Jeho Dívčí Škola

Pojem 'normální'

Po obědě a dalších sto lekcích o ženském těle mi děda řekl že můžu jít ven.
Napsal jsem tedy Erickovi jestli nechce zajít třeba na zmrzlinu.

Neodpověděl mi. Nejspíš odpoví za chvíli. Zatím jsem si sbalil peníze a mikinu do batohu. Vyšel jsem ven a začal se procházet kolem. Po půl hodině jsem si sedl na lavičku a vytáhl mobil.

Erick furt neodpověděl ale už si to přečetl. Nejspíš teď nemůže.
Vstal jsem tedy a vydal se pomalu zpět k dědové chalupě. Za chvíli jsem byl přede dveřmi ale slyšel jsem ve vnitř divný šramot. Počkal jsem tedy chvilku venku a za chvíli se dveře otevřeli a do mě narazila asi osmiletá dívka s blond kudrlinkami a zelenými oči. Na sobě měla krátké modro bílé šaty a vypadala dost vystrašeně když mě viděla.
"Omlouvám se" špitla a hned utíkala pryč.

Stál jsem jako zmražený.
Co tam dělala? Vůbec se mi teď nechtělo dovnitř. Premium lidem strach a vešel dovnitř. Děda mě hned uviděl a usmál se na mě zaskočeně. "Myslel jsem že budeš doma později." Řekl a podíval se mi do očí jakoby mi viděl přímo do duše.

"Neměl jsem s kým jít tak jsem se zas vrátil. Kdo byla ta dívka?" Zeptal jsem se a tím jsem mého dědu zaskočil ještě víc.
"Ona- Pomáhala- Ona mi donesla sůl od její babičky. Nám už došel." Vysvětlil mi děda a odebral se do obýváku.

Lhal mi. Jistě že mi lhal. Teď už si můžu jen domýšlet co se tu dělo když jsem byl pryč.

Zbytek dne jsem strávil posloucháním písniček a ani jsem si nevšiml že je tma.
Vstal jsem tedy a šel se projít po domě. Nejsem unavený a chci si to tady konečně pořádně prohlédnout když už tady budu bydlet.

Všechny místnosti jsem prolezl a nenašel jsem nic zajímavého. Jediné dveře jsem vynechal. Jako kluk jsem do nich omylem vtrhnul. Od té doby je děda zamyká. Nepamatuji si přesně co tam bylo ale myslím že něco jako svatyně mojí babičky. Skusil jsem přeci jen zatáhnout za kliku ale jak jsem čekal, dveře byli zamčené.

Došel jsem do kuchyně a napil se vody z vodovodního kohoutku. Vydal jsem se zpět do pokoje a zrovna mi v kapse zazvonil mobil. Sedl jsem si na postel a podíval se na mobil. Byla tam jedna zpráva od Ericka.

Erick: promiň neměl jsem čas... Snad někdy jindy?

Eliot: jasně

Erick: dobrou noc Eli

Eliot: dobrou

Položil jsem mobil na noční stolek a zadíval jsem se z okna.
"Kéž bych se narodil jako kluk" řekl jsem své přání do ticha noci.