Hopeless

10. Obětí

Ležela jsem v posteli minimálně už dvě hodiny. Nemůžu spát. Udělala jsem chybu, když jsem se rozhodla číst tu knihu. Teď se bojím a nemůžu zavřít oči. Nedá se to tu vydržet. Jsem tu tak sama. Ve tmě. Je to docela strašidelné.

Rozhodla jsem se, že se půjdu napít. Zvedla jsem se a vyšla jsem z mého, ne až tak malého pokoje. Pomalu jsem procházela tmavou chodbou, dávala jsem si pozor, abych neudělala nějaký hluk, a tím nevzbudila Zayna. Pomalu jsem se dostala ke schodům, a ty pak velmi opatrně scházela. Najednou jsem z obývacího pokoje uslyšela hluk. Chvíli jsem váhala, jestli tam mám jít, ale nakonec jsem se rozhodla, že tam půjdu. Pomalu jsem sestoupila pár posledních schůdků a vydala jsem se směrem k obývacímu pokoji.

Vešla jsem do obývacího pokoje a všimla si Zayna sedícího na pohovce. Svůj pohled upíral na televizi. Myslím, že si nevšiml, že jsem přišla, což je jedině dobře.

„Co tu děláš?“ najednou promluvil a já se strašně vylekala. Opravdu jsem se lekla.

„J-já nemůžu spát“ Svojí odpovědí jsem si nebyla vůbec jistá. Měla jsem strach, že na mě začne křičet a nadávat mi. Ale kupodivu se to nestalo.

„Sedni si.“ řekl, aniž by mi věnoval byť jediný pohled.

„Já jsem se šla jen napít.“ namítla jsem nejistě a udělala pár malých krůčku směrem ke dveřím, za kterými byla kuchyně.

„Sedni si!“ zopakoval, tentokrát však více naléhavě.

Nechtěla jsem ho pokoušet, proto jsem se rozhodla si jít sednout na místo, kam ukazoval. Usadila jsem se a nervózně se pomrvila.

„A proč tu jsi vlastně ty?“ zeptala jsem se opatrně. Pomalu otočil hlavu mým směrem. Na tváři měl mrtvý výraz.

„Nemůžu spát.“ odpověděl naprosto stejně jako já, ale bez koktání. Jeho hlas byl vždy sebevědomý.

„Proč nemůžeš spát?“ položil mi otázku.

„Četla jsem si knihu, byl to horor a popravdě se teď trochu bojím.“ přiznala jsem.

„Tak proč si jí četla?“ položil naprosto nesmyslnou otázku.

„Protože miluju čtení knih.“ stroze jsem odpověděla.

„Tak to si nikdy moc nepospíš.“ oznámil mi.

„Jak to?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Protože v knihovně jsou skoro samé horory.“ vysvětlil a já si zklamaně povzdychla. „Ale pokud chceš, zítra ti můžu nějakou knihu koupit.“ pokračoval.

„Opravdu?“ zeptala jsem se natěšeným hláskem.

„Ano.“ odpověděl bez sebemenšího zájmu. „A teď bys měla jít spát. Je pozdě.“ konstatoval.

„Stejně neusnu.“ protestovala jsem.

„Tak zůstaň tady!“ přikázal. Nic jsem na to neřekla, jen jsem svůj pohled stočila k televizi. Díval se na…na co jiného než na horor. Ty výkřiky mě děsily. Já se čím dál tím víc bála. Zavrtala jsem se do sedačky a snažila se nevnímat to, co je v televizi. Mohla bych odejít. No byla bych sama. A to já nechci. Na to se až moc bojím. Ano, jsem strašpytel. Přiznávám. Jsem ráda, že je tu Zayn. Aspoň z části. Nemusím se tolik bát a přítomnost druhé osoby mě uklidňuje.

