Hopeless

5. Slepá ulička

Sedím u stolu a snídám. Je mi strašně špatně. Celou noc jsem nespala. Mám strach, co se mnou bude chtít Zayn dělat. Opravdu se ho bojím.

Dojedla jsem snídani a šla jí dát Amandě, už jsme si stihly začít tykat. Je strašně milá. Dneska je pátek a ona mi řekla, že tu přes víkend nebude. Takže to s tím idiotem budu muset přežít sama.

„Amando!“ slyším Zaynův křik z obývacího pokoje. Amanda okamžitě odchází za Zaynem a já si sedám na židli v kuchyni a čekám, kdy se vrátí.

Najednou se rozrazí dveře, bohužel v nich nestojí Amanda, ale někdo jiný.

„Slečno.“ pozdraví mě postarší muž.

„Dobré ráno“ oplatím mu pozdrav. On si vezme něco ze skříně a ihned odchází.

Slyším kroky mířící ke kuchyni. Dveře se pomalu otevřou a dovnitř vstoupí Amanda, vypadá dost sklesle a posmutněle.

„Děvče, běž za ním.“ řekne mi s litujícím pohledem. Jen si povzdychnu a jdu do obývacího pokoje, kde ho najdu rozvaleného před televizí.

„Dobré ráno maličká.“ řekl s úšklebkem na tváři. Ignorovala jsem mojí přezdívku a pozdravila ho zpět. „Dobré.“ I když vůbec nebylo dobré.

„Pojď sem“ řekl a poklepal zase vedle sebe. Jak já tuhle větu nesnáším. Sedla jsem si vedle něho a můj pohled padl na televizi, ale ihned jsem ho odvrátila, potom co jsem zjistila, na co se dívá. On se díval na porno!

„Maličká neodvracej pohled od té televize.“ řekl se smíchem. No já se na ní stejně nepodívala.

„Podívej se na tu televizi!“ rozkázal. Tak jsem to udělala. Byl tam muž a žena a bylo to nechutný.

„Libí?“ zeptal se mě Zayn.

„Ne je to nechutný.“ řekla jsem a snažila jsem se dívat z okna.

„Ale no tak. Změníš názor, až to vyzkoušíme.“ řekl. Z toho, co říkal, se mi chtělo zvracet. Je tak nechutnej.

„No jo maličká. Něco jsem ti slíbil.“ řekl a podíval se na mě.

„C-co?“ zakoktala jsem se.

„Tak co dneska chceš?? Nechám tě vybrat, protože jsi panna.“. V čem vybrat a bude to pořád vytahovat?!

„O čem to mluvíš?“ zeptala jsem se.

„Ty vážně nevíš?“ zeptal se posměšně. Já jen záporně pokroutila hlavou.

„Tak chceš mi vyhonit, vykouřit nebo tě mám rovnou přetáhnout??“ zeptal se a mě naskočila husí kůže. To nemůže myslet vážně!!

„Děláš si srandu?!“ řekla jsem.

„Vypadám na to?“ zeptal se.

Tohle má jediný možný řešení a nesmím, o tom přemýšlet jinak si to rozmyslím.

Zvedla jsem se a rozběhla se ven z obývacího pokoje. Běžela jsem směrem ke schodům, ale neběžela jsem nahoru, ale dál rovně. Slyšela jsem za sebou Zayna, jak volá: „To si ze mě děláš prdel?!“, a pak jak běží za mnou.

Proběhla jsem místností, kde bylo mnoho knih a nějaká sedací souprava, takže tohle bude asi knihovna. Vběhla jsem do další místnosti. Byla menší jak knihovna, nebylo tu skoro nic jen pomalované zdi. Byly tu dvoje dveře. Vběhla jsem do těch, co byly nejblíže a málem jsem se skutálela dolů. Byly tam schody. Rychle jsem po nich seběhla dolu. No tam jsem se zarazila. Zdi to mělo ze skla a za tím sklem byla voda-nejspíš bazén. Bylo to něco úžasného, neuvěřitelně krásného. Jenže jediná cesta, jak odtud pryč je přes ty schody. Je to slepá ulička. Pokud vyběhnu nahoru, je velká pravděpodobnost, že vběhnu Zaynovi rovnou do náruče. Musím se tu schovat. Jenže kam? Jsou tu jen pytle na sezení, televize a skříňka s nějakými věcmi.

