Verdikt

22 3 1
                                    

Aishini vojáci se pomalu blížili ke Xeně, která stále stála, připravena k boji, před Argorien a Cadalem, který se zrovna stavěl na nohy.
Stála, jako kámen. Nic nebo nikdo ji nemohl odstrčit. V očích měla výraz, který vojáky úspěšně varoval.
Všichni věděli, co Xena dokáže. Jen nevěděli, jak se za těch dvanáct let zmněnila... K lepšímu? Nebo snad k horšímu?
Otázka, na kterou nikdo neznal odpověď je zatím bezpečně chránila.

Ani jeden si nedovolil chytit, nebo nedej bože zatknout, Xenu. A dokud se nedostanou přes ni, Argorien a Cadale byli v bezpečí.

,,Chyťte je!" Štěkla ostře Aisha na vojáky.
,,Počkat!" Rozkázal omamený Erak.
Aisha jen protočila očima a líbezně se na něj usmála. ,,Ale miláčku," přiblížila se k němu, ,,přece je nenecháme zničit to, co jsme vytvořili."
Erak se podíval na Aishu a pak na Xenu, která se na něj ani nepodívala.
,,Porušila si naši dohodu!" Prskl na Aishu Erak a Aisha se jen ušklíbla.
,,Dohodu?" Opakovala posměšně Aisha.
,,Jakou dohodu?" Neudržela se Argorien.
,,Dohodu, ve které mi slíbila, že nikoho z Vás nezatkne!" Vysvětlil Erak.
,,Cože?" Vložil se do hovoru Cadale. ,,A proč by nás vůbec měla zatýkat? Provokuje, naláká nás na cukrátka a najednou prásk! a spadne gilotina!"
,,Gilotina?" Nechápala Argorien. ,,Proč gilotina?"
,,No, gilotina se s ničím nepiplá a navíc by to byla velmi výhodná partie pro Aishu, jak říká Xena." Zdůvodňoval Cadale.
Argorien se chtěla usmát, ale sama slyšela tu salvu nadávek, kterými Xena právě zahrnovala Cadala.
,,Ale já sám jsem toho názoru, že kdyby Aishu zabili gilotinou, tak bych si z ledových kostiček, na které se rozseká, mohl udělat dobrý kokteil! Hezky s güfilem a sirupem!" Zasnil se
Cadale.

Aishe sršely blesky z očí a Erak byl překvapený, že tohle Cadale vůbec prohlásil a vojáci se snažili nic nedělat.

To se ti to provokuje, když stojíš za mnou, co, Cadale?! Já si myslim, že tě postavíme dopředu, a že budeš první, kdo vyzkouší tu výbornou věcičku jménem gilotina!

Cadale se usmál a pokračoval dál: ,,Víš, já si myslím, že když za zády nemáš Morgarathu, tak se nás bojíš."
,,Cože?! To je stupidní! Já nemám potřebu schovávat se za Morgarathinu moc! A navíc Morgaratha je v údolí Güladrim, kde žije, a kde je střed její moci. Tam je nejsilnější! Stejně jako já jsem nejsilnější, když jsem ve spojení s ledem! Nikdo mě tady nezabije! " Rozkřikla se Aisha.
,,Vážně? Tak proč nás teda nezatkneš?"

Cadale, seš si jistej, že to, co děláš, je dobrý nápad?

Cadale jen kývl hlavou.

,,Jakou zbraní by se dala Aisha zabít nejlíp?" Přidala se tedy Argorien.

,,Já jsem toho názoru, že gilotina je nejlepší způsob popravy a taky nejlepší věc, kterou se dá Aisha zabít."

,,Taky si to myslím!" Přisvědčila Argorien.

Aishe právě došla trpělivost. ,,Zabijte je!"

Xena se postavila do bojové pozice a odhodlaná jít na smrt čekala. Měla strašnou chuť mít záminku k boji, aby si dokázala, že za ty roky tak nezdřevnatěla.

,,Ne!" Zastavil je Erak.

Xena vztekle zaprotestovala protočením očí a znuděným výrazem.

,,A proč ne?" Zeptala se podrážděně Aisha. ,,Protože stačí, že vězníme už jejich dva členy, které budou muset zachránit? Protože už nepotřebujeme zneškodňovat i další, tentokrát hlavní postavy, které v té válce být musí?" Hádala Aisha a ani si neuvědomila, že teď vychrlila velké množství cených informací!

Argorien, připrav se. Vyslala k ní myšlenku Xena.

Xeno, to je bláznovství! Namítala Argorien, ale bylo pozdě.

Xena vytáhla meč z pochvy a jedním švihem podťala dvoum vojákům hrdla.

Krev, která vystříkla poskvrnila Aishin obličej a Xeně ruce. Brzy se Xena prodrala až k Aishiným osobním strážcům, které nemilosrdně zabila.

Argorien si stoupla před Cadala a instinktivně ho táhla pryč z budovy.
Venku se rychle rozhlédla a zahvízdala v domnění, že Tornádo a Kykra přiběhnou.
Z chaty se ozývalo jen řinčení kovu o kov a případné zaskřípání meče o štít nebo o brnění.
Aishini vojáci byli v koncích.
Ale mezitím, co Xena krvelačně vraždila, se Aisha s Erakem nějak dokázali dostat ven a uprchnout tak tomu chaosu.

Argorien nasedla na Kykru a hlídala Tornáda, dokud Xena nevyjde ven. Uběhlo už asi deset minut od té vřavy vevnitř, ale Xena stále nevycházela.

,,Argorien, bude v pořádku, že ano?" Zeptal se starostlivě Cadale.
Argorien se na něj podívala a v očích se jí leskl záblesk smutku a strachu.
Nebála se o Xenu, nýbrž o jinou osobu, která se momentálně stáhla všem z dohledu. A tou osobou byl Murtagh.

Drači doupě II -  PomstaKde žijí příběhy. Začni objevovat