22

21 2 10
                                    

Nestihla jsem se ani pořádně vzpamatovat a hned mě něco objalo. Ale vůni jsem poznala ihned. Byl to Kakaši (přece bych ti tam nemohla dát někoho jinýho :3). Možná se mi trochu spustily slzy, ale ihned jsem ho objala nazpět.

,,Ty baaaaakaaaaaaaaa! Tohle mi nemůžeš dělat!" křikla jsem na něho.

,,Ty se na mě zlobíš? Však jsem tvůj dárek." řekl "smutně" a našpulil rty. Ihned jsem mu tedy vlepila pusu. Kakaši mi setřel slzy a dal mi ještě jednu.

,,Ale to není vše co pro tebe mám, princezno." řekl a sklonil se zpět do krabice. Pak se zpět narovnal a v ruce držel štěně! O MŮJ BOŽE, TO JE TAK ROZTOMILÝ!

,,Jmenuje se Pakkun, ale klidně ho můžeš ještě přejmenovat." řekl a já se rozbrečela naplno. Zakroutila jsem hlavou v nesouhlas, objala co nejsilněji Kakšiho a začala mu děkovat.

,,Ale není zaač. A kde jsou moje dárky? Jsem bez nich?" řekl smutně. Ihned jsem opatrně položila Pakkuna na zem a došla pro dva dárky ode mě. Kakši je rozbalil první ten větší, což byla knížka Násilí naproti. Měl z ní obrovskou radost a chtěl se pustit ihned do čtení, ale odolal tomu. Rozbalil i druhý.

,,K čemu jsou ty klíče?" zeptal se zmateně Kakaši a naklonil hlavu na stranu. Byl doslova k sežrání.

,,Od tohohle bytu, aby jsi sem mohl chodit, kdy se ti zachce."

,,Ooooooo, to znamená, že tu můžu bydlet?" zeptal se s úšklebkem.

,,To sem zase neřekla" oba jsme se zasmáli a já se mu opět vrhla do náruče. Byla jsem opravdu ráda, že tu nakonec je se mnou, ale šlo to i jinak. Každopádně jsem to hodila za hlavu a užívala si jeho přítomnost. Tamti dva si zalezli do pokoje, protože Zoro dostal Red Dead Redemption 2 od Fox, aby mohli hrát spolu. Závisláci (ehm, vůbec nejsem závislá na genshinu, ehem).

S Kakašim jsme se tedy taky přesunuli do pokoje a natáhli se na postel. Oba dva jsme se objímali, samozřejmě i s naším novým členem rodinky Pakkunem.

,,Doufám, že se ti dárky líbily." místo odpovědi jsem ho rovnou políbila ,,Ale notáák. Princeznoo. Nemáme jmelíčko."

,,A kdo potřebuje jmelí, smetí" Kakaši tedy luskl prsty a v dlani se mu jmelí objevilo (protože to dává smysel xdd). Natáhl ruku nad nás a políbil mě. A ne, že by to byl krátký polibek. Trval celkem dlouho. Museli jsme se odtáhnout jenom kvůli vzduchu.

Kakši Kde žijí příběhy. Začni objevovat