Drači doupě II - Pomsta

Zůstat nebo odejít

Byla hluboká noc a Oberjarl Erak seděl ve velkém křesle a slepě pozoroval spící Aishu. Nemohl uvěřit, že udělal to, co udělal.

Nejsem sice bezcitný jako Xena, ale zajímalo by mě, jak se cítí. A cítí vůbec něco? Je přeci krajně nemožné, aby ji vyvedlo z míry něco takového jako toto... Zapřemýšlel se Erak a podíval se na spící Aishu.
Nevím. V životě jsem udělal spousty chyb, ale podobnou nikdy. Koneckonců jsem s ni byl jen kvůli spojenectví, abych ochránil svou zem před jejími krvežiznivými bojovníky. Ale... to nebylo všechno...

Z přemýšlení ho vytrhl Aishin hlas. ,,Drahý, pročpak ještě nespíš? Je hluboká noc a ty musíš co nejvíce odpočívat." pronesla klidným a jemným tónem. Vstala z postele, přehodila přes sebe slaboučkou košilku, přicupitala k němu a objala ho.
,,Pojď spát, drahý." usmlouvávala ho a on ji políbil na tvář.

,,Hned přijdu, Aisho. Jen chvíli počkej." pronesl a odešel z pokoje.

Zmatená Aisha zůstala ohromenim stát a nakonec si dala ruce v bok a panovačně pronesla: ,,Stejně mi nakones neodoláš." a lehla si znovu mezi kožešiny.

Erak se procházel po trůním sále a přemýšlel. V trůním sále se objevil Svengal a jakmile spatřil Eraka, otočil se a chystal se zmizet ve stínu jako nejzkušenější hraničář.

,,Svengale, příteli," pozdravil Erak a pozvedl ruku na pozdrav.

Svengal se znechuceně zastavil a otočil. ,,Zdravím, Oberjarle Eraku. Už můžu jít?"

Erak zavrtěl hlavou. ,,Ne. Sedni si ke mně. Potřebuji si s tebou promluvit."
Svengal se odmlčel a kývl.

,,Nevím, co mám dělat, Svengale." přiznal se mu Erak a napil se černého piva. Jedním douškem vyprázdnil korbel a škytl.

Svengal ho napodobil a dobře rozmýšlel odpověď. ,,To sis měl rozmyslet dřiv." Erak mávl rukou a pokračoval:,,Co mysliš. Jak na to reagovala Xena?"

,,Na co. Na to že si ji využil a vodkop?!"
Erak se zamračil. ,,Já že ji odkopnul? To ona... To vona si za to může! Byla to bezcitná mura, která na sebe nenechala skoro nikoho šahnout. Durana jedna!" zaskuhral Erak.
Svengal se zvedl tak prudce, až se korbele s pivem vylily. ,,Takhle o ni nemluv!" vystartoval a chytil ho za límec košile. ,,Svengale... Pust mě... Prosím..." zaúpěl Erak a Svengalovo sevření povolilo. Po chvíli oddychu se Erak rozhodl vyzvídat.
,,Tak co s ní máš?" optal se dopáleně.

Svengal mlčel.

Erak se usmál a pobaveně škytl jako to dělává Inheritance.
,,Aha. Takže si s ní něco měl."
Svengal se zvedl a opřel se o stůl. ,,Jsi Skandijec, který by měl mít více rozumu než ostatní. Ale zatím tomu tak není..." pronesl a odcházel ze sálu. Ale ještě se otočil a řekl: ,,A ne. Neměl."
Udělal pár kroků a přes rameno doplnil: ,,A měl si štěstí, že si ji mohl vidět -. No, a mohl si s ní vůbec být."
Erak o jeho výlevku vůbec nepřemýšlel a odešel zpět za Aishou.
Svengal stál v přístavišti na molu a rozmýšlel se, zda má odplout a zradit svůj lid a nebo zůstat se svým lidem a zradit někoho, kdo ho tolikrát vytáhl ze šlamastiky. Těžké rozhodnutí.