Hopeless

29. Oznámení

Dnes je to přesně 6 dní od návratu Zayna. První den co se vrátil byl milý. Ale zbylých 5 dní jsem prožívala peklo. Neustále mi nadává, říká mi jak jsem neschopná, křičí na mě a dokonce jsem schytala pár facek, ale jak řekl Zayn, mohla jsi si za ně sama. Nemám být na něj drzá. Dal mi jasně najevo, že to trpět nehodlá.

Uslyšela jsem bouchnutí vchodových dveří. Zayn se asi vrátil z baru. Nějak brzo. Vždyť je teprve 23:35. Většinou se vrací opilí, tak ve 3 hodiny ráno.

Zvednu se z gauče a odložím knihu, kterou jsem předtím četla.Jdu blýže ke dveřím a zděsím se, když vidím, kolik děvek tentokrát se Zaynem přišlo. Je jich 5. Proč si sněmy nezašukal v klubu, jako vždy? Proč je tahá domů? To mi ale vlastně může být jedno, je to jeho dům.

"Ahoj Lucy," pozdravil mě Zayn. Když jsem ucítila jeho dech, chtělo se mi zvracet. Byl z něj cítit alkohol a cigarety. Jako vždy, když se vracel z nějakého baru nebo bordelu.

"Ahoj Zayne," povzdychla jsem si. Opravdu jsem nestála o to být v jeho přítomnosti, ani v přítomnosti jeho děvek, proto jsem se odebrala spět do obýváku, kde jsem se posadila a znovu se začetla do knihy, kterou mám od Zayna.

"Přidáš se?" slyšela jsem, jak se mě ptá jedna z těch děvek, rychle jsem pokroutila záporně hlavou a dál se věnovala knize.

"Tvoje škoda," zapištěla a spolu s ostatními se vrhla na Zayna.

***************

Znovu jsem si nabrala na lžičku jogurtu a vložila ho do pusy.

Dneska nebudu schopná normálně fungovat. Zayn s těma děvkama celou moc .....dováděly? Nevím jak to nazvat. Prostě křičely, vzdychaly, sténaly a vydávaly všemožné zvuky. Přičemž se nedalo spát. Jsem naprosto mrtvá. A to jsem tam s nimi ani nebyla....

"Nazdar," ozval se za mnou Zaynův známý hlas. Divím se, že po včerejšku- vlastně i dnešním ránu- mluví.

"Ahoj," zašeptala jsem unaveně.

"Jsi nějaká skleslá. Jak to?" zeptal se mě Zayn, mezitím co si bral na lince svojí snídani, kterou mu nachystala Amanda.

"Moc jsem toho v noci nenaspala. Zato ty jsi nějaký ..... šťastný." zabručela jsem ve chvíli, kdy jsem v puse zrovna neměla jogurt.

"To víš, když si dobře zašukáš, hned ti je líp." zasmál se. Jeho nadržený úsměv mluvil za vše.

"Ušetři mě detailů," přetočila jsem očima.

"Nemusíš se bát! Nic ti říkat nebudu! Za pár dní to zažiješ sama!" Vyprskl naštvaně. Jen jsem svěsila hlavu a svůj pohled věnovala jogurtu. To jsem to zase posrala...

Skvělý teď bude Zayn zase hnusný. Proč to musím vždycky podělat?!

"Ahoj Zaynie," uslyšela jsem dívčí hlas. Když jsem zvedla zrak od jogurtu uviděla jsem blondýnu, lepící se na Zayna. Když jsem jí u Zayna viděla připadala jsem si jako nula. Měla velké poprsí, vypracovaný zadek, pěkné nohy a vzhledem k tomu, že měla krátké tričko, mohla jsem vidět i její vypracované břicho. Byla taky pěkně opálená a taky byla blondýna, ty přece chlapy milují. A co mám já? Jsem pohublá, prsa mám malé a zadek - o tom radši nemluvím. A nejsem blondýna.

"Broučku mohla bych tu zůstat? Aspoň do večera?" zeptala se ho mezitím co mu strkala poprsí před obličej.

Popravdě měla jsem chuť teď na celou místnost křičet 'Ne!'. Ale neudělám to. Nechci aby to vypadalo, že mi ta prsatá blondýna vadí. I když mám sto chutí jí někam nakopat.