Hopeless

7. „Líbí se ti to, co vidíš?!"

„Jak dlouho jí tu máš?“ Zeptal se ten kluk Zayna.

„Chvíli.“ Odpověděl Zayn.

„Jak se jmenuješ, prdelko?“ Zeptal se, ale já nehodlala odpovídat.

„No tak, řekni to.“ Pobídl mě Zayn.

„Lucy.“ Špitla jsem potichu. Ten kluk se mi ani trochu nelíbí. Beru to povahově. Zdá se mi strašně arogantní.

„Je pěkná, a dokonce i poslouchá.“ Podotkl ten kluk. „Až s ní skončíš, mohl bys jí přenechat mě.“ Řekl a kývl hlavou směrem ke mně. Vyděšeně jsem se podívala na Zayna, a pak na toho kluka s pronikavě zelenýma očima. Jsem snad nějaká věc, se kterou se obchoduje?! Ne!! Nemůžou si mě tu jen tak mezi sebou přehazovat, jako nějaký kousek oblečení. Ne! Nebudu jejich hračka!!

„Možná.“ Odpověděl Zayn. Podívala jsem se na toho kluka, kterému se rozzářily oči. Měl v nich takovou jiskru a na tváři odporný úšklebek. Takový úšklebek míval na tváři můj otec, vždycky předtím než matku odtáhl do ložnice, tam jí znásilnil a následně zbil. Ten úšklebek se mi nelíbí. Vyvolává ve mně nepříjemné vzpomínky. Je také pravda, že já moc pěkných vzpomínek nemám.

Ten kluk mi přehodil ruku přes rameno a přitáhl si mě k sobě. „No vidíš, možná spolu budeme mít hodně zážitků.“ To radši ani ne. Jeho dotyky mi byly nepříjemné. Neměla jsem ráda, když se mě někdo dotýká. Proto jsem se snažila vymanit z jeho obětí, ale on na to zareagoval tak, že si mě ještě víc přitlačil k tělu, na což jsem nespokojeně zamrčela. Nelíbilo se mi být mu tak nablízku. Neměla jsem ráda mužské doteky. Ani jsem k tomu asi neměla důvod, ale prostě to tak bylo.

„Prosím, pust mě.“ Zašeptala jsem proti bílému tričku, co měl na sobě. Bylo poznat, že sportuje. Jak si mě k sobě tisknul, tak jsem cítila jeho svaly.

„Tobě se nelíbí, že tě objímám?“ Zašeptal mi do vlasů a já si jen povzdechla. Opravdu se mi nelíbí, že mě objímá, ale co s tím nadělám?! Nic.

„Pusť jí, Harry.“ Přikázal Zayn. Hned na to jsem ucítila, jak se stisk okolo mých ramen ztrácí a on mě pustil. Já se ihned odtáhla od Harryho - jak jsem zjistila podle toho, jak ho Zayn oslovil. Sice jsem teď byla docela natisknutá na Zayna, ale to mi bylo jedno. Hlavně, že jsem co nejdál od toho kudrnáče.

Když jsem se na něj lépe podívala, zjistila jsem, že má několik tetování. Přes bílé tričko mu prosvítal motýl, ten byl těsně pod jeho prsy. Nad prsy měl dvě vlaštovky, – nebo co to je,- které letí proti sobě. Na ruce měl vytetovanou loď. Těsně pod ramenem měl vytetované černé srdce. Měl tam ještě nějaké nápisy, ale ty mi nešly přečíst.

„Líbí se ti to, co vidíš?!“ Řekl posměšně Harry a oba dva se naráz zasmáli. Já si až teď uvědomila, jak dlouho jsem na něj asi musela zírat. To je trapné. Rychle jsem svůj pohled odvrátila od něj a dívala se na zem.

„Ne. Já jen…“ Rychle jsem vyhrkla bez přemýšlení. Konec věty jsem jen zašeptala. Tohle je tak trapné. Určitě mám totálně rudé tváře.

„Ale no tak přiznej to, maličká!“

„Nemám, co přiznávat.“ Vyjela jsem po něm.

„Ale, ale kočička nám vystrkuje drápky.“ Popíchl mě.

„Nech toho!“ Vykřikla jsem, čímž jsem ho nejspíš strašně pobavila, protože se začal neuvěřitelně smát.

„A čeho?!“ Zeptal se a nepřestával se smát.

