Drači doupě II - Pomsta

Spojenci smrti, část 1.

,,A musíš to udělat?" zeptal se Svengal.
,,Ano, musím." odpověděla a odešla ze srubu.
Tornádo neklidně stál, hrabal a frkal.
Xena si dala prst před pusu a okřikla ho: ,,Psst!"

Tornádo okamžitě přestal.

Xena dotáhla sedlo a připravovala se do něj vyhoupnout, ale Svengal jí chytil lítko a pomohl jí.
Xena zkontrolovala výstroj a opřela se o hrušku sedla.
,,Během pár dní dorazí Cadale. Dej mu mapy a plány, poradí si s tím." pronesla a pohlédla na Burnův srub.
,,Na něj si dávej pozor. Nikdy nic neschválí a vždy je proti. Snažte se ho vždy nějak usměrnit." dokončila a otočila Tornáda.
Volným klusem najela na malou cestičku a zmizela za stromy.

Večer dojela na hranice Boiduru, kde již čekaly desítky Icebendských vojáků.
Zastavila a potichu sesedla.
,,
Xena je bez námahy pobila a mířila k hoře Zûren Dúr.
Konečně spatřila velkou horu. Objela ji a nakonec stanula na jihovýchodní straně stěny.
Očima prohledávala okolí, až se rozhodla. Lehce Tornáda pobídla a ten rychle jako šíp mířil k hoře. Před nimi se zjevila menší brána, do které vjela.
Zastavila ho a seskočila.

Chytila otěže a procházela dlouhou a klikatou cestou, až když jí konečně spatřila.

Jednalo se o velkou, zasedací místost, kde stál trůn z kostí a lebek a před ním ležely kůže zvířat. Podél stěn vysely tapiserie, louče, stály tam i ozdobné svícny.
Xena pustila Tornáda a vstoupila do místnosti. Vytasila meč a připravila ho k obraně.
,,Ach, to jsi ty, Xeno?" zeptal se ďábelský hlas.
,,Ano, to jsem já." potvrdila a podívala se ke stropu.

Na malém výběžku se rýsovala silueta postavy. Byla vysoká, svalnatá, s lehce zahnutými rohy a křídly.
Postava roztáhla velká plátěná křídla a přistála na zemi.
,,To už tě život omrzel, Xeno?" zeptala se vyzvídavým hlasem a jazykem si olízla rozpraskané rty.
,,Život mne omrzel již dávno, ale nejsem tu kvůli zpovědi. Něco, nebo spíž někoho potřebuji." odpověděla.
,,Mluv," povolila a mířila k trůnu, ,,nebo tě brzy roztrhám na kousky."
Xena se uchechtla a pokračovala: ,,Jak již víš, začala válka a já potřebuji silné spojence."

Bytost si opřela loket o opěradlo a opřela svou špičatou bradu o hřbet ruky.
,,Přijde mi špatné, že spor mezi dvěmi bytostmi řeší i vaše vojska. Každý z vás bude mít na rukou krev a přitom nikdo nevyhraje..." přemýšlela a Xena se opřela o zeď.
,,Potřebuji tě, stejně tak i mé další spojence. Válka vždy přináší jen problémy. Ať už králům nebo lidu, ale já nikdy před válkou neustoupím. Nikdy." zdůraznila Xena a přistoupila blíž k trůnu.
,,Dobrá tedy, ale než válka začne, budu s tebou spojená, a teprve když bitva vypukne, se oddělím. Platí?"
Xena kývla hlavou a přikrčila se. Temná bytost vstala a vykřikla zaklínadlo.
Náhle do Xeny vstoupilo velké množství energie, která jí málem povalila na zem.

Prima... První spojenec se přidal a teď už jen přemluvit všemocné spojence smrti, Valkýry.