Ráno jsem se probudila jako poslední. Zjistila jsem, že mě Kakaši nosil všude, jelikož jsem byla stále pod jeho tričkem. Zrovna snídal, když jsem se probudila. Seděla jsem mu na stehně a on si v klidu popíjel ranní krávu. Četl si knížku, kterou jsem mu dala k Vánocům a zrovna si chtěl kousnout do svého toustu. Protože si pořád četl a nedával pozor, takže si ani nevšiml, že jsem vzhůru, sem si rychle kousla. Kakaši trochu nadskočil a já nemohla jinak, než se smát s plnou pusou.
,,Oii, to se nedělá. Sem se lekl." jen jsem mu udělala pat pat a položila si hlavu na jeho rameno. Objal mě silněji jeho silnou paží a konečně se zakousl do toustu.
,,Už mám na dnešek s tebou plány. Je to ale překvapení. A už mám i všechno zařízené a budeme tam jen mi dva." řekl a rozkošně se usmál.
,,Ty ale víš, že nemám ráda překvapení. Alespoň malou radu?" řekla jsem se štěněčíma očima.
,,A ty víš co na mě platí a co ne. Tomuhle se nedá odporovat. Fine. Jak bych to řekl, abys na to hned nepřišla. Hmmm... potřebuješ k tomu jednu věc, která je v páru."
,,Ale to může být cokoliv." řekla jsem smutně. Kakši se sklonil k mému uchu.
,,Ale notak, princezno. Přece si nechceš zkazit překvapení." pošeptal. Náhle jsem cítila jeho teplý dech na mém krku. Dal mi tam pusu a dál se věnoval snídani. Měla jsem motýlky v břiše a možná jsem trochu zrudla, ale Kakši si toho asi nevšiml, takže good.
Po snídani, mě vzal Kakaši na záda a vyrazil směr do neznáma. Po chvíli mě stejně sundal. Že bych byla tak moc robustní? Jen jsem se na něho podívala s nakloněnou hlavou.
,,Neboj, jen ti potřebuju zavázat oči."
,,Cože, proč?"
,,Uvidíš." teď ta věta budeme tam sami, začínala nabírat nový význam. Trochu jsem se bála kam mě to vede, ale věřila jsem, že to nebude nic špatného. Zakryl mi tedy oči a vzal si mě do náruče. Obmotala jsem si ruce kolem jeho krku a hlavu si opřela o jeho rameno. Dal mi pusu na čelo a pokračoval.
,,A jsme tu, ale ještě to nesundavej." posadil mě na stůl? Asi. Nohama jsem na zem nedosáhla, tak můžu jen hádat. Kakaši mi sundal boty a nandal mi jiné a mnohem těžší. Co to kuje za pikle?
Vzal mě opět do náruče a po chvíli se zastavil. Sundal mi šátek z očí. Musela jsem si přivyknout světlu, které tu bylo celkem ostré. Podívala jsem se na nohy a viděla brusle na led. Podívala jsem se zpět na Kakšiho významným pohledem. Jen se usmál a opatrně mě položil na zem.
,,Ummm, Kakaši? Víš, že neumím bruslit žeyo?"
,,Mhm, už jsem se informoval. A tak mě napadlo, když máš ty narozeniny, že tě sem vezmu. Otec je majitel, takže to bylo lehké." usmál se a vstoupil na led. Udělal si jedno malý kolečko a hned se ke mně vrátil. Natáhl ruce před sebe a já je tedy vzala. No co si budeme nalhávat, málem jsme spadli oba. Kakaši mě pořád držel a říkal mi co a jak mám dělat. Pak už mi to šlo samo a tak Kakši jezdil vedle mě. Zjistila jsem, že byl jako malý krasobruslař a vyhrál několik medajlí. Ještě aby ne. Je dokonalej ve všem.
Když byl přede mnou, tak mě nenapadlo nic jinýho než přidal, abych ho dohnala, ale jaksi mi došlo, že neumím brzdit. Jen jsem na něho zařvala POZOR a on se otočil. No, jaksi jsme skončili oba na zemi a smáli se jak blbý. Kakši si mě přisunul blíž a dal mi sladkou pusu. Pak mě teda naučil brzdit a pár triků.
