,,Ty je čteš taky?" zeptal se Kakši udiveně. Podrbala jsem se na zátylku a přikývla. Snažila jsem se tu knížku někam schovat.
,,Můžu se na ní podívat? Myslím, že takovou sem ještě nečetl." Okamžitě jsem jí strčila do šuplíku, který jsem následně zamkla a klíč strčila do kapsy.
,,Nenenenene, mám to jakoooo... dárek pro sestřenici!"
,,Oh? Nu dobrá, ale lhaní ti moc nejde." zasmál se. Trochu jsem zčervenala a sedla si na postel. Kakši se sedl na druhou stranu postele a po chvíli mě zezadu objal. Dal mi pusu na tvář a hlavu si opřel o moje rameno. Bylo to sladký. Stejně jsem se na něho otočila čelem, dala mu pusu a objala ho rukama i nohama jak koala. Myslím, že takhle bych dokázala usnout. Pak jsem ale cítila jeho ruku na mém stehni.
,,C-co to děláš?" zčervenala jsem ještě víc.
,,Niiiic." zasmál se a po chvíli mi vjel svou rukou do mé kapsy. PODVODNÍK! Okamžitě jsem mu dala menší flákanec na ruku a klíček si zpátky převzala.
,,Ale notaaaak. Chci jí viděěět. Atheeeen." začal prosit. A to byl velký problém, jelikož byl tak moc KAWAIIII, že bych ho snědla. Ale musela jsem zůstat silnou kobietou!
,,Možná někdy příště. Třeba to je pro tebe."
,,To je pro mě?
,,Ř-řekla jsem třeba, ne že JE."
,,Ty jsi nejlepšíííí." řekl a okamžitě mi vlepil pusu. Možná jsme se líbali trochu dýl. Ale co už, ani jednomu z nás to nevadilo.
Ani nevím kdy jsem usla a už bylo ráno. Probudila jsem se jako první, a tak jsem spatřila Kakašiho nádhernou spící tvář. Něžně jsem ho políbila a kochala se dál. Pak mě ale napadlo, že bych mohla udělat svídani a ačkoliv se mi nechtělo, tak jsem opatrně vstala a šla udělat něco dobrého. Kakšiho jsem naštěstí neprobudila a tak jsem šla do kuchyně. Přemýšlela jsem o palačinkách a taky se tak stalo. Začala jsem dělat těsto, připravila si pánvičku s olejem a začala kuchtit.
První palačinka dopadla dobře, ale druhá se mi začala trhat a třetí se spálila. Vzala jsem tedy pánvičku a yeetla s ní někam do dáli. Ale rána na zem nikdy nepřišla. Podívala jsem se tedy tím směrem. Stál tam Kakši s pánvičkou v ruce.
,,Možná bych tě mohl naučit pár věcí." opět se rozezněl jeho nádherný smích.
,,Ale já umím vařit. Jen se mi dneska nedaří." povzdechla jsem si a převzala zpátky pánvičku.
,,Ok, tak ti alespoň pomůžu." Vzal mojí ruku a ovládal mě jak Ratatouille. Společně nám to už šlo a nebyla ani jedna pokažená. Dala jsem tedy dvě na talíř, potřela je jahodovou marmeládou, posypala kakaem a na vrch sem dala šlehačku. Přešla jsem ke Kakašimu, který si mazal svoje a na nos mu nastříkla trochu šlehačky. Podíval se na mě zmateně a já se začala smát. Vypadal fakt roztomile. Šlehačku si setřel z nosu a snědl jí.
,,A tady jsou Vaše palačinky madam." řekl a dal na stůl talíř. Vypadaly opravdu lákavě, a tak jsem tedy přišla ke stolu. Kakaši jednu zvedl a dal mi jí před pusu.
,,Here comes the chuchuuuu." nejen že vypadaly dobře, ale taky tak chutnaly. Takhle jsme se krmili navzájem, dokud jsme nesněkdli naše porce. Něco jsme tam ještě nechali tamtěm dvoum hrdličkám a šli hrát Genshin.
