Drači doupě II - Pomsta

Krev na mých rukou, část 2.

,,Jsi nervózní?" Zeptal se Erak Aishi, která si právě oblékala bojové roucho.

,,Ani ne." Řekla nepřítomně a sepjala si vlasy do úhledného uzlu.

,,Co máš v plánu?" Zeptal se s jistým podezřením v hlase.

Aisha se škodolibě usmála do zrdcadla a její úsměv se v zrdcadle odrazil a byl několikrát děsivější.

Erak se podezíravě podíval přes její rameno a zjistil, že v ruce svírá malou kudličku, která dokáže proniknout i přes tu nejtvrdší zbroj.

Aisha se k němu otočila čelem a usmála se. ,,Díky tomuhle," pozvedla malou lahvičku s černou tekutinou, ,,Budeme neporazitelní." Řekla a hrozivě se usmála.

,,Co je to?" Zeptal se Erak.

,,Tohle, můj milovaný Skandijče, je jed, který když nakapeš na kůži, ti rozeřere kůži až do masa. Díky tomuhle," ukáže na lahvičku, "vyhrajeme tuto bitvu a zabijeme Xenu."

,,Ty ji chceš zabít?"

,,Ne, já ne. To ona." Řekla a ukázala ke vchodu do stanu, kde se objevila postava v poutech.

***

,,Neměl bych jít bojovat já?"

,,Ne," zarazila ho Xena.

,,Ale," namítl a snažil se ji přesvědčit.

,,Ne." Zarazila ho Xena. ,,Svengale, je to můj boj. A jsem ráda, že mi chceš pomoci, ale tohle je můj boj. A já ho taky vyhraji."

Svengal sklopil hlavu. ,,Bože, ty jsi tak tvrdohlavá." Zasmál se a naoko naštvaně ji praštil pěstí do ramene.

Xena se usmála.

,,Xeno, slib mi něco," řekl po chvíli.

,,A co?" Zeptala se a její obličej náhle zkameněl. Výraz před chvílí, který byl uvolněný, milý, bez náznaku únavy nebo starostí, se proměnil během pár sekund na kamenný a neústupný.

Svengal zvážněl. ,,Slib mi,"

Xena zvedla obočí a tímto gestem ho pobídla k pokračování.

,,Slib mi, že se vrátíš."

Xena trochu vytřeštila oči, ale pak se hned uklidnila. ,,Nikdy ti nemohu slíbit, že se určitě vrátím. Do války vstupuješ s rizikem, které musíš podstoupit, jinak to nebude válka. A válka sebou přináší mnoho problémů a starostí, riziko. S rizikem přichází i sliby. A sliby, jsou chyby, Svengale."

Podívala se mu do očí a chvíli studovala jeho tok myšlenek. Nedokázal odvodit tolik, kolik chtěla, ale základ pochopila.

,,Vrátím se." Slíbila Xena a nechala ho v černém velitelském stanu, který vybudovali teprve nedávno.

Svengal vyšel ven a uslyšel už jen dusot kopyt, které odnášely Xenu k osudovému okamžiku.

***

Xena se blížila k místu, které Aisha stanovila. Opatrně ujížděla posledních pár metrů po cestě, na jejímž konci zastavila a seskočila.
Tornádo ji lehce šťouchnul hlavou.
,,Neboj, vrátím se." Řekla a pohladila ho po krku. Odepla otěže a strčila je do sedlové brašny.
Tornado na ni zvědavě pohlédl.
,,Jen pro jistotu."

Byla to pošetilost mluvit s koněm, ale Xeně už to tak nepřišlo. Za tu dobu, co jsou s Tornadem spolu, jí vůbec nepřipadalo divné se mu svěřovat se svými problémy, protože věděla, že on je jediný, komu může věřit. Že on je jediný, kdo nikomu nic neřekne a bude stát věrně po jejím boku vedle Háda, který teď věrně hlídá její chatu uprostřed lesa a je v péči Tary, která se k ní dočasně přestěhovala.