Ta chvíle je osudná

41 4 5
                                    

Argorien seděla opřená o zeď a dívala se do zdi. Přemýšlela o věcech, které se staly a stanou. Otevřely se dveře a do místnosti vešel Murtagh.

Vypadal přiopile. Došel k ní, opřel se o zeď a svezl se po ní na zem vedle Argorien.

Chvíli oba seděli a dívali se do zdi, ale pak Murtagh vytáhl malou kamenou lahvičku a nabídl ji Argorien. ,,Co to je?"
Murtagh se drsně zasmál. ,,Je to klasická lihovina, kterou jsme vyrobili s tvým bratrem, Valdyrem."
Argorien zkřivila obličej. ,,S mým bratrem?" podivila se.
Krátce přikývl.
Napil se a znovu podal Argorien lahvičku. Opatrně si ji vzala a přičichla k ní. ,,Oh... Je dost... Silná..." vykoktala ze sebe a podívala se na Murtagha.

Ten ji posunkem ruky pobídl, ať pije.

Argorien se lehce napila a rychle polkla.

Zašklebila se při hořké chuti nápoje.

Murtagh si lahvičku vzal a napil se. Argorien udělala to samé a toto opakovali tak dlouho, dokud lahvičku nevyprázdnili.

Argorien se smála Murtagh též.

Byla již hluboká noc a Argorien s Murtaghem se pořad smáli. Murtagh chytil Argorien za ruku. Jemně chytila jeho prsty a přivinula si ji k hrudi. Murtagh se pokusil vstát, ale zavrávoral a spadl na zem. Argorien se začala smát a Murtagh se k ni natáhl, pro něco, co již dlouho chtěl. Ukradl její rty a ona ochotně spolupracovala. Ovšem že toto netrvalo dlouho a za chvíli Murtagh získal moc nad celou Argoriinou bytostí. Pro Argorien Murtaghova společnost hraničila s rozkoší.

Zajímalo jí, co si o tom musí myslet Inheritance a Trn.

Drači doupě II -  PomstaKde žijí příběhy. Začni objevovat