Jeho Dívčí Škola

Prohlídka města

Probudil jsem se tam kde jsem usnul.
Oblékl jsem se a vešel do koupelny.
Půl minuty jsem se na sebe díval v zrcadle a vyčítal si každou chybu toho jak vypadám.

Mé vlasy potřebují ostříhat, mám kruhy pod očima a na čele se mi tvoří akné. Aby toho nebylo málo v zrcadle stále vidím dívku místo chlapce. Ani binder a krátké vlasy mě nezmění v toho kým se cítím.

Rychle jsem dokončil raní hygienu a vešel do kuchyně. Všichni byli u stolu jenom ten nejmladší seděl v dětské židličce. Teta poukázala na místo kde si mám sednout. Byla tam připravena ovesná kaše k snídani. "Děkuji" řekl jsem a dál se do jídla.

Jakmile jsem dojedl teta vzala všechno nádobí ze stolu a dala ho do dřezu.
Jak to udělala položila přede mě mobil.
"Tvůj se někde ztratil a vypadá to že už se nenajde tak jsem ti pořídila nový." Řekla mi.

Nechci tento mobil. Chci můj kde mám uložený Erickovo číslo. "Děkuji" řekl jsem a usmál jsem se jak nejlépe jsem dokázal.
"Můžu se jít dnes projít? Chci si to zde prohlédnout abych se tu neztratil." Zeptal jsem se. "Jistě. Klidně půjdeme s Odráškem a Kateřinkou s tebou. Stejnak jsme se chtěli jít projít."odpověděla "To nebude nutné. Chci si vyčistit hlavu a být chvíli sám. Zorientovat se na novém místě a všechno." Řekl jsem doufaje že nebude trvat na tom aby šla semnou. "Jak chceš, hlavně ať se ti nic nestane. Kdyby něco dovolila jsem si do toho telefonu uložit mé číslo." Usmála se a já si oddychl.

Odešel jsem z kuchyně a hned si do tašky zabalil pár věcí. Oblékl jsem si mikinu a do tašky si dal klíče které mi teta nechala udělat abych se dostal do domu, můj nový telefon a peněženku.

Obul jsem si boty a vyšel ven z nového domu do nového města. Šel jsem a jelikož jsem neznal tohle město nevěděl jsem kde jsem a ani kam jdu.

Po chvíli procházení různými ulicemi jsem došel k obchodu který má hned naproti hřiště.

V obchodu jsem si koupil energiťák za čtyřicet korun a šel jsem si s ním sednout na lavičku do toho hřiště.

Nebylo to moc udržované hřiště. Všude na průlezkách byli načmárané vulgární výrazy a nevhodné obrázky. V pískovišti byli na první pohled vidět dvě lahve od piva a jeden poloprázdný balíček cigaret.

Hřiště bylo oplocené a hned vedle byla volná kamená plocha se dvěma rezavýma brankama na fotbal.

Hřiště nebylo prázdné ale malé děti jsem zde neviděl žádné. Nejmladší zde byla skupinka třináctiletých kluků opřených o skluzavku.

Sedl jsem si na volnou lavičku. Jen jsem se k ní přiblížil už jsem věděl že sedat si na ní nebude nejlepší nápad ale i tak jsme to udělal. Otevřel jsem si svůj energiťák a napil se.

Na té volné ploše se zrovna objevila skupinka zhruba v mém věku. Byli to tři kluci a dvě holky. Dva kluci si začali kopák t míčem a ostatní si sedli na zem do kolečka a začali si mezi sebou nahlas povídat.

Podíval jsem se na druhou stranu od nich a dál si jich nevšímal. Vytáhl jsem ze své tašky můj nový mobil a začal zkoumat co všechno to dovede. Měl celkem dobrý foťák.

Hned jsem dal stahovat různé sociální sítě abych se mohl přihlásit a napsat Erickovy jak se omlouvám a jak se mi stýská. Samozřejmě tady není WiFi takže se to stáhne až doma. Dal jsem mobil zpět do tašky a vzpomněl si že mi došlo místo v mém notesu.

Pomalým krokem jsem se vydal zpět do obchodu. Chvíli mi to trvalo ale nakonec jsem našel uličku s psacími potřebami. Koupil jsem si novou tužku a jeden nelonkovaný sešit s potiskem superhrdinů.

Vrátil jsem se zpět na mé místo na lavičce a znovu se rozhlédl po celém hřišti. Pár lidí už odešlo ale ta skupinka byla stále na té ploše.

Samozřejmě jsem hned začal kreslit.
Nakreslil jsem pro změnu Ericka. Jak nečekané. Chtěl jsem otočit na druhou stranu ale periferním viděním jsem něco zahlédl u houpaček kde nikdo nebyl.
Byl to holub. Zamračil jsem se na tu opeřenou krysu která mě vyrušila od kreslení. Samozřejmě jsem si musel vzpomenout na ten den na hřišti s Erickem. Byl tam ten opeřený holub co mě chtěl zabít. Teda nejspíš nechtěl ale proč nebýt dramatičtí? Tenhle vypadal fajn až na to že mě divně pozoroval.

Prohlížel si mě a tak jsem si já začal prohlížet ho. Měl každé oko jinak barevné. Začal jsem ho kreslit a rovnou tam k němu nakreslil i toho holuba kterého Erick pojmenoval. Jaký že mu dal jméno? Myslím že to bylo Hugo nebo tak nějak. Takže Hugo a dvoubarevnooký holub. Nakreslil jsem jim na celou jednu stranu ohromnou love story.

'Potkali se u popelnic a začali se prát o kůrku od chleba. Byla to láska na první pohled. Dva holubí samci za poklidaného večera. Mezi jimi jen suchá kůrka chleba. Lepší jak všechny romantické komedie dohromady protože tohle jsou dva muži a jsou to holubi.' 

Jakmile jsem to kreslil tak můj holubí přítel odletěl. Nenávidím holuby ale tohle bylo zábavné. Nevím proč mu Erick dával jméno ale teď chci tomu mému dat jméno taky. Jim zní dobře. Nebo ne, zní to jako padouch z detektivního seriálu.
Možná Marek? Marek zní ještě líp no.
Dave. Dave zní... ehm... a víte co bude to Dave. Dave a Hugo. Měl bych o nich napsat román.