Jeho Dívčí Škola

Poslední noc

Bylo jedenáct hodin v noci a já nemohl usnout. Ne když jsem věděl co mě zítra čeká.

Erick také nespal. Nevěděl jsem to ale do té doby než na mě promluvil.

"Lehni si ke mně." Řekl šeptem.

Poslechl jsem ho a lehl si vedle něj.
Okamžitě mě objal a přitiskl si mě na jeho hruď.

"Budeš mi každý den psát." Poručil mi a já přikývl. "Když něco nakreslíš tak mi pošleš fotku." Poručil další věc a já znovu přikývl. "Když budou zlí tak mi to napíšeš, a pokud budou hodní tak mi to taky napíšeš. Prostě mi napíšeš všechno." Nepřestával přikazovat a já jen kýval hlavou na souhlas.

Když skončil s poroučením dal mi pusu do vlasů. Malou které jsem si málem nevšiml. Ale všiml jsem si a to místo kterého se dotkly jeho rty nabralo červenou barvu jako první. Ještě že byla tma a on mě nemohl vidět.

"Říkej mi něco prosím." Poprosil jsem ho.
Chci se soustředit na jeho hlas abych si ho zapamatoval. Chci si ho pamatovat na živo. I když si budeme volat tak to nebude ono. Chci vědět jak zní každý nejmenší detail a to mi hovor neumožní.

"Když jsme se ještě neznali na živo, hrozně mě uklidnila každá tvá zpráva.
Celý den jsem se vždy těšil jak mi napíšeš. Někdy jsi zapoměl a já napsal tobě ale i tak jsem věděl že tam na druhé straně jsi a i když si měl hodně problémů o kterých jsem já nevěděl, byl jsi tu vždy pro mě. Když jsme se pak setkali na živo, byl jsem připravený opravdu na všechno. Čekal jsem i možnost že by jsi mě napálil a byl jsi doopravdy ňaky starý pedofil. Ale když jsem tě uviděl, nikdy by mě nenapadlo že je něco tak úžasného jako ty. Když jsem tě poprvé uviděl, byl jsi tak vystresovaný z toho co ti řeknu a pro mě jsi vypadal i přes to tak dokonale.
Čekal jsem všechno ale to že budeš tak úžasný to jsem nečekal.

Pak jsi mě několikrát nazval svým nejlepším kamarádem a já si začal říkat jestli bych u tebe vůbec někdy mohl mít šanci. A pak jsi řekl že jsi pansexuál a hned jsem začal plánovat kam tě pozvu.
Cítil jsem že je tam šance odmítnutí ale bylo mi to jedno protože kdybych to neudělal tak bych nikdy nemohl vědět jestli bys řekl ano. A to by bylo nesnesitelné.
A ty jsi řekl ano." Skončil vyprávění Erick.

Objal jsem ho pevně a nikdo už nic neříkal. Poslouchal jsem jak mu bije srdce. Bylo to uklidňující.

Byl hned vedle mě. Už jsem ani nemyslel na zítřek. Nemyslel jsem ani na včerejšek. Nemyslel jsem na budoucnost nebo minulost. Obojí je jistě děsivé a proto jsem myslel jen na přítomnost která děsivá nebyla.

Má přítomnost byl Erick.
Vlastně já v objetí Ericka.

Přítomnost byla s Erickem a já nemohl myslet na to že minulost někdy nebyla a budoucnost nebude s ním.

Kéž bych mohl zůstat přesně v tomto momentu. V přítomnosti s Erickem.