,,A pak, že se ti nelíbí." řekla Fox a zase se ušklíbla. Nad tím jsem jen protočila oči a usmála se ,,Ale notaaaak. Sem tě viděla, jak na něho koukáš, když skákal."
,,Šór. Co ty a řasokoule?" oplatila jsem ji to. Jen na mě blbě čuměla ,,Aaaa, tady se někdo někomu líbí coo?" jen zčervenala, vzala mě za ruku a táhla mě zpátky do tělocvičny.
,,No nevím, kdo tady dostal míčem do ksichtu."
Cestou dom jsme se stavily ještě na rámenu, protože doma není co žrát.
,,Oi, pojď si uklidnit tu nahajpenou kwisu." křikla jsem na Fox a mezitím jsem se snažila Kirovi zabránit ve skoku z klece.
,,Dělám kake, zklidni si ho sama!" ta snad sedí jenom na tom záchodě. V tu dobu na mě skočil Kira. Blbec je dost robustní. Svými drápy se dodrápal až na moje rameno. Je to nindža kwisa, ale teprve ve výcviku. To samý můj křeček, ale ten je mnohem línější.
Dala jsem mu do misky tedy žrádlo a odešla si sednout za počítač. Genšun sem hrát nechtěla, jelikož sem byla pořád naštvaná. Wišovala sem pro skery muže, ale nedostala sem ho. Místo něho sem dostala debilní Faruzen.
Řekla jsem si, že si pustím D pawr of d šíld hírou. Celkem dobrý anime. Když sem byla asi v polovině dílu, tak se ozval zvonek. Kdo to může být? Zastavila jsem si to a šla dolů. Ve dveřích stál Kakaši.
