Drači doupě II - Pomsta

Zůstaneme spolu? Navždy...

Bylo chladné a mlhavé ráno. Na Argorien dopadaly první, sluneční paprsky a šimraly ji po odkrytých chodidlech. Usmála se a přetočila se na druhý bok a položila ruku na druhou stranu postele. Dotkla se něčího ramene.

Otevřela oči a rychle se posadila. Vedle ní ležel Murtagh a pořád ještě spal.

Argorien s ním lehce zatřásla a on se probudil. Usmál se a pohlédl na sedíci Argorien.
,,Dobré ráno," pozdravil, ,,jak si se vyspala?"
,,Dobře, ale, co je tohle?" ukázala na její oblečení na zemi, postel a na něj.
,,No, včera jsem přišel s tou lihovinou a pak jsme asi... Au..." vzdychl a chytil se za hlavu.
,,Co ti je?" optala se starostlivě a na čele se jí objevila malá vráska.
Mávl rukou a překvapila ho její reakce, ,,Nic. To je jen kocovina. Za chvíli to přejde..." ujistil ji a položil ji ruku na tvář.

Argorien si znovu lehla a položila si hlavu na jeho teplou hruď.

Byl okouzlující.

Argorien pro něj vždy měla slabost, ale nyní narůstala. Murtagh ji políbil do vlasů a s uličnickým úsměvem pronesl: ,,Co takhle něco podniknout, když jsme už střízliví." a posunul se blíž k jejímu obličeji. Argorien zčervenala jako jahoda.
,,Mám spoustu práce: musím se postarat o Inheritanceho a Kikru; musím trénovat Taru s Argimem; musím si zabalit věci na cestu do Erynie a..." nedokončila, protože ji Murtagh políbil.

,,Musíš jedině zemřit." pronesl vážně a znovu ukradl její růžové rty a spojil je s jeho.

,,A připravit se na válku, která táhne ze severu, a která se Xeně určitě nevyhne." dodala a Murtagh se usmál.

,,Ještě je něco, co by ti překáželo?" optal se spiklenecky.
Argorien se zapřemýšlela. Kývla.

Murtagh znuděně dal oči v sloup. ,,A co?"

Argorien mu něco pošeptala do ucha. Murtagh naslouchal a pak řekl: ,,A to vadí?"

Kývla na souhlas a Murtagh se zvedl z postele a začal se oblékat.

,,Kam jdeš?" optala se ho a sedla si na postel.

,,Stačilo říct, že nechceš podniknout nic zajímavého..." řekl a vzápětí odešel.

Argorien se oblékla, vzala si luk, natáhla tětivu a vyšla z pokoje. Doufala, že Murtagha ještě uvidí, aby se mu omluvila, ale on je zbrklý.

No Argorien, ozval se Inheritance, co to bylo?

Co, co bylo? Jak vidíš nic nebylo! obořila se na malého draka.

No, to bych tak netvrdil, ale co. Jestli k němu něco cítíš, já ti v tom bránit nebudu...

Vážně? nevěřila.

Vážně. souhlasil, přijď do stájí, někdo tu na tebe čeká.

Argorien se rozběhla po točitých schodech a málem srazila i Aryen, která jako vždy mířila do zasedací místnosti.

,,Pozor, princezno Argorien!" křikl po ní generál, do kterého vrazila.

,,Pardon!" letmo se omluvila a běžela dál.

Dorazila na malé náměstí a běžela ke stájím. V půli náměstí vrazila do muže s vajíčky a ten spadl. Vzápětí po vajíčkách uklouzla a vykřikla.
Někdo ji zezadu chytil.
Bohužel muž takové štěstí neměl. Otočila se a spatřila Murtagha. ,,Díky," poděkovala a Murtagh ji zvedl do náruče a postavil na zem. Stála před ním a dívala se do jeho nádherně ořechových očí. Uviděla v nich menší pobavení.

,,Co je?" zeptala se.

,,Umíš si dobře načasovat pád."

,,A ty umíš dobře chytat." pochválila ho.

Náhle se někdo okolo nich prohnal. Strčil do Murtagha a ten zavrávoral a uklouzl po vajíčkách. Argorien se ho snažila chytit, ale uklouzla a spadla na něj.

,,Au..." vydechl Murtagh.

,,Děkuji za měkké přistání," zažertovala.

,,Hm..." zamručel, ,,Já umím dobře chytat, ale ty na tom seš mizerně." řekl a usmál se.

,,Neměli bychom se zvednout?" zeptala se Argorien a dívala se okolo.

,,Proč?" zeptal se a rozhlédl se.

,,Co proč? Protože mi to vadí."

,,A co ti vadí?" Zeptal se uraženě.

,,Nech toho!" varovala ho.

,,Čeho?"

,,Toho co děláš!"

,,A já něco dělám?" optal se a spiklenecky se usmál.

,,Ano, děláš." řekla a pomalu vstala.

Murtagh se zatvářil ublíženě. ,,A mně nepomůžeš?"

Argorien se otočila, ,,Ne."

Murtagh bezmocně rozhodil rukama a pomalu vstával. Když už skoro stál, znovu uklouzl.

Argorien dostala záchvat smíchu.

,,Jsi hrozná." provokoval Murtagh.

,,A ty jsi nešikovný." oplatila mu lichotku.

,,Ty jsi ale milá."

,,Milá? Ne, jen upřímná." smála se. I Inheritance pobaveně škytl.

Obrátila se a šla do stáje. Argim s Tarou tam ještě nebyli a tak si Argorien lehla do sena. Znovu se mezi dveřmi objevil Murtagh.

,,Tak ty mě pronásleduješ!" obvinila ho.

,,Ne." zapřel a přiblížil se k ní.

Zvedla se a opřela se o zeď. Murtagh ji objal a políbil.

,,Zůstaneme spolu?" zeptala se Argorien a políbila ho na tvář.

,,Navždy." řekl a znovu jí políbil.

Inheritance mezi ně strčil hlavu a Argorien ho podrbala na nose. Blaženě škytl a strčil do Murtagh.

,,Hele!" rozkřikl se.

Inheritance otevřel tlamu a v ní se zableskl smaragdově zelený oheň.

,,Dobře, nic jsem neřekl." řekl a Inheritance zaklapl tlamu.

Nestraž ho. Ještě bych o něj přišla, smlouvala.

Neřekl bych, namítl a pohodil hlavou k Murtaghovi, který čekal, až Inheritance znovu zmizí.