„Ty se bojíš?“ Z mých hlubokých myšlenek mě vytrhl už známý hlas. Jen jsem nepatrně přikývla a přitáhla si kolena k hrudi. Moje ruce se obmotali kolem mých nohou. Najednou se kolem mých ramen obmotala silná paže, čehož jsem se lekla. Zayn si mě přitáhl k sobě do ochranářského objetí. Nebylo mi to nepříjemné. Právě naopak. Cítila jsem se u něj v bezpečí. Aspoň na chvíli. Byla jsem si jistá, že by mě chránil a nenechal mi ublížit. Možná jsem si tak připadala proto, že jsem byla až moc unavená na to, abych dokázala normálně uvažovat. Ale to mi teď bylo naprosto jedno.

„Neboj se. Já tě ochráním.“ zašeptal mi do ucha. Byla jsem bezpečně schovaná po jeho boku a chránila mě jeho mohutná a silná ruka.

Byla jsem strašně ráda, že toto řekl. V tuto chvíli to pro mě moc znamenalo. Svojí hlavu jsem položila na jeho hrudník a snažila se usnout. Sice mi to moc nešlo přes křik lidí v televizi, ale i tak jsem se o to pokoušela. Začala mi být strašná zima.

„Co se děje?“ zeptal se mě hrubý mužský hlas. Otevřela jsem oči a začala hledět do těch jeho hnědých čokoládových kukadel, které se mi strašně líbí.

„Je mi trochu zima.“ špitla jsem potichu a sklopila zrak.

Nadzvedl mě a posadil si mě na klín. Natáhl se a podal tmavě modrou huňatou deku, kterou ovinul kolem mého těla. Jeho ruce mě poté znovu objaly a já cítila nepopsatelný pocit. Bylo to snad…bezpečí?! Tak jsem se dlouho necítila. Neměla jsem proč, se tak cítit a teď se tak cítím. Ale cítím se tak kvůli člověku, který mi ubližoval. Neměla bych se cítit v bezpečí. Měla bych se ho bát, držet se od něj co nejdál. Ale já se tak necítím. Teď jsem s ním v bezpečí a to je hlavní. Je hlavní, že mě TEĎ chrání před vším nebezpečím.

Svojí hlavu jsem položila na jeho rameno a pomalu, ale jistě usínala… Najednou jsem byla přerušena Zaynovým hlasem.

„Je ti teplo?“ zeptal se starostlivě. Je v pořádku?! Právě se mě zeptal, jestli mi je teplo?! A ráno… to se choval naprosto jinak. Byl hrubý, zlý, nepříjemný a otravný. A teď?? Je milý, hodný, příjemný a ochotný. Asi se snaží odčinit to, co udělal ráno. Nejspíš jo. Proč by se ke mně jinak takto choval?!

„Jo, je. Děkuju“ poděkovala jsem. Svojí hlavu jsem více zabořila do jeho krku a nadechla jsem se jeho úžasné vůně. Neměl na sobě nastříkané žádné předražené voňavky, prostě voněl jako…jako on. Je to asi hloupý přirovnání, ale jeho vůni jsem nedokázala s ničím porovnat. Tedy aspoň ne teď, už jsem na to příliš unavená.

Začal mě hladit po zádech a to mě strašně uklidňovalo. Začaly se mi samovolně zavírat víčka. Slyšela jsem ještě hlasy z televize, ale už jsem jim nerozuměla. Byla jsem moc unavená na to, abych dokázala vnímat svět. Pomalu jsem zavřela svoje těžká víčka. Přestávala jsem vnímat okolní svět. Ještě jsem vnímala, jak mi Zayn vtiskl polibek do vlasů. Pak jsem propadla do hlubokého spánku s pocitem, že jsem v bezpečí.

-----------------------------------------------

Tak tady je nový dílek :)

Omlouvám se, že díl je tak pozdě, ale dřív jsem to nestihla. Dneska jsem se vykašlala na učení. Takže jestli se mi ty dva zítřejší testy nepovedou, tak je to kvůli vám :D 

Díl je takový… sladký. Tak bych to nazvala já, ale nebojte, takhle to natrvalo nezůstane!! Zayn dá Lucy ještě zabrat. 

Ani nevíte, jak moc jste mě potěšili s votes 80?! Udělalo mi to obrovskou radost! Ale mohlo by být VÍC komentářů. Tak prosím komentujte. Budu moc ráda za každé votes a každý komentář!!

I Love You 

Lucy :*