Když jsme koukali na hvězdy

35. - BENJAMIN

 „And when we're apart, and I'm missing you, I close my eyes and all I see is you."
- New West

Buším plnou silou do pytle, který mi přidržuje Flinn. Na rukou mám mohutné rukavice, pod kterými se mi potí dlaně, ale na ničem z toho mi nezáleží. Soustředím se jen na údery pěstí do kůže.

„Bože, co ti ten pytel udělal?" zaúpí Flinn, když do pytle praštím takovou silou, až trochu poodstoupí. Na jeho otázku neodpovím, místo toho mu uštědřím další ránu.

Po spáncích mi stékají čůrky potu, stejně tak na pažích a hrudníku. Cítím, jak mi ochabují svaly, ale něco ve mně mě nutí bušit do toho zatraceného pytle dál.

„Hele myslím, že už to stačí, kámo," zkouší to Flinn znovu, ale se mnou to ani nehne. Až když odskočí od pytle, který se proti mně zhoupne, se na něj podívám.

„Řekneš už mi konečně, co se ti stalo?"

Dneska je neděle – druhý den, co jsem Kaylu neviděl. Co se mi neozvala a já se jí vůbec nedivím. A co se v mém životě opět objevila Lily.

„Lily je zpátky ve městě," vysoukám ze sebe, když se sesunu na zem.

Flinn vypadá, že totálně tápe. A já se nedivím – on nezná celý příběh. „A?"

„Je teď blond," ušklíbnu se.

„Pořád nechápu, kámo. Vždyť už tě přece rok neotravuje, ne?"

Vzhlédnu k němu a povzdychnu si. „Nemáš páru, co se ten rok dělo, Flinne."

„Tak mě laskavě uveď do děje, protože další bušení do pytle už nevydržím."

„Já s ní spal. Hodněkrát."

„Jo já vím, mlela o tom všude po škole," přitaká.

„Tys byl v prváku většinu času zhulenej, nemáš tucha, jak to bylo komplikovaný."

„Hele nebylo to tak hrozný, ale uznávám, že úplně v obraze jsem nebyl, no," uchechtne se. Dřepne si vedle mě a pobídne mě, abych vyprávěl dál.

„Když jsi mi ji dohodil, šel jsem s ní párkrát na rande. No ale nebylo to ono a tak jsme se dohodli, že se budem vídat jen příležitostně na noc, víš jak to myslím."

„Ušetři mě detailů, dík moc," ušklíbne se znechuceně. Nedivím se, taky se mi zvedá žaludek při jeho detailním popisování svým sexuálních zážitků.

„Vídali jsme se takhle pár měsíců a bylo to v pohodě, vyhovovalo mi to. Jenže pak začala být posedlá. Začala využívat sex, aby mě umlčela, když jsem se snažil to skončit. Po tý aféře na párty, kde mě seřvala před polovinou školy, se na pár dní odmlčela a já doufal, že konečně pochopila, že je konec. Jenže pak mi začala malovat srdíčka na skříňku, házela mi do ní vzkazy, chodila po škole v mým dresu a všude se vychloubala, že se mnou chodí. Dokonce si pamatuju, jak mi jednou poslala domů svoje nahý fotky. Díky bohu, že tu obálku máma neotevřela."

„Uff, tak ta je slušně šílená."

„To mi povídej," odfrknu si. „Snažil jsem se s ní mluvit, nějak to s ní skončit, ale pro ni nebylo ne odpověď. Nemohl jsem si ani stěžovat řediteli, když je to její táta."

„Kurva, to mi ani nedošlo. Mohla by ti u něj slušně zavařit, kdyby chtěla."

Netušíš jak moc, Flinne.

„V pátek na mě narazila v kavárně. Já... tam byl s Kaylou."

Flinn překvapeně zamrká. „Cože? S Kaylou Jacobsovou? To jsem se ocitl v nějaký alternativní realitě, kdes jí konečně řekl, že seš do ní blázen?"

„Moc vtipný, kámo."

Zvedne ruce v obranném gestu. „Sorry."

„Donutila mě s ní jít ven a řekla mi, že se vrací zpátky do školy. Byla teď nějakou dobu mimo město, ani vlastně nevím proč. No a jasně mi řekla, že se hodlá vrátit k tomu, jak to mezi námi bylo. Řekl jsem jí, že o to fakt nemám zájem, protože už mám někoho jinýho. Ona se rozesmála a připomněla mi, co na mě má."

„Počkej – ona na tebe něco má?"

„To není důležitý," zavrtím hlavou. „Vyhrožovala mi, že pokud se budu s Kaylou dál vídat, ukáže to svýmu tátovi. To, co na mě má, by mě zničilo, Flinne. Vyhodili by mě z týmu a přišel bych o školný."

„Takže chceš říct, že tě má v hrsti?"

V hrudi se mi sevře. „Jo, Flinne. Má mě totálně v hrsti a já s tím nemůžu nic dělat."

Když se večer vrátím z posilovny, na stole najdu vzkaz od mámy, že vzala noční směnu a Mads přespí u kamarádky. S úlevou se sesunu na židli a položím si hlavu na stůl. Domem proudí ohlušující ticho, které mě ponechává napospas zmateným myšlenkám.

„Tak moc se mi po tobě stýskalo, Bene. Každý večer jsem na tebe myslela a bála se, že zešílím," pronese se širokým úsměvem.

Ty už jsi zešílela dávno, Lilian.

Zvednu se od stolu, těžkými kroky se došourám k lednici a vyndám z ní talíř se zbytky od oběda. Dám si to ohřát a opřu se o linku.

„Jsi blond."

„Líbí se ti to? Doufala jsem, že jo, když jsem si to nechávala dělat. Představovala jsem si u toho, jak klečím na čtyřech a ty mě za ty vlasy taháš. Taky sis to představoval, Bene?"

Zavrtím hlavou a pokouším se ty vzpomínky vytěsnit, jenže to všeobjímající ticho mě naprosto ovládá. Jsem jí vydaný napospas a nic mě nezachrání.