Tenhle týden opravdu nemohl být horší. Zayn se chová jako naprostý blbec. Chvíli se tváří, že je mu to líto a za chvíli mi vyhrožuje, že mě znovu zbije. Je strašně bipolární, což mě děsí. Děsí mě jeho povaha, chování a činy. Je nevyzpytatelný.
Jednou za mnou přišel a byl totálně namol. Myslela jsem si, že mi ublíží, ale nestalo se tak. Místo toho mi vyprávěl o svém dětství. Tedy jen zčásti, potom usnul. Bylo zajímavé slyšet o jeho 'těžkém' dětství. Jeho matka je opustila - ani se jí nedivím, když byl malý. Vyrůstal jen s otcem, který mu dal vše. Dokonce letěl pro hru, která měla vyjít až za týden do USA, aby jí jeho milovaný synáček mohl mít jako první. Udělal pro něj první poslední. I přesto si Zayn myslí, že ho zanedbával, a že mu nevěnoval dostatek pozornosti. Měl by si zkusit žít s mým otcem, to by teprve něco zažil.
Zayn mi zase vyčítal můj pokus o 'útěk'. Tak jsem mu řekla, jak to bylo, proč jsem běžela ke dveřím. Já nechtěla utéct -no dobře chtěla, ale v té chvíli to byl jen vedlejší produkt mého počínání, ale tohle jsem Zaynovi neříkala. Vysvětlovala jsem mu, že mě Harry chtěl znásilnit, ale on mi řekl, ať to ani nezkouším, protože on už všechno ví. Harry mu řekl nějaké lži. Okrajově i vím co. Prý jsem se snažila utéct a on mě chtěl zastavit, tak jsem ho kopla do rozkroku, a kdyby mě Zayn nezastavil, určitě bych utekla. Už se vidím, jak přelézám tu obrovskou bránu. To je tedy nápad.
Pomalu se otevřely dveře a v nich stál usměvavý Derek. „Ahoj, Lucy,“ pozdravil mě s úsměvem. Posadil se na postel a požádal mě, abych se posadila. Naštěstí to už jde, nejsem na tom tak špatně jako před týdnem. Můj zdravotní se stav se také zlepšil. To se však nedá říct o mém psychickém stavu.
„Tak jo podíváme se na ty tvoje modřiny.“ řekl Derek, a přitom se škaredě podíval na Zayna, který radši dělal, že to neslyšel.
Derek mi vyhrnul tričko a bříšky prstů začal procházet po modřinách. Od minulého týdne se už dost zmenšily, za což jsem ráda.
„Vypadá to, že se ti to lepší.“ oznámil mi radostnou zprávu.
„Takže už je v pohodě?“ zeptal se nevrle Zayn.
„Ne, ještě z daleka ne.“ odpověděl Derek, aniž by mu věnoval byť jediný pohled.
„A kdy teda bude?“ zavrčel naštvaně ten otrava u dveří.
„To nevím. Musíme tomu dát čas.“ promluvil stále klidný Derek.
„Už jsem jí čas dal.“ rozkřikl se Zayn. Rychlým krokem přišel k posteli a škaredě se na mě podíval.
„Ale ne dost.“ promluvil nezaujatě Derek a věnoval Zaynovi svůj neustále klidný pohled.
„Já bych řekl, že jsem jí toho času dal až, až!“ vykřikl Zayn.
„Mmmm…“ zamumlal Derek. „A kvůli čemu tě takhle zbil?“ zeptal se mě, totálně ignorujíc Zayna i jeho slova.
Chvíli jsem váhala, jestli mám odpovědět nebo ne, ale pak odpověď vyhrkl Zayn. „Snažila se utéct.“ Při téhle větě jsem zpozorovala, že mu ztmavly zorničky. To nevěstí nic dobrého.
„Děkuju, Lucy.“ pronesl ironicky a od Zayna si vysloužil další nepěkný pohled. „Já pořád čekám na odpověď, Lucy.“ dodal.
„Za to, že jsem se snažila utéct…před Harrym. On…on mě chtěl znásilnit.“ zašeptala jsem koktavě.
„A za tohle tě zbil?“ uchechtl se Derek.
„Ignorante! Budeš věřit jí nebo mně?“ řekl dramaticky Zayn.
„Hele, nerad ti to říkám, ale zatím věřím víc jí.“ Jestli ho takhle bude Derek dál provokovat, tak to schytám já. Prosím Dereku, už mlč. Pomyslela jsem si.
