|Still with you| TAEKOOK |

XXXV. Jungkook-iie si chce hrát 15+

Konečně v teple a pohodlí. Jak jste jistě pochopili, odjeli jsme s Taehyungem na hory do Jeongseonu lyžovat a oslavit společně Vánoce. Přiznám se, že Vánoce vůbec neslavím, když jsem byl malý, slavil jsem je s rodinou a později i hyungy, ale poslední roky je moc neřešíme. Na druhou stranu jsem vážně šťastný, že Taehyung vymyslel tohle rande zrovna na Vánoce. Dnešní den byl tak skvělý, že neexistuje nic na co bych si mohl stěžovat. Miluju zimu, sníh, lyžování a zjistil jsem že Taehyung také. Ještě jsem ho neviděl tak plného života a blbnout, jako by byl úplně jiný člověk. Hrál si jako malé dítě. Samozřejmě jsem úplně z hlavy nedostal jeho bývalku, navíc po tom co zveřejnila ten příspěvek na instagramu, ale co se dá dělat. Nemluvili jsme už o ní, ani o tom co se stalo. Myslím, že Taehyung ví o její fotce a záměrně ji ignoruje. Je to jedna z mnoha věcí co na něm obdivuji. Nevytváří a nerozviřuje spory. Neplete se do ničeho. Dokáže ovládat své emoce. Nechává minulost minulostí. Je prostě stále nad věcí. Chtěl bych se něco takového také naučit. Snažím se, aby mě emoce tolik neovládali, vyhnat z hlavy špatné myšlenky co mě napadají a nemyslet vůbec, jednoduše si užívat chvíle. Jenže to všechno není tak lehké jak se zdá.

,,Jungkook-iie, pojď sem." zavolá mě k sobě, když vyjdu již oblečený z koupelny. Taehyung sedí opřený na posteli a je na mobilu. Byl ve sprše jako první, takže už si lebedí. Přišel jsem k němu, přičemž si mě posadil zády k sobě do klína, objal kolem pasu, abych viděl do mobilu a položil si hlavu na mé rameno.

,,Podívej. Nový rekord." líbne mě na krk než pokračuje ve hře, kterou společně hrajeme.

,,Páni. Jsi fakt dobrý." usměju se a uvolním v jeho objetí.

,,Já vím." zazubí se roztomile. ,,Hraju to už víc než týden." přitulí se ke mě. Chvíli sleduji jak hraje dokud se nezačnu nudit. Zvednu hlavu k jeho krku, kde ho lehce políbím, aby mi věnoval pozornost. Políbím ho znovu, ale poté co mě stále ignoruje se otočím na jeho klíně čelem k němu a obejmu nohama kolem pasu.

,,Lásko..." usměje se šibalsky, ,,já teď hraju."

,,Všiml jsem si." vyšpulím rádoby uraženě dolní ret. Dál mě ignoruje, tak si ho obejmu kolem krku a víc natisknu k němu. Začnu mu dávat jemné polibky na krku.

,,Neřekl jsem ti, že teď hraju ušáčku?" zhloubne mu hlas z kterého mi naskočí husí kůže.

,,A já řekl, že jsem si všiml." ušklíbnu se nezbedně, zatímco pokračuji.

,,Přesto mě dál zlobíš." zašeptá mi k uchu, aniž by odlepil zrak od displeje mobilu. Musím obdivovat jeho soustředění v tuhle chvíli.

,,Jen se nudím. Hraj si dál a mě si nevšímej." zabořím své prsty do jeho huňatých vlasů a zapojím do polibků i jazyk. Mírně se ochvěje při první kontaktu, ale dál se soustředí na hru. Páni, hraje to se mnou opravdu tvrdě.

Vsunu druhou ruku zezadu jemu pod košili a jemně přejedu nehty po zádech. Vím jak to má rád. Cítím, že mu naskočila husí kůži. Sám pro sebe se usmívám a zapojím poslední zbraň. Do toho všeho se začnu pozadím otírat přímo o jeho přirození. Mohl se ovládat jak chtěl, ale já moc dobře cítil jak začíná být vzrušení. Dech se mu pomaličku třásl, po celém těle měl husí kůži a to nemluvím o tvrdé bouličce, na které se svíjelo mé pozadí.

Odhodil mobil stranou, chytil mě pevně za půlky a přirazil víc k sobě, když se mi výstražně podíval do očí.

,,Takže ty mě nepřestaneš zlobit?" promluví hlubokým, svůdným tónem. Provokativně jsem se pohnul proti němu a položil své čelo na to jeho, přičemž jsem vzrušeně vydechl.