Hopeless

37. Slib (celý díl)

Celý včerejšek jsem zůstala v pokoji. Nevystrčila jsem ven ani špičku nosu. Přemýšlela jsem, hodně a je to snad ještě horší než před tím.
Polekaně nadskočím, když za se bou uslyším bouchnout dveře. Svůj pohled sklopím k hrnku s čajem. Nemam odvahu se otočit a podívat se kdo sem přišel, moje možnosti jsou však velmi omezené, buď je to Amanda nebo Zayn. A já ho dnes opravdu nechci vidět. Děsím se našeho nastávajícího setkání, protože vím, že to pro mě nedopadne dobře. Zvlášť když jsem na něj byla tak drzá.
Polekaně vypísknu když mě někdo chytí za paží a strhne ze židle. Svalila bych se na zem, kdyby mě ona osoba neudržela, tak pevně. Určitě tam budu mít modřínu.
Když pevný stisk opustí mojí paží, přemístí se na moji čelist. Bolestivé siknu, když jsem princezna za pomoci síly se podívat Zaynovi do očí.
Zalapám po dechu, když uvidím jeho nastanou a pohmožděnou tvář. Z jeho očí srší hněv, jeho zapnuta čelist jen podtrhuje to už tak viditelné naštvaní. Co mě, ale překvapuje je fialovozelenomodrá modřína na jeho pravém oku, zaschlá krev pod jeho nosem, část krve je i na jeho roztrženém rtů. Musím uznat, že takový strach jaky z něj mám teď jsem nikdy neměla, dokonce ani tehdy, když mě znásilnil.
Moje kolena se třásla od strachu, žaludek se mi stáhl, v krku jsem měla rázem sucho jako na Sahaře, moje ústa byly mírně otevřené a rty se mi neuvěřitelně klepaly.
"Co se ti stalo?" zeptala jsem se ho třesoucím hlasem, který na konci věty selhal.
Zaynova hlava se naklonil mírně na pravou stranu, v ironií ba jak hloupou otázku jsem se zeptala.
"Co myslíš?" zeptal se hlubším hlasem jak obvykle. Jeho obočí se spojilo v jedno, jak se zamčil při vyslovení otázky.
"J-já..." nevěděl jsem co mu na to říct. Opravdu jsem se ho bála. Vypadal tak.... tak drsně.
Zavřela jsem se strachem očí, když se jeho ruka pohla směrem k mé tváři. K mému překvapení mě ale nechodil. Jemě přiložil svojí dlaň na moji tvář a pohladil mě.
"Ah Lucy, co s tebou mám dělat?" povzdech si před tím než vyslovil otázku.
Nevěděla jsem jestli tu otázku myslel vážně, proto jsem radši mlčela a se strachem v očích čekala na další jeho pohyby.
"Doufám, že víš, že tě budu muset, za ten včerejšek potrestat." zašeptal nevzrušeňe.
Ruku kterou mě hladil po tváři stáhl zpět k sobě. Jeho druhá ruka konečně uvolnila pevný stisk na mě čelisti. Palcem na pravé ruce, jemě přejel po mém spodním rtu.
Až teď jsem si měla možnost všimnout jeho obrněných kloubků na rukách. Tak teď jsem ji už jistá, že se s někým popral.
"Poraď mi beruško, jak tě mám potrestat?" zeptal se mě nepřerušujíc náš oční kontakt. Musel v mích očích vidět ten strach, tak jako já jsem v jeho očích viděla naštvaní a špetky agrese.
"No tak! Už řekni nějaký návrh na tvůj trest!" rozkřikl se po mě.
Doufala jsem, že na tuto otázku nebude chtít odpověď.
Sklopila jsem pohled k zemi. Nechtěla jsem se již déle dívat do jeho naštvaných očí.
Jeho ruka zklouzla z mého obličeje, až na můj pas, tam, kde jsou otisky jeho prstů.
"Já nevím," kňukla jsem.
Jeho ruka mě popohnala dopředu. Až jsem narazila do jeho hrudi, na kterou si mě ještě víc přitlačil. Když jsem se nadechla ucítila jsem zápach z cigaret a alkohol z něj taky pořádně táhl. Myslí, že bych měla být hodně opatrná, protože nevím, jak bude opilý Zayn reagovat.
"Škoda, býval bych to nechal na tobě. No nevadí, něco vyberu sám." zamumlal do mích vlasů, kam následně vtiskl polibek.
"Zayne nechceš ošetřit ty rány? Mohl by jsi chytit infekci." upozornila jsem ho měnic tak naše téma.
"Dobře, pojď, uděláme to u mě v koupelně." rozhodl. Chvíli jsem váhala, protože jsem si nebyla jistá jestli mluví o mém trestu nebo o ošetření jeho ran. Stále nejistá jsem se ho rozhodla následovat, pro své vlastní dobro.
Závrela jsem za námi dveře od koupelny. Popošla jsem blíže k Zaynovi, který se opíral o skříňku.
"Lékárničku máš tady?" zeptala jsem se ho nejistě, ukazující při tom na skříňku z druhé strany umyvadla, než je on.
"Jo, spodní šuplík." informoval mě přesněji. S menším přikývnutím jsem vytáhla bílou krabičku. Položila jsem ji vedle umyvadla a otevřela jí. Následně jsem od tud vytáhla dezinfekci a pokapala s ní vatový tampónek.
Když jsem s ním potřela jeho roztržený ret, bolestně sikl.