„Hele už vypadni.“ Zayn ukázal směrem ke dveřím.
„Dobře. Takže nech jí ještě týden ležet a dávej jí každý den tyhle prášky. Já na konci týdne přijdu.“
„To nebude potřeba.“ odpověděl Zayn na něco, co ani nebyla otázka.
„Ale bude, Zayne. Bude.“ provokoval Derek.
„Nebude.“ zavrčel Zayn.
„Hele, sorry chlape, ale jestli na ní budeš srát. Bude tě muset nahlásit.“ vyhrožoval Derek. Prosím, nech toho. On naštve Zayna, pak odejde a já to schytám.
„To si zkus! A skončíš jako Toby!“ Zayn výhružku Derekovi oplatil.
„A co když to řeknu tvému otci?! Přeci říkal, že jí nemáš hned zabít!“ vykřikl Derek. Tak nejspíš proto se mi omlouval. Nechtěl, aby o tom věděl jeho otec. On by se nikdy neomlouval upřímně.
„Jak vidíš, žije.“ uchechtl se Zayn. Chytil mě za paži a přitáhl si mě k sobě. Tichounce jsem zaskučela a dál se snažila být 'nenápadná', ale to bylo těžké, když se tu hádají o vás.
„Neměla od toho daleko!“ vykřikl Derek - osoba, která celý dnešek podělala.
„No, ale můj otec rozhodně bude chtít slyšet názor Lucy! Lucy, zbil jsem tě někdy tak, že by ses nemohla ani hnout?“ zeptal se mě Zayn. Tohle nebyla otázka. Tohle byla věta, na kterou byla předem určená odpověď. Protože kdybych odpověděla 'ano', tak by se to opakovalo a to já nechci. Nemám nejmenší zájem znovu trpět, prožívat tu bolest a cítit vůči němu ještě větší strach.
„N-ne“ šeptla jsem potichu. Teď ze mě mluvil strach.
„No vidíš, Dereku! Vypadni!“ řekl nepříjemným hlasem.
„A od čeho máš tedy ty modřiny, Lucy?“ zeptal se provokativně.
„Nešika, spadla ze schodu.“ uchechtl se Zayn.
„Lucy, běž do mého pokoje, pak si budeme hrát. Já zatím Dereka vyprovodím ven.“ vydal se i s Derekem ke vchodovým dveřím.
Pomalu jsem se rozešla do Zaynova pokoje, kde jsem si sedla na postel.
Zase mi ublíží. Určitě. Já tohle nechci. Chci jít domů. Za otcem, který mě neměl rád, ale i on byl lepší jak Zayn.
Co myslel tím slovem 'hrát'? Budu mu muset vykouřit? Nebo mě znásilní? Nevím, co tím myslel a to mi nahání strach.
Asi bych se měla smířit s tím, že budu trpět. Ale nejde to, nemůžu se smířit s tím, že neudělám nic proto, abych byla v pořádku. Vždy budu bojovat.
Možná bych se měla pokusit utéct. Derek by mi pomohl. Možná. Ale jak mi v týdnu řekl Zayn, on si mě najde všude. Pak mě potrestá a jeho tresty jsou dost bolestivé. To už vím.
Dveře strašidelně zavrzaly a v nich se objevil Zayn s dost děsivým úsměvem. Už z tohoto jsem věděla, že se tu nebude dít nic dobrého, a že tento týden nebude tak klidný, jako ten minulý.
----------------------------------------
Ahojte,
konečně je to tady. Promiňte, že včera nebyla část, jak jsem slibovala. Včera mi nebylo dobře, a to co jsem napsala, bylo k ničemu. Ale ani s tímhle nejsem zcela spokojená.
Moc Vám děkuju za komentáře a votes k minulé části!! Moc jste mě potěšili!! :33
Budu moc ráda za všechny votes a komentáře! :)
Menší otázka pro vás :) Jak myslíte, že si budou hrát?? :D A chtěli byste si hrát se Zaynem??
I Love You
Lucy :*
ČTEŠ
Hopeless
FanfictionOn- Má vše. Všichni dělají co jim řekne. No, pořád není šťastný. Ona- Nemá nic. Teď už dokonce ani vlastní vůli. Její otec jí prodal. Nemá jinou možnost než se s tím srovnat a poslouchat, co jí on diktuje. Teen Fiction #1 2014-? Korektorka: (Dříve...