Probudil jsem se do krásného rána, plných švitořivých ptáčků a štěkajících psů, kteří mají hlad. Otevřel jsem oči a chtěl jsem se otočit, abych objal a dal ranní pusinku Athen jako vždy. Místo ní tam ale ležel Bull. Trochu jsem se lekl a odtáhl se. Kde teď asi může být? Nějak zvlášť jsem to neřešil a šel dolů připravit snídani. Byl jsem v mém skromném baráčku v Konoze.
Akorát jsem dodělával snídani, když někdo vstoupil do předsíně. Položil jsem talíře se snídaní na stůl a podíval se na přicházející osobu.
,,OOOOIIIII, Kakashi! Proč si nedáme další zápas?" prosím všechno, jen tohle ne ,,Už jsme se dlouho neviděli, jak se ti daří? Yo a Cunade říkala něco o Atheně. Že šla navštívit Oročimarua nebo co."
,,Cože? Nic takovýho mi neříkala. Seš si jistej?"
,,Noo, nějak jsem to jenom zaslechl z rozhovoru, když jsem šel kolem."
Okamžitě jsem si nazul boty a vyběhl do kanceláře naší nynější hokage. Rozrazil jsem dveře tak, že letěly na druhou stranu místnosti. Cunade naštěstí nesrazily, ale Jamato to schytal.
,,KDE JE ATHENA?!" křikl jsem na Cunade, ignorujíc nadávky Jamata.
,,Dala jsem jí misi. Teď trénuje s Oročimaruem."
,,Já to takhle nenechám!" okamžitě jsem doběhl pro Fox i Zora, kteří si dávali bingčiling a odvedl je k bráně Konohy. Jsme sice v lichým počtu, ale to zvládneme i bez Tenten a Sasíčka. Naštěstí jsem věděl, kde se Oročimaru momentálně nachází, protože Jamato neumí pít.
Běželi jsme temným lesem rychlostí namidleného blesku. Všichni jsme byli vyzbrojeni. Já svými technikami, kunaji a šurikeny, Zoro třemi katanami a Fox neměla nic. Ale jak jsem tak slyšel, tak se dost zlepšila, tak uvidíme.
Vběhli jsme do jeskyně osvětlené jen velikými pochodněmi a začali pátrat. Narazili jsme na rozdělenou cestu a než jsem stačil něco říct, Fox se ztratila ve tmě v jedné z nich a přitom křičela, ať se postarám o Zora. Chytil jsem mu tedy biceps a "hodil" ho před sebe, abych ho neztratil z očí.
Koukal jsem se všude možně a dokonce narazil na pár lidí, kteří si mě naštěstí nevšímali. Bohužel jsem po chvíli ztratil Zora, takže tu jsem sám a Fox mě potom umlátí, ale nevadí. Pokračoval jsem dále v průzkumu a narazil na zvláštní místnost. Otevřel jsem dveře a spatřil Sasíka jak si hraje s hadem. Opatrně jsem je zase zavřel a pokračoval.
Náhle se z konce chodby ozvala rána. Rychle jsem přiběhl a spatřil mříže. Za nimi byla aréna, kde stála Athen s.... pánví v ruce? Dobře. Náhle se za ní, ale někdo objevil. Rychle jsem roztáhl mříže (protože nejsou zas tak silný, smort xd) a běžel k ní. Ta se ale otočila a jednu mu vrazila pánví. Začal jsem tleskat jak smyslů zbavený. Athen si mě hned všimla a běžela ke mně. Vůbec si ale nevšimla, že se na ní někdo snaží zaútočit. Namidlenou rychlostí jsem se dostal za něj a udělal ONE THOUSAND YEARS OF DEATH. Vykřikl yamete kudasai a padl k zemi. Někdo si dokázal ještě postěžovat, že Athen je blbka nebo tak něco. Dřív než jsem mohl zakročit se rozbourala BETONOVÁ zeď. Z toho všeho prachu se vynořilo obrovské plátno, které mířilo přesně na jeho hlavu.
,,NIKDO JÍ TAK NEBUDE NAZÝVAT A UŽ VŮBEC NE NĚJAKÝ IDIOT, KTERÝ PROHRÁL PROTI PÁNVIČCE A PLÁTNU!" vykřikla Fox, která si za ruku držela Zora. Ten vypadal vcelku zmateně, ale dostal bingčiling, tak jen čiloval a užíval si výhledu.
,,Jak se odsud dostaneme?" zeptal jsem se. Fox mi jen hodila její batoh, abych ho podržel. Postavila se čelem ke zdi a vší rychlostí se rozeběhla daným směrem. Kusy zdi padali na zem a my se tak mohli rozejít domů.
,,Kakšiiiii. Mám hlaad." řekla smutně Athena. Vzal jsem jí do náruče, dal jí pusu a řekl, že zachvilku budeme doma. Zoro jen vytáhl svůj pirátský oběd a hodil ho Atheně. Všichni jsme si v klidu kráčeli, až na Fox, která bourala zdi (myslím, že jí dnes opět naštvala sestra, tak si tu zlost alespoň vybije).
Náhle se před námi objevil had Onočimárád. Pustil jsem Athen na zem a znovu udělal one thousand years of death, ale tentokrát to nezabralo. Athena udělala pár pečetí a vypustila na něho hady, že by si mohl hrát jak Sasík, ale bohužel to taky nezabralo. Nakonec si před nás stoupl Zoro a otevřel své levé oko a řekl: KALEIDOSKOP!
Na Oročimaruovi se objevily různé barvy ohně. Nešly ani uhasit, takže se Oročimarát musel stáhnout zpět a my tak mohli pokračovat dál.
V Konoze už to naštěstí bylo všechno v pohodě. Zašli jsme si na rámen a byli v čilu. Fox ani neskončila v nemocnici s bolestí hlavy. Byla zvyklá od Hroudy.
Náhle jsem cítil malý tlak na mém břiše. Otevřel jsem oči a viděl Athen si číst knížku.
,,Ou, já tě probudila? Promiň, to jsem nechtěla."
,,To je dobrý, ale jsi nízko. Pojď sem." řekl jsem a přitáhl si jí tak, aby ležela na mém těle. Ta ale odložila knížku, objala mě a políbila mě.