"Opatrně,"napomenul mě se zaťatými zuby.
"Jo, jo..."mumlalla jsem si pro sebe.
Když už jsem byla hotová s jeho obličejem, přesunula jsem se na jeho rozevření kloubky.
"Dnes večer jdeme k mému otci na večeři. Na velice důležitou večeři. Budeš se tam chovat slušně!" odříkal svůj monolog s kamenným výrazem ve tváři.
"Dobře, " špitla jsem a dále se věnovala jeho rozedřeným kloubkům.
"Půjdeš tam jako moje přítelkyně. A budeš se tak i chovat. Jestli ne tak si mě nepřej! Au! Opatrně! "vykřikl bolestivě, když jsem mu přitlačil na jeho poraněné kloubky a tím trochu vyjádřila nesouhlas s jeho slovy.
"Promiň.... citlivko,"omluvila jsem se mu, to druhé slovo jsem si však zašeptala sama pro sebe.
"Já nejsem žádná citlivka!" křikl po mě rozčleně Zayn.
"Hmmm.... " broukla jsem si pro sebe.
"Takže, jak už jsem říkal. Ta večeře je pro otce velmi důležitá. Jestli to pokazíš tak dostaneš to tě varuju." jeho arogantní proslov mě přivedl na nápad. Mohla bych znovu vidět svého otce, zeptat se ho proč mi to udělal. Obejmout ho, poslechnout si jak se má. I přesto co mi udělal ho chci vidět, protože on je to poslední co mi zbylo. Vím, že bych ho měla nenávidět, ale já nemůžu. Dal mi život a vychoval mě i když nebyl ideální otec chránil mě.
"Zayne já mám pro tebe takový návrh. " začala jsem nejistě, můj klesající hlas tomu dával ještě větší pocit nejistoty. "Na té večeři budu dělat co budeš chtít, budu se chovat podle tvých představ. Budu za tebou klidně chodit jako.na vodítku jen mám jednu prosbu.... Víš já bych chtěla znovu vidět mého otce. Jen na jeden den. Prosím, moc by to pro mě znamenalo. " vyslovila jsem svojí žádost a čekala, jak zareaguje. V téhle situaci můžu od něj čekat snad cokoliv. Naštve se?
"Víš Lucy, tohle je lákavá nabídka, ale jak můžu vědět, že od toho svého povedeného taktika neutečeš?" zeptal se mě.
Podívala jsem se mu do očí. Viděla jsem u něj už různé pocity. Hněv, radost, vášeň, vztek, rozhořčení a mnoho dalších pocitů. Teď jsem tam videla něco co nikdy předtím. Strach. Strach že o mě přijde? To jsem pro něj tak cenná?
"Já neutečuv, slibuji ti to." dala jsem mu slib. Nevěřícně se zatvářil a silk, když jsem mu znovu přiložil vatový polštářek s dezinfekcí na ránu.
"Opravdu si myslíš, že budu věřit tvému hloupému slibu?" zašeptal se nevěřícně.
Uklidnila jsem lékárničku zpět do skřínky protože jsem byla s ošetřováním ran už hotová.
Stoupla jsem si mezi Zaynovi nohy a podívala jsem se na.něj dolů.
"Prosím, prosím tě! Opravdu se chci za mím otcem podívat. Chci mu popřát k narozeninám, které bude mít a i k vánocům. Prosím Zayne, když budou ty vánoce, co takhle pro mě udělat něco hezkého. A navíc jak jsem říkala budu se na té večeři chovat jak budeš chtít. No tak!" s těžkým výdechem jsem ukončila monolog. Není to jen o tom, že budu chvíli s otcem, budu i bez Zayna. Což je velmi pozitivní věc. "Hmmm, já nevím Lucy. Popřemýšlím o tom. "povzdechl si. Věděla jsem, že ti řekl jen proto aby měl ode mě pokoj.
"Prosím, já na té večeři budu vážně hodná." právě jsem si připadala jako kdybych přemlouvala svého tátu ať mi koupí dva kopečky zmrzliny a ne jeden.
"Oh Lucy jsi tak otravná... " povzdechl si otráveně. Já vím. Tím ti splácí to jak mi ničíš život ty hajzle!
-----------------------
Ahojky :) Nový díl je brzo. Jste rádi že nemusíte dlouho čekat? :D

Co myslíte, dovolí Zayn Lucy navštívit jejího otce? Je vlastně dobrý nápad za ním chodit? Šli by jste za nim vy, kdyby jste byli v kůži Lucy? A jak se jim povede na večeři? S kým se Zayn popral? 

Chci vám poděkovat za 16,8 K voltes! Opravdu Vám moc děkuji! Na druhou stranu mě, ale mrzí, že voltes, komentáře i reads ubývají, zejména na posledních třech kapitolách.

Máte nějaké návrhy jak zlepšit příběh? Napište mi je do komentářů, prosím! Máte nějaké připomínky k dějí, něco odporuje předešlým kapitolám? Napište mi to do komentáře, já se na to podívám, popřípadě ráda vysvětlím!

Voltes, flow, reads And koments please. :)

PS.: Takt vás tak strašně zlobí Wattpad?

Chci jen jestě říct, že Zayn je v tomhle příběhu takový badboy. Ale ve skutečnosti takový není, tak prosím neodsuzujte ho podle tohoto příběhu. On je milý a úžasný kluk s dobrým srdcem a ne hajzlík, takhle jsem si ho prědělala já v tomhle příběhu.

I Love you!

Lucy :3