Drači doupě II - Pomsta

Na pokraji strže, která se s jediným rozhodnutím propadne

,,Argorien?" zvolal někdo dole na nádvoří.

 Argorien vystrčila hlavu z okna a podívala se dolů. Stál tam Murtagh a mával nějakým dopisem. Posunkem ruky mu ukázala, ať jde nahoru a on se klukovsky usmál.
Argorien si nemohla pomoct.
Byl pro ní jako most, po kterém kráčela celý život. A teď? Měla strach, že se jednou ten most prolomí, nebo ho nedej bože, někdo zničí. Pak by věděla, jak se cítí Xena.
I když ona byla bezcitná a skoro celou rodinu zachvátil strach, protože se už dvanáct let s nikým nespojila. To bylo divné... Ale potřebuje mít soukromí... zapřemýšlela se.

Argorien jí už poslala nejméně sto dopisů, ale ani na jeden nereagovala. Argorien se už začala bát, že provedla něco neuváženého.

,,Myslíš na Xenu?" zeptal se Murtagh a zezadu ji objal. Kývla a hluboce vydechla.

,,Co si to přinesl za dopis?" zeptala se zaklonila hlavu, takže si hlavu opřela o jeho rameno. Murtagh ji lehce políbil do vlasů a pustil ji. Argorien náhle zachvátila zima. Sedla si vedle něj a on jí podal dopis.

,,To je Boidurská pečeť!" zaradovala se.

Murtagh kývl, ,,Otevři to,"

Vzala dopis, dýku a přesekla pečeť a vyndala dopis z obálky. Rozevřela ho a našla v něm pár řádků. Přečetla si je a po dočtení jí ruce spadly do klína.

 Murtagha její reakce zaskočila, a proto si vzal dopis a četl nahlas:

         Argorien,

   Vím, že jsem se dlouho neozvala, ale potřebovala jsem přijít na jiné myšlenky... Ale už uplynulo dvanáct let, a když jsem tak přemýšlela, napadlo mě to ukončit... No, nebavilo mě žít bez bitev a vraždění, ale Brisingr na tom trval... A nyní si Erak řekl a válku. O válku, která zasáhne celý svět a i ty nejvzdálenější národy. A proto se na tebe chci obrátit s prosbou.

 Potřebuji zkušené bojovníky a jejich velitele. Sama moc dobře víš, co tím myslím, a proto budu doufat v tvou odpověď. Záleží jen na tobě.

                                                                                                             Xena

Murtagh se podíval na Argorien, ,,Půjdeš do té bitvy a nebo zůstaneme tady, spolu, my dva, a budeme ignorovat, co se děje?"

Argorien si lehla na postel a vydechla. Murtagh se otočil a pozoroval ji.

,,Xena není zlý člověk a ani by mě nenapadlo, že ano - možná... Ale přece je to má rodina, která mi vždy pomohla. I když jsem s tím občas nesouhlasila, pomohla mi. Pamatuješ? Tam v Beorských horách, Skandiji, Oreinu, v Aberoně, v Minas Tirith a Bůh ví kde. Vždy byla se mnou a nikdy mě nezklamala..."

Murtagh ji položil ruku na koleno, ,,Ale právě její paličatost a pýcha se ji vymstí. A já nedovolím, aby se ti něco stalo, vzlášť teď." řekl a podíval se jí do smaragdově zelených očí.

,,Ale i tak, Murtaghu, musím jí pomoct."

Murtagh sklopil oči a díval se do země. ,,Jsi stejně paličatá, jako ona." řekl a usmál se.

,,Ale no tak. Nic se mi nestane, slibuji." řekla a pomalu se posadila.

,,Ale budu pořád s tebou, nikdy tě neopustím, ani kdyby se Xena rozkrájela, tak tě neopustím." řekl vážně a díval se Argorien do očí.
  Kývla a objala ho.
Murtagh ji něco zašeptala do ucha a ona zavrtěla hlavou.

,,Kupodivu ne," řekla a pustila ho.

,,Musíme se rozmyslet." řekl Murtagh a podíval se na ten dopis.

,,Ach jo... Cítím se, jako bych stála na pokraji propasti, která se s mým jediným rozhodnutím propadne a já budu padat do hluboké, nekonečné prázdnoty..." svěřila se mu a on přikývl.

,,Vím, jak se cítíš. Takových rozhodnutí jsem udělal několik, ale vždy jsem rozhodoval na něčí rozkaz. Neudělej takovou chybu." pronesl.

Kývla a zastrčila si vlasy za ucho, ,,Není to má první ani poslední bitva, jakou jsem zažila. Pomohu mé sestřenici a hned jak mi sdělí, kdy a kde mám počkat, bez váhání se tam vydám." řekla a Murtagh se na ní nevěřícně podíval, ,,S tebou." dodala, jakmile pochopila, proč to udělal.

,,Dobrá tedy. Půjdeme to oznámit tvé sestře?"

,,Co?" zděsila se Argorien.

Murtagh se usmál, ,,Tu bitvu, ty hloupá."

,,Nejsem hloupá!" opravila ho a jemně do něj strčila.

,,Ne, jen praštěná." upřesnil a Argorien našpulila rty v lehkém úsměvu.  

Ahojky. :)
Takže, tohle je taková Vánoční kapitolka jen a jen pro Vás!! :* Co si o tom příběhu zatím myslíte??
A jestě přeji všem šťastné a veselé!! :*