Snad nežárlíš?

34 6 0
                                    

Druhý den ve škole jsem se ani málem neposadil na židli a už u mě stála Amanda a usmívala se jako andílek.
"Ahoj Amando." Pozdravil jsem ji a daroval jí úsměv. Erick ji pozdravil jen pokývaním hlavou a vražedným pohledem. Chvíli to vypadalo jako by ji chtěl něco říct ale přišli jeho kámoši a on se začal věnovat opět jim. 

"Ahojkyy Eliote" řekla Amanda pisklavím hlasem. "Já si zapoměla doma pití. Nechceš si se mnou jít koupit k automatu?" Zeptala se a už mě vyhazovala ze židle.

Když jsem vycházel ze dveří jen jsem stihl spatřit Erickův podezřívavý výraz.

Došli jsme k vrátnici která je hned pod náma když sejdeme schody. U stěny byli různé automaty. Jeden na minerálku, druhý na kafe a třetí na tyčinky.

Amanda si vzala jednu minerálku z prvního automatu a podívala se na mě.
"Chtěl bys něco?" Zeptala se mě.
Zavrtěl jsem hlavou že ne abych ji slušně odmítl.

Obešla mě a došla ke třetímu automatu.
Vhodila peníze něco naklikala a vypadli dvě energy tyčinky. Jednu mi podala a druhou si dala ještě zabalenou mezi zuby aby si mohla otevřít pití.

"Díky." Poděkoval jsem za tyčinku co mi dala. "Není zač, jistě mi to vrátíš." Řekla a společně jsme se vydali zpět do třídy. Došli jsme tam přesně než zazvonilo a já se jen tak tak stihl nachystat na hodinu.

Celý den pak byla neustále u mě když mohla. Vždy když zazvonilo na přestávku tak se Erick ani nestihl otočit na mě a ona už stála přede mnou a brala mi další a další obrázky co jsem nakreslil v hodině.

Když jsme se pak s Erickem vraceli domů vypadal dost uraženě. "Stalo se něco Ericku?" Zeptal jsem se ho a zrychlil jsem abych ho mohl zastavit tím že se před něj postavím. Povedlo se a on zastavil.
Nafučeně se na mě podíval. "Nic se neděje. A vůbec co se staráš? Máš teď přece novou kámošku a mě už nepotřebuješ." Odsekl a obešel mě.

Jak to myslel? Dělá si srandu že ano.
Stál jsem tam chvíli zařazeně a pak se otočil a doběhl ho.

"To nemyslíš vážně že ne?" Zeptal jsem se ho a on uhnul hlavou na opačnou stranu než kde jsem stál. "Takže pán si může celou přestávku povídat s přáteli ale když si jeho nejlepší kámoš najde kámošku tak je to hned problém ano?" Zeptal jsem se ho ironickým tónem hlasu.

"To není to stejný." Řekl a zrychlil tempo chůze. Opět jsem ho doběhl. "A v čem je to jiné?" Zeptal jsem se ho naštvaně.
"Ona se tě snaží sbalit." Řekl ublíženě.
Jak na tohle vůbec přišel?

Chtěl jsem ho nějak úžasně smést mím úplně mega odzbrojujícím argumentem ale... No prostě...

Když už jsem našel výmluvu na to že nevím jak mu odpovědět tak jsme došli domů. Taková smůla...

"Ahojte kluci. Jak bylo ve škole?" Zeptala se Erickova matka hned co jsme vešli do dveří. "Fajn" odpověděl Erick jednoduše a zavřel se v pokoji.

Jeho matka se na mě tázavě podívala a já jen pokrčila rameny že vůbec nevím co mu je. Jistě že vím ale asi bych jí řekl 'váš syn je totiž úplnej kokot a já se nesmím bavit s nikým jiným než s totím mím kokotem.' ano přesně to bych jí řekl.

A co mu je vlastně vůbec do toho jestli se někomu líbím? Náhodou Amanda je dost pěkná. Jestli se jí líbím tak by mě to jako nejlepší kamarád měl snad přát ne?
Já bych mu to přál.

Vydal jsem se za ním do jeho pokoje a bez klepání rozrazil dveře.
Zakryl jsem si ovšem oči.
"Jestli je tu někdo nahý tak urychleně najděte oblečení nebo nemůžu slíbit že se  nebudu dívat." Řekl jsem posměšně a oči si opět odkryl.

Erick seděl na posteli (naneštěstí oblečený) a vražedně se na mě díval.
"Ale no tak. Co ti je do toho že se jí líbím? Nejsem snad pěknej abych se jí mohl líbit?" Zeptal jsem se ho abych odlehčil situaci. "Právě že ano." řekl Erick tak potichu že jsem ho sotva slyšel.

Přešel jsem to jakože bez povšimnutí a sedl si vedle něj. "Neměl bys mi to jako kámoš přát, abych se někomu líbil?"
Zeptal jsem se ho.

Podíval se na mě zkoumavě a mou otázku také přešel. "Co je vlastně tvá sexualita?" Zaskočil mě touto otázkou.

Moje sexualita.

Tuhle otázku jsem si abych pravdu řekl ještě nepoložil. Holky jsou pěkné, takže gay asi nejsem. Ale Kluci se mi líbí také, a dokonce i ostatní pohlaví mě přitahují.
Jde vůbec aby se mi líbili všichni? Nějak nevidím důvod dělat rozdíl v tom mít rád všechny, ovšem podle toho jak se ke mně chovají.

Z chvíle přemýšlení se stalo trapné ticho a já si to ne moc rychle uvědomil.
Podíval jsem se na Ericka který trpělivě vyčkával na mou odpověď.

"Nevidím rozdíl v tom chodit s holkou, klukem nebo nebinárním člověkem." Řekl jsem popravdě.

Erick se nad mou odpovědí usmál a vstal z postele na které jsme do teď oba seděli.
"Můj nejlepší kamarád je pansexuál." Řekl si pro sebe a usmál se ještě víc když se na mě znovu podíval.

Takže ta orientace má jméno.
Pansexuál. Jsem pansexuální kluk.

Jeho Dívčí ŠkolaKde žijí příběhy. Začni objevovat