Desire

~21~

Hayley

Probuzení není příjemné, škrábe mě v krku, cítím, že mám teplotu. Teploměr to jen potvrdí, hrabu se z postele, dělám si čaj, hledám mobil. Skončil někde zahrabaný v peřinách.
Dvě zprávy od Connora. První; přeje dobré ráno, vstává, míří na konferenci. Zajímá se, co budu dělat. Neví, kdy skončí, ale snad přijede dřív jak večer.
Druhá; sedí v sále, čumí na nějakýho blba v kvádru a snaží se tvářit, jak ho to baví. Dovětek, co teda vyvádím, že na něj kašlu mě naštve. Nevím ani proč.
Není mi dobře, hodiny ukazují skoro jednu odpoledne. Jenže to on neví... Nemám proč se na něj zlobit, jen se zeptal.

Ťukám odpověď, zároveň s omluvou s vysvětlením. Jenže zloba neodeznívá. Znovu najedu na messenger. Bodne mě jakýsi osten, vzteku či zklamání, protože poslední zpráva od Harryho je těsně po půlnoci.
Ještě jsem ji zvládla přečíst, než jsem usnula.

S paralenem, horkým čajem a snahou do sebe natlačit ovesnou kaši, se vracím do postele. Zapínám první blbost, co na mě vyskočí, jako kulisu a za pár minut znovu spím.
Budím se, když se šeří. Produktivní den, jen co pravda. Dvě zprávy na mobilu, doma hrobové ticho. Přivykám si světlu z mobilu, ostřím na hodiny. Padlo půl páté.

Connor: „Ještě tu smrdím... Už mě to fakt nebaví. Je to o ničem. Chápu, proč to šéfa nebaví. Jak se cítíš? Asi spinkáš, viď?"

Harry: „Ahoj krásko... Ani nevím, jestli ti vlastně můžu psát, když jsi s ním doma, už se vrátil? Ale nemohl jsem si pomoct... Messenger je asi v pohodě, ne? Ale dáš mi číslo?"

Zaculím se, konečně! Odepisuju Harrymu a po odeslání si připadám jako praštěná puberťačka.
Než dojde odpověď, mám čas polemizovat.
Opět si přehrávám včerejšek, co a jak se stalo a proč se to stalo. Dovolila jsem to, chtěla jsem to, chci to nadále. Zalíbilo se mi to, je to zakázaný ovoce, co chutná až moc dobře.
Teď mi vlastně i imponuje, že má o mě zájem mládě, byť kvůli potěšení riskuju všechno, co mám. Naši by mě zabili, Connora mají rádi, tak nějak se čekalo že spolu jednou skončíme.
Slyším v hlavě jasně mámin křik o tom, že jsem naprosto blbá. Pohřbím kariéru profesorky, svůj vztah a vztahy našich rodin, kvůli sexu s puberťákem...
Měla by pravdu, kdyby to vyšlo na světlo. Jenže Harryho příslib mi stále jako ujištění, že se o nás nikdo nedozví, stačí.

V mezičase odpovídám Connorovi. Už teď je mi jasné, že mě bude stát mnoho přemáhání, dát mu pusu. Nebo... Můžu se protentokrát vymluvit na nachlazení, jenže mi bude argumentovat, že to není poprvé co jsem přece nachlazená. A i kdyby mi to teď vyšlo, co pak, další dny?
Pozitivní je, že naštvání je pryč. Jak málo stačí k radosti, zpráva od malýho kluka a ze mě je znovu dvacetiletý pako, co se na poslední chvíli rozhoduje, co s životem, co bude dělat...

„Léčba je na tohle jasná, postel a vypotit se na jiném těle. Chtěl bych tě léčit 😛. Kdyby se to zhoršilo, napiš mi, rozumíš? Vím, že nic udělat nemůžu, ale chci vědět, jak ti je. Kolik máš teplotu? Máš léky na to? Můžu se stavit... Nikdo mě nepozná, nahoru mě nepustíš, to chápu. Ale třeba do schránky? Nechci na tebe naléhat, neber to tak. Jen se mi nelíbí, že ti je zle a jsi sama.
Jo... I tohle chápu, jen pochop ty mě.
Na tebe, chceš vědět jak moc jsem zvrácenej já? Po zprávách... Říkám, chtělo by to postel na naše hrátky. A místo, kde tě donutím křičet mnohem víc a nebude hrozit, že to někdo uslyší. Protože to, jak jsem tě donutil křičet tentokrát, nic nebylo."