Když jsem se šla napít, tak jsem ho začala pozorovat. Vypadal nádherně, jak samotný anděl. Dělal si tam zůzný triky a vypadal jak Victor. Měl ladné pohyby a prostě všechno bylo dokonylý, i když jsem o tomto sportu nic nevěděla.
,,Jde mu to skvěle že?" nadskočila jsem z náhlého hlasu, který se za mnou ozval. Otočila jsem se a spatřila jeho otce. Ani se nedivím po kom je Kakaši tak nádhernej.
,,A-ano, jde mu to skvěle. Sice nevím o tomhle sportu nic, ale hezky se na to dívá." jen přikývl. Po chvíli se na mě ale podíval.
,,A co ty? Můj syn mi toho o tobě hodně vyprávěl. Někdy až moc." zasmál se a já jen zčervenala.
,,No, moc toho o mně není. Jsem Athena, dnes mi je 17 (teda až po půlnoci, pardon), ráda spím a hraju genshin a mám křečka."
,,Kakaši vyprávěl jak moc jsi chytrá a hezká. Hned od prvního dne, co přišel domů ze školy. Cituji "Tati já se asi zamiloval. Nemůžu spustit oči z jedný holky, která k nám dnes přišla. Když ona je tak hezká, že si nemůžu pomoct." a takhle snil celou večeři." zrudla jsem ještě víc, ale to už k nám přibruslil Kakaši.
,,O čem si tu povídáte? Athen vypadá jak akacuki mráček." řekl trochu udýchaně.
,,Jen tu Atheně vyprávím, jak si se rozplýval u večeře, když jsi přišel poprvé ze školy tento rok." zasmál se.
,,T-tati! Já ti říkal, ať si to necháš pro sebe!" Kakaši se teď červená taky, omggg.
,,Kakšiiii, vždyť je to hezkýý." řekla jsem a dala mu pusu na tvář. Sakumo nás tedy nechal o samotě.
,,Ale trapný." jen jsem ho objala a dala mu pořádnýho hubana.
,,Ale ten blush ti sluší." řekla jsem a sedla si na lavičku. Kakši si sedl vedle mě a vytáhl něco malého z kapsy (stop being horny and give me your mora). Byla to černá krabička s mým jménem.
,,Tak tedy všechno nejlepší." řekl radostně Kakaši s velikým úsměvem na tváři. S poděkováním jsem od něj krabičku převzala. Otevřela jí a byl tam 2 řetízky. Kakaši si jeden vzal a dal mi ho kolem krku. Podívala jsem se na ten přívěšek. Bylo to písmeno K (víte co znamená pasy v angličtině?).
,,Myslel jsem, že když budeme někdy sami, tak aby nám to připomínalo toho druhého." řekl sladce a sám si zapnul svůj s písmenem A (and tastes like a babl bam). Bylo to od něho velice milé. Chytil mě za boky a posadil si mě na jeho klín. Opět se sklonil k mému uchu jako ráno.
,,A mám ještě jeden menší dáreček." zašeptal a opět jsem cítila jeho dech na mém krku. Začal tam dělat značku, aby všichni věděli, že už někomu patřím. Když skončil, tak jsem si to samozřejmě nenechala líbit a také se vrhla na jeho krk. Jen prudce vydechl a stále mě držel za boky. Spokojená se svou prací jsem se odtáhla a s úsměvem se na něho podívala. Vypadal jak červená řepa. Také se usmál a políbil mě.
,,Neměli by jsme si tohle nechat na doma?" řekla jsem, když jsme se odtáhli kvůli vzduchu. Kakši nám tedy sundal brusle, dal nám normální boty a mohli jsme jít. No, jelikož sem si připadala, jako když chodím poprvé v životě, tak mě Kakši vzal opět na záda a šel dál.
Doma jsme se už jen objímali, dávali si sem tam pusinky a samozřejmě jsme si užívali společnost toho druhého.
Dokud nepřišel další den, kterého jsme museli jít do školy.
