Vzbudila jsem se do krásného rána (dopoledne). Kakaši mě stále svíral ve svém objetí a spal. Dala jsem mu ranní pusinku na nos a opatrně se snažila vyprostit z jeho objetí. To se mi taky povedlo a já šla chystat Kakašimu snídani do postele.
Dávala jsem poslední toust na talíř, když jsem si všimla letáku na stole. Papír jsem vzala do ruky a zkoumala ho. Nějaký super karneval s maskama. Celkově se tam skrývaly vaše identity (je tu s náma nějaká entita?), aby vás nikdo nepoznal. Vzala jsem to se snídaní do pokoje a vše položila na postel. Hrníčky teda na noční stolek, aby se to nevylilo, logicky.
Začala jsem Kakašimu hladit jeho nádherné vlásky, a když nereagoval ani na jeho jméno, tak sem mu for fun šáhla na boobies. Ale na tohle taky nereagoval, tak jsem mu rukou sjela na six-pack. To se už trhaně nadechl a otevřel svá očka.
,,Dobré ránkoo." pozdravila jsem ho, a když si sedl, tak jsem ho hned objala. Objetí mi vrátil a ještě mi dal pusu na čelo. Hned jsem mu podala čaj a k tomu tousty. Jen poděkoval a vrhl se s chutí do snídaně. Samozřejmě jsem mu nenápadně podstrčila i ten leták.
,, Co to je? Aaaaaah, to je tohle. Ty bys chtěla jít?" jen jsem několikrát přikývla hlavou s jiskřičkami v očích ,,Dobře dobře. Tak tedy můžeme jít. Jen nevím, jak přesně to probíhá."
,,Se dozvíme na místě. A navíc mobily máme u sebe vždycky ne?" jen přikývl, dal mi pusu a pokračoval ve snídani. Já na snídani jaksi kašlala a hledala informace na internetu.
,,Závisláku." řekl a mobil mi ihned vytrhl z ruky. Založila jsem si ruce na hrudi a dělala uraženou.
,,Ale notáák, láskooo. Přece na mě teď nebudeš naštvaná." přisunul si mě do klína a zašeptal mi do ucha ,,To by jsme pak nemohli na tu akci. A nemohl bych ti dát ranní cuddles."
,,Mohl, protože na tebe nemůžu být naštvaná dlouho." řekla jsem a hned otočila hlavu tak, abych mu dala pořádný kissanec. Kakaši se stejně po chvíli odtáhl a do pusy mi nacpal toust.
,,Takže tohle je teda ono?" došli jsme před nějakou velkou budovu a rozhlíželi se kolem. Bylo to v parku a už to pomalu začínalo. Ale ještě před tím, než se připojíme, tak jsme se rozhodli zajít na oběd. Okamžitě jsem vzala Kakšiho ruku a táhla ho na nudle. Sice teď byly o 10 korun dražší, ale zas tak brocken nejsme.
Položili jsme si tedy talíře na stůl a s chutí se pustili do jídla. Naštěstí nám nandali hroudu těch nudlí, takže pak ani nebudeme mít hlad. A jelikož jsem dojedla jako první, tak jsem pak Kakašimu možná i trochu kradla, ale to je vedlejší.
Vstoupili jsme dovnitř a hned nás uvítala nějaká žena. Vzala mě k nějakým dveřím, že si tam mám zalíst. Otevřela jsem dveře, kde stál sussy týpek a s někým volal.
,,No já je vůbec neznám, to musejí být nějací uličníci." řekl do telefonu. Jen jsem si lehce odkašlala a ten se omluvil. Přinesl krabice, ve kterých byly masky. Žádné se mi moc nelíbili, ale když otevřel tu poslední. Šmakuláda. Vypadala jak z Jojos, tak jsem si jí vzala. Dál si vzala akatsuki plášť, protože proč ne a byl tam navíc na výběr. Borec pak ještě vytáhl spreje na vlasy. Vzala jsem si světle šedivou, nandala si masku a šla mezi lidi. Začala jsem se rozhlížet a tak nějak všichni tu vypadali jak dementi, takže jsem se ani necítila špatně. Začala jsem hledat i moje smetí, ale nějak jsem neměla luck. Vytáhla jsem svůj chytrý telefon (ťo by še za komuništů neštalo) a hned si všimla zpráv od Kakšiho.
K: růžový vlasy jak Sakurka, weird bílá maska a nějaký tmavě šedý plášť, ty?
Podívala jsem se tedy znovu a spatřila jinocha, který odpovídal popisu.