„Aktuálně, lehce přes osmatřicet. Mám prášky, neboj se. Budu v pořádku a kdyby něco, napíšu ti. Slibuju. A chápu tě, ale je důležitější, abys ty pochopil v tomto mě.
Jo, o téhle léčbě jsem slyšela, prý je fajn 😛 Jistě že to chci vědět, protože to, co jsi předváděl včera... To bylo jako co? Jen na rozehřátí? 😛 A křičet ještě víc? Chlapečku, právě proto kde jsme byli, jsem nemohla křičet tak moc, jak jsem v dané momenty chtěla. Nechce se mi ani věřit, že mě donutíš křičet víc, než jsem teď chtěla."

„Lehce přes osmatřicet se mi fakt nelíbí, krásko. Nejsi unavená? Nechceš spíš spinkat? Rád ti napíšu, co s tebou chci dělat a jak, ale užiješ si to, když ti není dobře? Chápu tě, opravdu... A nebylo to jen na rozehřátí. Jen jsme neměli podmínky, pro ještě lepší sex. Na stole tě nemůžu šukat divoce, jako v posteli. Neříkám, že bychom v ní byli celou dobu, rád si tě pak o stůl opřu, ale přece jenom, ložnice je lepší 😛. Věř mi, ukřičíš se 😛."

„Nechci spát, chci si přečíst, co se mnou chceš dělat 😛. Chci to vědět. Nebavme se o tom, jak mi je. Chci řešit tohle, dokud jsem sama."

„Když sis na mě poprvé sedla, ještě v kalhotkách a líbalas mě na těle, došlo mi, že nejsi tak nevinná. Ale že jsi pěkná divoška, co to má rád tvrdě, drsně. Holka, co sex miluje a chce ho. A stejně tak mi došlo, že tentokrát jsem byl já ten submisivní, i když jsem pak byl nahoře. Jenže jinde, to bude jiné. Ty budeš jen křičet, sténat, kňourat a já tě budu šukat mnohem důkladněji, než jsi to zažila v kabinetu. Chceš vědět, jak tě ošukám mimo kabinet? 😛"

„Chceš si přečíst, egoisto, jak tě chci cítit znovu v sobě? Jak si teď, i přes lehkou indispozici, mám chuť hrát? Kvůli tobě a tomu co píšeš a chceš mi napsat?"

„Jo, přesně toto jsem chtěl 😛. A stejně tak si egoisticky myslím, že to jak jsem tě šukal se ti líbilo i z toho důvodu, že to máš takhle ráda a on ti to tak neudělá. Nechci vědět, jak tě šuká, jen mi řekni, jestli jsem ti to dělal líp."

„Nikdo mě neošukal tak, jako ty."

„Baby... Miluju když používáš sprostý slova 😛. Okey, jsi nadržená?"

„Ano."

„Fajn, tak si představ, jak jsme spolu. V posteli, není kdo by nás mohl překvapit. A ty můžeš křičet pěkně hlasitě. A budeš tak křičet. Tentokrát z tebe tu duši vyšukám. Nesklouzneš ze mě jako teď a nebudeš se chtít oblékat. A hlavně, až s tebou skončím, budeš k smrti unavená.
Na začátku jen nevinné mazlení, chci si tě důkladně připravit. Jsi pode mnou, nemůžeš se bránit. Ruce máš za hlavou, svázané-"

Na sucho jsem polkla a začetla se do slohovky... 

*********************************
Tak si dáme ještě pár těchto scén, než se dopracujeme ke konci, který mám (lehce paradoxně) již napsaný. Původní plán, ukončit toto na 20 kapitole nevyšel. Tohle se prostě nikdy zjevně nezmění =D 
Teď mám vizi, že kapitola 30 bude poslední, ale aby to nakonec nedopadlo jinak, což by u mě nebylo nezvyklé =D 
♥♥♥