Vzbudila jsem se, ale ne díky budíku. Myslela jsem, že jsem se vzbudila před ním a tak jsem se podívala na telefon. 9 hodin. Pohodka. Wait.... 9 HODIN RÁNO!
Ihned jsem vylítla z postele (možná u toho shodila chudáka Kakašiho z postele) a sprintem to vzala k Fox. Otevřela jsem dveře a čekala prázdný pokoj. Ona tam ale spala v objetí Zora. To sou prázdniny nebo jsme všichni zaspali? Byla jsem mega zmatená. Zavřela jsem tedy opatrně dveře a viděla přicházejícího Kakšiho, který se drží za hlavu.
,,Co se děje? Stalo se něco? Si vyběhla jak formule z Grand Prixu (we know da painful truth)."
,,Však... dneska není škola?"
,,Tobě to Fox neřekla? Všechny nás omluvila, protože nás bere na nějakou akci."
,,Fox? Ten introvert? Ona a akce nejdou dohromady Kakši."
,,Naaah, takhle jsem to nemyslel. Akce jenom pro nás 4."
,,Ahaaaa, yooo. To už dává smysl. Co máme teda v plánu?"
,,Uvidíš." usmál se nadšeně Kakaši. Moc dobře ví, že nemám ráda překvapení.
,,Aho baka." šeptla jsem si tiše. Jen řekl něco ve smyslu, že šeptání škodí mým hlasivkám, a že bych měla mluvit nahlas a zřetelně. Jen jsem se zasmála a šla mu dát ranní pusinku.
Zrovna jsme si dodělávali snídani, když se ve dveřích objevil Zoro.
,,Kdy se teda jede?" zeptal se Kakaši.
,,To netuším. Se musíš zeptat Foxy. Ale ještě spí." okamžitě jsem vstala ze židle a popadla pávničku s vařečkou ,,Dobředobředobředobře, v klidu. Jdu jí vzbudit."
Pyšně jsem se na sebe usmála a po chvíli přišla i Fox. Pořád zívala, ale to není nic co by horká čokoláda nezpravila.
,,Co si dělala přesně celou noc?" nedalo mi to a musela jsem se zeptat. Pohlédla jsem při tom i na Zora svým sussy pohledem, ale ten nevypadal vůbec ospale.
,,Plánovala." tak to by mě zajímalo co. Každopádně sem to nechala být a šla si sníst snídani.
,,Tak yo, tohle je na místě, tohle taky. Tamto mám v tašce. Mám pocit, že mi něco chybí." stresovala se Fox. Nám ostatním nařídila si zabalit oblečení na 3 dny do nějaký mini tašky. To by mě zajímalo co budeme dělat. Ale vypadalo to, že se ta taška dá k něčemu připnout. Muži museli odejít si zabalit dom, ale ještě dostali nějaké instrukce od Fox. Myslím, že oni moc dobře vědí co se bude dít a mě vynechali. Zabalila jsem poslední kus oblečení a vzala si pořádnou flašku.
Konečně jsme vyšly z baráku a šli na autobusovou zastávku, kde se taky konal sraz. Tamti dva tam byli dokonce ještě před náma. Kakši ke mně hned přiskočil a sebral mi tašku a sám si jí hodil na rameno k tý svojí. Hned na to mě obejmul a vlepil mi pusu na čelo. Hned sem mu jí samozřejmě oplatila a podívala se na rozpis busů. Už jsem začínala mít své podezření, ale nechala jsem to radši být.
Nastoupili jsme do busu a sedli si. Nejeli jsme ani čtvrt hodinu a vystupovali jsme. Šli jsme pak chvilku pěšky, přičemž mě Kakaši musel vzít nutně na záda, že nohy budu potřebovat pak na něco jiného. Trochu víc jsem ho nepochopila, a tak naklonila hlavu na stranu jak štěně. Kakši jen řekl, že to nic není a že vypadám cute. Dostala jsem menší blush a tak jsem si hlavu opřela o jeho rameno.
,,Aaaaaaa jsme tu. Domov sladký domov." řekla Fox a pořádně se nadechla. Rozhlédla jsem se kolem a hned mi to došlo. My jsme u koní! Fox zašla hned do místnosti, která se prý nazývá sedlovna a šla rovnou ke své skříňce. Podala mi nějaké spešl kalhoty a boty. Klukům taky něco půjčila a rovnou nám rozdělila vozíky. Už jsem jí někdy říkala, že jsem na koni takhle nikdy neseděla? Každopádně, Kakaši si chtěl zahrát na džentlmena a vozík mi vzít, ale nevešel se s tím do dveří, takže jsem si to táhla sama. Nebudu lhát, bylo to fakt těžký.
Fox nás zavedla do stájí a hned nás seznámila s našimi koňmi. Dostala jsem staršího valacha jménem Kira. Krásný vraník (já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí). Přišel ke mně Kakši a hned začal něco vyndavat z vozíku.
,,Ty víš co dělat, Kakši?"
,,Mhm, po seznámení s tebou a Fox jsem zjistil, že Fox taky jezdí. Ale už je to nějaká doba a nejezdil jsem tady." Vzal nějaký kartáč a navlíkl mi ho na ruku. Následně ji chytil a krátkými pohyby začal se mnou čistit koně.
,,Bych to zvládla." zčervenala jsem.
,,Ještě řekni, že se ti to nelíbí." zasmál se ,,Takhle ho musíš vyčistit celýho, já se vrhnu na kopyta."
Společně jsme tedy vyčistili "mého" koňa a mohli se vrhnout na Kakšiho. Ten se jmenoval Kakyoin a byl mladší, ale jsou prý dobří kámoši.
Po vyčištění jsme je měli nasedlat. No, jelikož jsme s Kakšim matláci, tak to musela udělat Fox. Chudát to vše odnese. ALE ZVOLILA SI TO SAMA.
Po tom všem jsme je odvedli ven. Kakši si vzal Kiru na vodítko, kdyby něco, a já mohla nasednout. Kakši mi s tím trochu pomohl, protože Kira byl větší. Vůbec mi při tom nešmátnul na ass. Když už jsem seděla a držela otěže, tak přišla i Fox se Zorem. Ale ten její kůň byl více aktivnější a tak řekla, ať si zatím sednem, že si ho jde zpracovat. Slýchávala jsem dost často, že i když byl celý den na pastvě a lítal jak namidlenej blesk, tak i tak byl hodně aktivní. Jen jsem ji sledovala s respektem.
Kakši mě pak vzal na kruhovku, abych se seznámila alespoň s chodem a jak ho mám řídit (na hroudu).
A konečně se jelo. Kakši měl Kiru na vodítku a pořád po mně házel očko, jestli jsem v pohodě. Bylo to vlastně spaní pod širákem s koníkama. Fox nám slíbila i koupání v nějakém rybníku či co.
Každopádně náš třídenní výlet zněl opravdu zajímavě.
