bylo to všechno v mlze. Viděl jsem jen barvy. Bílí strop. Před můj obličej se postavila divná šmouha. Něčí tvář. Možná jí patří ten milí hlas.

Snažím se zaostřit na osobu ale stále vidím v mlze. Když konečně uvidím kdo předemnou je položím hlavu na polštář a usměji se. Erick.

Jistě že je to Erick.
"Co se stalo?" Zeptal jsem se ještě otupělale a ospale.
Koutkem oka jsem si všiml že nejsme v místnosti sami. Byli tam dvě ženy a muž. Muž byl v policejní uniformě a ženy vypadali jako zdravotní sestry.
Rozhlédl jsem se po místnosti.
Jsem v nemocničním pokoji.
Co se stalo?

Jedna ze sestřiček na mě začala odborně mluvit o tom co se stalo a vysvětlovat mi proč tu jsem. Jediné co jsem pochopil je že jsem omdlel z velkého návalu stresu nebo co. Něco s úzkostí a o tom že mi umřela matka. Potom že budu muset cosi podepsat a ten policista mi řekl že je můj otec ve vězení.

Snažím se pochopit co se kolem děje.
Matka je mrtvá. Pořádně jsem si neuvědomoval co právě zjišťuji, a i tak se mi na tvářích objevili slzy.

Co se mnou teď bude?
Ptal jsem se sám sebe a s uslzenýma očima koukal na Ericka který mě lítostivě pozoroval z druhé strany místnosti.
Aspoň že on je tu s semnou.

Jeho Dívčí ŠkolaKde žijí příběhy. Začni objevovat