Rychle jsem se rozešla k té skříňce a otevřela jsem jí. Naneštěstí v ní byl alkohol a plno dalších věcí. Rozešla jsem se směrem k televizi, bylo za ní místo, tak jsem se schovala za ní.

Mám neuvěřitelný strach, co mi může Zayn udělat. Bojím se ho. Přece jen jsem o mnoho slabší jak on, menší jak on. Celou mě pohlcuje strach. Srdce mi neuvěřitelně rychle bije proti hrudníku. Celá jsem se strašně potila a nemohla jsem se ani hnout.

Jak jsem se do toho vůbec dostala?! Kdyby mě otec neprodal, nemusela bych tu teď být. Kdybych se jen pokusila utéct! Kdybych utekla jiným směrem, nemusela jsem tu teď být.

Musím se odtud dostat! Ale jak? Co takhle oknem? To nepůjde, je tam voda. Ledaže bych měla žábry nebo byla nějaká mořská panna a uměla dýchat pod vodou. A jak bych to sklo rozbila? Pak bych byla celá mokrá. Jsem snad blbá? Nad čím to zas přemýšlím. 

Kde je asi Zayn? Najde mě tu? Co udělá, když mě tu najde?

Najednou třískli dveře a já slyšela tichou chůzi po schodech. Strach mě totálně paralyzoval, nemohla jsem se ani nadechnout.

Slyšela jsem tiché kroky po místnosti.

„Já vím, že tu jsi!“ zakřičel. Udělal pár rychlých kroků a stál u mě. Chytil mě v podpaží a vytáhl mě na nohy. Snažila jsem se od něj dostat co nejdál. Cukala jsem sebou a snažila se mu vytrhnout. A povedlo se mi. Rozběhla jsem se ke dveřím, ale o něco jsem zakopla. Spadla jsem na zem. Ihned jsem na své noze ucítila silný stisk a snažila jsem se ho skopnout. Mým tělem proudil adrenalin, moc dobře jsem věděla, že pokud se mi nepodaří utéct, tak to pro mě nedopadne dobře. Slzy mi v proudech tekly z očí a já doufala, že uteču.

Najednou jsem cítila, že jedu po zemi směrem k Zaynovi, snažila jsem se bránit, ale bylo to marné. Jakmile jsem byla u něj, tak si na mě nalehl a já jsem věděla, že je to konec, už mu neuteču.

Ruce mi dal k sobě. Ucítila jsem na zápěstí něco chladného. Byly to pouta. Byl na nich kožíšek. Kde je vzal?!

Na levé tváři jsem ucítila štiplavou bolest. Následně jsem jí ucítila i na pravém líci.

Rozbrečela jsem se ještě víc.

„Ty malá mrcho! Já tě naučím poslouchat! Však ty ještě uvidíš!“ křikl a přehodil si mě přes rameno. Křičela jsem, ať mě dá dolů, ale nebylo mi to vůbec platné.

Shodil mě a zem. A zavřel za mnou dveře. Byla jsem v malé černé místnosti. Nelíbilo se mi tu. Nemám ráda tmu.

To jsem si to zase pěkně podělala! Jak dlouho tu budu? Co se mnou bude dál? To byly otázky, které mi běhaly hlavou.

************************

Nevím, jak dlouho tu jsem, ale řekla bych, že dlouho. Je tohle snad můj trest?? Jak dlouho tu ještě budu?? Já chci odtud pryč! Prosím pomoc.

 -------------------------------------------------------

Ahojky :* Tak vás zdravím s novým dílem.  

Na tomhle dílu jsem pracovala hodně dlouho a snažila jsem se, aby byl co nejlepší. Tak doufám, že se vám líbí  ^.^

Přidávám ho docela brzo, tak doufám, budete komentovat a dávat votes. 

Budu moc ráda za každé votes a každý komentík!! Prosím vyjádřete mi názor na příběh. 

I Love You 

Lucy :*