Auto zastavilo po dlouhé cestě u nádherné pláže. Nikde nebylo ani živáčka, což bylo vlastně dobře.
Kakaši otevřel dveře a pomohl mi z auta. Poté mě chytl za ruku a vyšel k moři. Slunce zrovna zapadalo, takže jsme měli nádherný pohled na moře. Kakši si mě vzal do náruče jak princeznu a začal se ke mně pomalu sklánět hlavou. Když už jsme byli opravdu malý kousek od sebe, tak jsme zaslechli někoho křičet ZA WAAAAAAAAAARDOOOOOOOOO!
Přišel k nám nějaký cool týpek s blond vlasy. Kakši se ani nehl. Co to s ním je? Ani na lusknutí nereagoval. Ale neměla sem ani šanci nad tím přemýšlet. Cool týpek k nám přiběhl a hned mě vzal k němu do náruče. To co se zase děje? Jen jsem seskočila z jeho sevření a on se zastavil. Koukal na mě celkem zmatemeně, i když nechápu proč. Náhle se probudil i Kakši a hned ke mně přiběhl.
Přišla jsem blíž k blonďákovi ,,Já ti dám takový ZA WAAAAARDOOOOOOOOO, že uvidíš." chtěla jsem mu dát ještě flákanec, ale borec ani nemrkl jak Kakši předtím. Vlastně ani ten se teď nepohnul.
Za pár sekund se ale vše hned vrátilo do normálu a já tak mohla pokračovat v akci flákanec. Napřáhla jsem tedy ruku, a v ten moment se kolem mé dlaně objevila další, mnohem větší dlaň. Byla... růžová? A měla na sobě cosi černýho. Nijak sem to neřešila a prostě mu jednu natáhla. Chudák odletěl do Fanfárie a přitom si křičel WERIEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!
,,Si v pohodě?!" zakřičel Kakši a hned za mnou doběhl a začal mě kontrolovat. Když jsem ho přesvědčila, že mi vážně nic není, tak mě vzal zpět do náruče a vyskočil na strom, který byl poblíž. Kakši si mě posadil na jeho klín a opřel si hlavu o tu mojí. Chvilku jsme si takhle užívali přítomnost jeden druhého.
,,Stejně jako tady na ten západ slunce, bych se mohl dívat hodiny i na tebe, ale tou nádherou bych oslepl." zčervenaly mi tváře. Kakši se nahl k mému krku, kde udělal i menší modřinku ,,Teď máš stejnou barvu, jak ten západ."
Prsty mě chytl za bradu, opatrně mi otočil hlavu k němu a něžně mě políbil a já jsem mu s radostí polibek oplatila.
Bohužel nás později rozdělila zima, která se do mě dala, i když sem na něm byla nalepená. Kakši si tedy opatrně sundal sako a hodil mi ho přes ramena. Opatrně jsme slezli ze stromu a pomalou chůzí jsme se vydali zpět.
,,Konečně doma." vzdechl Kakši a já jen přikývla. Hned sem si zašla do koupelny se převlíknout, protože sem tam hodila své oblečení před touhle mega akcí. Ale mělo to 1 háček. Nevím, jak sem to udělala před tím, ale ty šaty měly zezadu zip. Chvilku sem se s tím mordovala, ale pak to vzdala.
,,Kakšiiiiiii, asi potřebuju pomoct." vykoukla sem ze dveří s menším blushem a hned zahlédla Kakašiho bez košile, pouze s kravatou a kalhotami.
,,Hm? S čímpak potřebuješ pomoct princezno?" vysvětlila sem mu teda svou situaci a Kakši se jen zasmál. Přišel ke mně a rozepnul mi zip. Hned mě ale svýma rukama obejmul kolem pasu a hlavu si položil na mé rameno. Já se o něj teda více opřela a chvíli jsme tak zůstali. Pak sem ale na svém krku cítila jeho dech. Instant blush byl samozřejmostí. Jen sem trochu naklonila hlavu, aby měl lepší přístup a Kakši začal opečovávat můj krk. Chvilku sem ho nechala, pak se otočila, dala mu taky 1 pořádnou a při odchodu jsem zahlédla se něco válet na posteli.
Rychlostí namidleného blesku sem si sundala šaty a vzala na sebe tričko, které mi bylo skoro po kolena. To už Kakši seděl na posteli a koukal na mě s vyvalenýma očima jak rattus. Jen jsem se usmála a skočila na něj. Ležela jsem tedy na Kakšim, dala mu pusu na dobrou noc a na jeho svalnatém těle usla.