Zvedla jsem se a chystala se odejít, ale zastavil mě Zayn se slovy: „Kam si myslíš, že jdeš?!“

„Pryč.“ Řekla jsem a chystala se kolem něj projít, abych mohla odejít. Zastavila mě jeho ruka, která mě stáhla k němu na klín. Seděla jsem na něm a moje kolena obepínala jeho boky, moje ruce byly zapřeny oproti jeho hrudi.

„Pusť mě.“ Křikla jsem.

„Ne. Dovolil jsem ti snad odejít?!“ Zeptal se, i když znal odpověď.

„Ne.“ Řekla jsem a sklopila zrak. Pak jsem si vlastně uvědomila, že mu koukám na rozkrok, tak jsem svůj pohled zabořila do jeho hrudě.

„Tak si sedni tam, kde máš sedět a neprovokuj!“ Řekl a chytil mě za lokty. Posadil mě na místo, kde jsem předtím seděla. Harry se na mě s úšklebkem podíval a zasmál se.

Připadám si jako malý nesvéprávný děcko.

„Můžu odejít?“ Zeptala jsem se hned.

„Ne.“ Dostala jsem rychlou odpověď.

„Proč ne?“ Zeptala jsem se.

„Proč jo?“ Zeptal se na oplátku on.

„Protože tu nechci být.“ Vysvětlila jsem.

„Drž hubu a seď na zadku, nebo na něj chceš znovu dostat?!“ Na tohle jsem jen protočila očima a zůstala potichu sedět.

Zayn se s Harrym o něčem začal bavit, ale já je neposlouchala a sledovala tu stupidní věc, co dávaly v televizi.

„Dojdu pro pití,“ řekl Harry a začal se zvedat.

„Ne, já proto dojdu.“ Vykřikla jsem a postavila se.

„Ne, ty tu budeš sedět a neřekneš ani slovo, ani jedinou hlásku, jinak mě opravdu už nasereš a dostaneš jednou z těch věciček, co se ti tam tak líbily.“ Řekl a já se rozhodla, že dneska už nepromluvím. Posadila jsem se na zadek a mlčela.

Je to idiot, kretén, imbecil v jedné osobě. Nesnáším ho. Ničí mi život. Otravuje mě.

Ucítila jsem na svém stehně dotek. Naskočila mi z toho husí kůže. Ta ruka se začala sunout nahoru. Moje ruka rychle vystřelila k té, co se posunovala po mém stehně nahoru. Podívala jsem se na něj smrtícím pohledem, ale nic jsem neřekla, přece jen nestojím o to, aby mě Zayn trestal. Ještě teď mě bolí zadek, ale snažím se na to nemyslet.

Harry jel rukou pořád nahoru a nedal se zastavit.

„Přestaň!!“ Špitla jsem téměř neslyšně.

„Pššt!!“ To byla jediná odpověď, kterou jsem od něj dostala.

Rukou se dotkl krajkové látky, což u mě působilo jako spínač. „Nech mě!“ Vykřikla jsem, vrazila mu facku a rychle jsem si stoupla z gauče, ale k mojí smůle v tu chvíli do místnosti přišel Zayn.

„Lucy!!“ Vykřikl a já jsem strachem přivřela oči. „Tak kurva, snad jsem něco řekl!!“ Znovu vykřikl, mě z toho naskočila husí kůže a couvla jsem o krok dál od něj.

„Ale…“ Chtěla jsem se bránit, bohužel mi nedal příležitost.

„Ale nic. Padej do pokoje, pak si to s tebou vyřídím.“ Vykřikl, ale já se nechtěla jen tak nechat odbýt a hned to vzdát.

„Ale…“ Znovu jsem byla přerušena.

„Drž kurva hubu a vypadni!! Nebo chceš, abych tě potrestal hned?!“ Vykřikl a udělal pár kroků ke mně. Já už na to nic neřekla, jen jsem se dala do kroku a odešla do svého pokoje.

----------------------------

Ahojky :* Tak zdravím vás s novým dílem. 

Tady se nám úkázala nová postava, která bude život Lucy taky ovlivňovat. Sice né tolik jako Zayn, ale pořád bude. 

Za 45 votes přidám další díl. Je jedno kdy to bude, ale až tu bude 45 voltes tak ten den přidám nový díl. Když to zvládnete tak klidně i dneska a nezapomeňte taky komentovat. Věřím, že to zvládnete rychle. 

Prosím vyjádřete mi názor na příběh.  :)

Budu moc ráda za každé voltes a každý komentík!! 

I Love You 

Lucy :*