Jeho Dívčí Škola

Rádi tě poznáváme Alice

Byla to žena. Blond vlasy, modré oči.
Nikdy jsem ji neviděl ani na žádné fotce.
Jestli je to doopravdy má teta tak se s mou matkou nejspíš moc nemuseli.

Přišla ke mně a objala mě. "Vítej doma Alice!" Řekla radostně a pustila mě.

Doslova jsem ji skenoval pohledem. Mračil jsem se a byl jsem uražený.
Ona nemůže za to že tu jsem ale na někom si to musím vybít ne?
"Jsem Eliot" řekl jsem a dál se na ní mračil.

Žena se nachvýli zamyslela a pak se ke mně sklonila. Je o dost vyšší jak já takže se musela sklonit pořádně aby mi viděla do očí. "Vítej doma Eliote." Řekla a pohladila mě po tváři.

"Už jsem ti zařídila školu a příští pondělí tam budeš moct jít. Teď tě seznámím s domem a jeho obyvateli." Řekla a otočila se zpět ke dveřím.

Vzal jsem své věci a vydal se za ní do domu. "Zavazadla si nech na chodbě." Řekla a pokynula ať ji následuji.

Šel jsem za ní a stále se mračil.
Ukázala mi celý barák. Mají velkou kuchyň a hned vedle ještě větší obývák.
Dvě koupelny, tři dětské pokoje a ložnici.

Jakmile mě provedla po celém domě, zavedla mě do obýváku a někomu napsala přes svůj telefon.

Hned jsem si vzpomněl na Ericka. Je nejspíš ještě ve škole. Slíbil jsem mu že mu hned napíšu. Chtěl jsem se podívat po svém mobilu ale nechal jsem ho v autě. Ihned jsem se podíval z okna a auto už tam nebylo. Jistě že ne. Odjelo hned když jsem vešel do domu.

Svět se kolem mě zatočil a já viděl jen mlhu. Celý jsem zbledl a spadl na zem do dřepu. Žena, neboli moje teta ke mně hned přiskočila a chytila mě za ramena.
"Co se děje? Je ti něco?" Ptala se strachovačně. "Nechal jsem tam svůj mobil." Řekl jsem ztraceně.

Jak jsem mohl nechat mobil v autě.
Celou domu jsem myslel jen na Ericka a teď mu nemám jak napsat. Nevím ani jeho číslo na vzpaměť.

"To vyřešíme! Můžu ti koupit nový." Řekla a usmála se na mě. "Potřebuji můj mobil. Mám tam všechna čísla. Nechal jsem ho v tom autě." Mluvil jsem čím dál zklíčeněji. "Tak tam zavoláme a oni ho přivezou." Řekla a vytáhla z kapsy svůj mobil.

Postavil jsem se a ona vytočila na mobilu číslo. Vysvětlila co se stalo a pak hovor ukončila a poděkovala.

"Zítra ti ho dovezou, stejně s nima musím ještě pár věcí dořešit." Usmála se a pohladila mě po vlasech.

Chová se jakoby mě znala celou dobu a jakoby mě měla hrozně ráda. Nezná mě a nikdy mě neviděla. Vadí mi že si chce hrát na matku nebo jinou rodičovskou figuru. Ti předešlí mi stačili.

Do domu někdo vešel a společně vešli do obýváku za námi.

Byl to muž s hnědými vlasy, hnědýma očima a dlouhými vousy. V rukou měl dítě chlapečka kolem třech let a za ním stála malá osmi letá holčička v šatečkách. Vedle nich stála holka asi v mém věku, na sobě měla černý crop top a dlouhé útlé džíny. Blond vlasy měla sepnuté ve dvou drdolých a měla na sobě dost make-upu. Nehty měla nalakované na černo a měla je málem delší než samotné prsty. Samozřejmě přehráním ale s takovouhle by asi lesba být nemohla.

Muž ke mně přišel a začal všechny představovat. "Ahoj já jsem Ondřej, mou ženu Jitku znáš a tohle jsou naše děti Ondra nejmladší, Katka osm let a Zuzka 13 let. Jsme rádi že se konečně poznáváme." Usmíval se na mě jak na malý dítě.

"Já jsem Eliot." Řekl jsem s neutrálním hlasem i výrazem. Může to zaskočilo a lehce svraštil čelo. "Ty jsi trans?" Řekla ta holka. Ani nevím jestli to bylo znechuceně a nebo se zaujetím.
"Ne, jsem Eliot" řekl jsem a obrátil oči k podlaze.

Chováš se jako malé dítě Eliote, začni se chovat pěkně. Tihle lidi vypadají fajn. Chci si to tady jen celý zavařit. Doopravdy nemůžu být s ničím spokojený. Říkal jsem si v duchu sám pro sebe.

"Ano jsem trans." Řekl jsem trochu zahanbeně. "A my tě budeme samozřejmě podporovat tak jako by to dělala má sestra kdyby byla ještě s námi." Řekla teta. Jo přesně tak. Moje mamka byla ten nejpodporativnější člověk na světě.

"Díky" řekl jsem s předstíráným nadšením.

Potřebuji můj mobil abych napsal Erickovy. Ta holka mě s tím množstvím make-upu připomíná Amandu, jenže narozdíl od ní to Amandě sluší.

Opět jsem jak malé dítě. Ta holka může být fajn.

Třeba pokud budu dost nesnesitelný tak mě pošlou zpět za Erickem.

O tom rande si můžu nechat jen zdát.