Když jsme koukali na hvězdy

61. - KAYLA

„You have place in my heart no one else ever could have."
- F. S. Fitzgerald

„Někdy na začátku prváku jsem šel na jednu párty," začne Benjamin se svěšenými rameny. „Byla tam celá univerzita. Zrovna před dvěma dny mě a Flinna a pár dalších kluků vzali do týmu a my to chtěli oslavit. Bylo tam tolik lidí, tolik neznámých tváří a já se v nich s každým dalším drinkem ztrácel.

Z té noci si nic víc nepamatuju, protože jsem byl totálně na sračky. Do tý doby jsem netušil, že jde být takhle mimo. Druhý den ráno jsem se probudil vedle tmavovlasý holky s modrými melíry a veselým úsměvem. Nepoznával jsem ji, neměl jsem tušení, kdo to je. Představila se mi jako Lilian Jamesová."

Sevře se mi srdce. „Takže takhle jsi ji poznal?"

„Žádná romantika, co?" uchechtne se. „Nic jsem si z té noci nepamatoval a bál jsem se, že jsem dělal nějaký blbosti, ale když mi řekla, co jsem opravdu v tu noc dělal, hodil jsem šavli."

Na chvíli se odmlčí. Poškrábe se ve vlasech a zhluboka se nadechne. „Prý někdo přitáhl na tu párty kokain. Prý se nějak sázelo nebo co a já tu sázku prohrál, takže jsem si musel šňupnout. Vůbec nic si z toho nepamatuju, takže jsem jí to nevěřil. Řval jsem na ní a obvinil ji, že je lhářka."

„Tak jak víš, že si to nevymyslela?"

„Ukázala mi fotku. Prý mě někdo vyfotil a ona ho přinutila tu fotku odstranit. Ještě před tím si ji ale stihla přeposlat."

Vzhlédne ke mně. „Jsem tam já, Kaylo. Sedím na gauči a skláním se ke stolu, na kterém je jasně vidět ten zatracený bílý prášek."

„Pane bože," hlesnu s dlaněmi přilepenými k ústům.

„To ráno mi slíbila, že tu fotku vymaže. Zničí. Že zmizí z povrchu zemského. Zhruba v půlce prváku mě s ní Flinn seznámil. Netušil, že už se známe, a my ho při tom nechali. Jelikož už od tý noci uběhlo spoustu měsíců, myslel jsem, že by nebylo špatný jít spolu na rande. Hned potom jsme se ale shodli, že nám to ve vztahu úplně klapat nebude a začali jsme spolu spát."

„Toho mě můžeš ušetřit, díky moc," ušklíbnu se.

„Promiň, ale je to důležitý. No takže všechno bylo v pohodě až do jednoho večera, kdy jsem to s ní skončil. A ona mě pak seřvala před půlkou školu na párty."

V hlavě se mi vybaví výjev, kdy Benjamin stojí nad schody a zpoza na něj křičí tmavovlasá holka, jak moc ho miluje. V ten moment jsem si řekla, že je naprosto šílená a on je kretén, co ji jen využívá. „To si pamatuju," přiznám.

Ben se pousměje. „Taky si to pamatuju, ale z úplně jiného důvodu."

„Z jakýho?" nechápu.

„Bylo to poprvé, co jsem tě spatřil. Stála jsi pod schody a dívala se na mě, stejně jako všichni ostatní. A i když to zní kýčovitě, už v ten moment jsem věděl, že tě musím poznat."

Uculím se. „Máš pravdu, zní to kýčovitě."

„Ale je to jednoznačně pravda, Kaylo," namítne.

„A co bylo dál?"

„Odjela. Nevím kam ani proč, ale víc než rok jsem ji neviděl. Až pak poprvé v té kavárně, kde jsme byli spolu."

Zalapám po dechu. „Tak proto ses tvářil, jako bys viděl ducha."

„Přesně tak," přitakám. „Ten den mi řekla, že je zpátky. A že se chce vrátit k tomu, co bylo v prváku. Když jsem jí řekl o tobě, vytáhla si z kapsy mobil a ukázala mi tu fotku."

„Vyhrožovala ti," doplním ho a i když jsem to tušila, když přikývne, něco ve mně se zlomí.

„Jenže ta fotka není to nejhorší."

„Povídej," pobídnu ho napjatě.

„Mezi klukama z týmu se ví, že trenér vždycky v prvním měsíci vybere náhodně nějaký den, kdy nás otestuje na drogy. Většinou je to dva až tři týdny po nástupu do týmu, aspoň tak jsem to slyšel. Jenže tenhle rok nám hned druhý den po náboru do týmu oznámil, že nás to odpoledne budou testovat. Předtím jsme měli první oficiální trénink jako tým. Těšil jsem se na to jako malej kluk, ale kvůli týhle informaci jsem kazil, co jsem mohl. Naštěstí měla většina kluků ještě kocovinu, takže jsem nebyl nejhorší. Po tréninku mě čekaly dvě přednášky, po kterých následovalo to testování. Netušil jsem, co mám dělat, Kaylo. Zjistil jsem si, že kokain v moči vydrží 12-14 hodin a já neměl páru, v kolik přesně jsem si ho dal. Ale jelikož jsem si pamatoval věci ještě ze druhý ranní, nebylo možný, abych si ho vzal před víc jak 14 hodinama. Byl jsem totálně v prdeli."

„A cos udělal?"

Povzdychne si. „Zavolal jsem Lily. Ona byla jediná, kdo o tom věděl. Utěšovala mě, slíbila mi, že všechno bude v pohodě."

„Ale jak by to mohlo být v pohodě? To by musela do toho kelímku načůrat za tebe a..." Tep se mi zrychlí. „Tak to bylo, že jo? Ona tam načůrala místo tebe."

„Byla to jediná možnost, jak by ty testy mohly vyjít negativní."

„A ona za to nic nechtěla?"

Zavrtí hlavou. „V ten moment jsem to netušil, ale ona by pro mě udělala všechno. Je mnou naprosto posedlá, Kaylo."

Zhluboka se nadechne. „No a to je celý. Výsledky vyšly negativní a já vesele pokračoval dál. Zlepšil jsem se, sblížil jsem se s trenérem a pokud to nepodělám, můžu mít v tomhle sportu budoucnost. A já chci uspět, Kaylo. Já miluju hokej, je to moje vášeň už od chvíle, kdy jsem v ruce udržel hokejku."

„Ale kdyby se univerzita dozvěděla o tom testu a o té fotce, skončil bys," domyslím si.

Přitaká. „Zničilo by mi to budoucnost. A to Lily moc dobře věděla, když mi tím pohrozila. Má mě v pasti a já ji prostě nemůžu nechat." Chytí mě za ruce. „Ale strašně bych to chtěl, Kaylo. Věř mi. To, co jsem ti řekl před odjezdem, je pravda. Miluju tě. Tak strašně moc."

Srdce mám až v krku. Cítím, jak mi tepe po celém těle. Potí se mi dlaně, za které mě drží, ale to je to poslední, co v tuhle chvíli řeším.

„Já ti věřím."