Když jsme koukali na hvězdy

63. - BENJAMIN

„I was enchanted to meet you."
- Taylor Swift

Probudí mě první sluneční paprsky. Rozlepím víčka a shlédnu ke Kayle, která mi dřímá na hrudi. Tiše pochrupuje, což mi vykouzlí úsměv na tváři.

Vybavím si všechny detaily ze včerejší noci – všechny dotyky, vzdechy, polibky a úsměvy. To všechny už bude navždycky spojený s touhle jednou, magickou nocí, ve které jsme byli zase spolu.

Srdce mi překypuje něhou a láskou. Z vytrvalého úsměvu na tváři už mě bolí obličej. Bože, jak já tuhle holku miluju.

„Co mi to děláš, holka?" šeptnu a opatrně, abych ji nevzbudil, ji pohladím po rozcuchaných vlasech. Tiše zavrní a pohne se tak, aby mi byla ještě blíž. Vzhlédne ke mně svýma modrýma očima, ve kterých se odráží její úsměv. „Ahoj," pozdraví mě.

„Dobrý ráno," pozdravím ji.

„Kolik je hodin?"

„Bude šest," odvětím s pohledem na hodiny na stěně. „Asi bychom už pomalu měli jít."

Kayla přikývne a nemotorně se postaví na nohy. Je úplně nahá, což mýmu penisu neuteče. Hltám ji pohledem, zatímco kráčí bosá po chladné podlaze až k šatům, které si včera tak sexy svlékla. Před očima se mi vybaví ten výjev, jak ji tenká látka šatů klouže po těle a ona přede mnou stojí jen v těch zatracených kalhotkách.

„Bože, chce se mi strašně čůrat," zaúpí, zatímco se obléká zpátky do šatů. Předkloní se, aby si svázala vlasy do drdolu, čímž na mě vystrčí svůj dokonalej zadek. „Do háje, Kaylo, tohle mi nemůžeš dělat."

S vykulenýma očima se na mě otočí a když si všimne mého ztvrdlého penisu, zazubí se. „Strašně ráda bych teď dělala všechny ty věci, co se ti honí hlavou, Bene, protože, věř mi, mám v hlavě to samý, ale fakt se mi chce šíleně čůrat."

S přikývnutím se zvednu ze země a všimnu si, jak si mě Kayla prohlíží. „Někdy tohle tvý tělo namaluju," řekne tak zamyšleně, jako by si to říkala jen pro sebe.

„Když u toho budeš taky nahá, nemám námitek," zazubím se a políbím ji na vlhké rty. Nasoukám se zpátky do kalhot a bílé košile, sako si přehodím přes rameno a bok po boku zamíříme ke dveřím.

S očekáváním vezmu za kliku a s úlevou vydechnu, když povolí. Ruku v ruce vyjdeme z místnosti, skočíme si na záchod a následně zmizíme i z budovy. Venku svítí slunce, které už i příjemně hřeje. „Zavolám taxíka."

„To nemusíš," namítne Kayla a ukáže prstem na svoje auto, které parkuje kousek od nás.

„Tys přijela autem?"

Přitaká. „Neměla jsem v plánu pít."

„Ty jsi prostě skvělá," uculím se a znovu ji políbím. „Nemůžu se tě nabažit."

„Ten pocit znám," mrkne na mě a plácne mě přes zadek. Pak mě chytne za ruku a se širokým úsměvem na tváři, co mi poslední týdny, mě zavede až k autu.

Po cestě jen mlčky posloucháme písničky. Vnímám její vůni, kterou je auto přímo nasáklé, a poslouchám, jak si tiše pobrukuje.

Kayla zaparkuje před mým domem a když vypne motor, vystoupíme.

„Myslíš, že bych mohla jen pozdravit Mads? Napadlo mě, že bych ji odpoledne vzala i se Šmoulinkou někam ven, pokud nemáte jiný plány."

Obejmu ji kolem pasu a přitáhnu si ji k sobě. „Myslím, že bude nadšená."

Z kapsy od kalhot vyndám klíče, vsunu jeden z nich do zámku a otočím. Vejdeme dovnitř a v ten moment se mi na moment zastaví srdce.

„Kaylo!" zajásá Mads a vyřítí se z pohovky. Skočí jí kolem krku a skoro ji povalí, protože i ona je v totálním transu.

„Lily?" hlesnu s očima upřenýma na svou falešnou přítelkyni, která s naprosto zděšeným výrazem sedí vedle mojí mámy.

„Kaylo? Netušila jsem, že jsi zpátky ve městě. Ben říkal, že jsi snad někam jela?"

Kayla se naštěstí vzpamatuje dřív než já. „No jo, já... já se vrátila před pár týdny."

„Mami? Nevzala bys prosím tě Mads někam ven? Potřebuju si promluvit s Lily," požádám ji a ona se zmatkem ve tváři přikývne. Vezme Maddie, která se zprvu vzpírá a nechce od Kayle odejít, za ruku a odtáhne ji pryč, takže v místnosti zůstaneme jen my tři.

Lily zatím neřekla jediné slovo, což mě děsí víc, než kdyby ječela.

„Lily? Prosím tě, řekni něco."

Těká pohledem mezi mnou a Kaylou a tváří se naprosto zlomeně.

„Nesplnil jsi slib," šeptne. „Slíbil jsi mi, že když vám pomůžu, zapomeneš na ni."

Rozbuší se mi srdce. „Já... promiň, já... nevím, co říct."

„S čím komu pomůže?" tápe Kayla.
„Benjamin mi slíbil, že když se přimluvím u otce, aby se zbavil Camerona, nechá tě bejt. A bude konečně jenom se mnou a to ne jen fyzicky, ale i duševně."

Kayla chvíli mlčí, jako by si to všechno začala dávat dohromady.

„Takže proto ten rychlej odjezd Camerona? Proto je najednou Addy v pohodě? Protože ses přimluvila u táty, aby ho vyhodil ze školy?"

„Nestačilo by jen přimluvení, Kaylo," zavrtí hlavou. „Všichni tři jsme šli na jednu párty, kde se hrála pravda nebo úkol. A Adrianne při ní vyznala city Cameronovi, aby si myslel, že ji má zase v hrsti."

„Cože?" vykulí oči.

„Všechno to vymyslel Ben, protože věděl, že přestože je Cameron narcistickej hajzl, Adrianne miluje. A když ji pak viděl, jak líbá Benjamina, rupli mu nervy a mlátil do Bena tak dlouho, až skončil v nemocnici."

Kayla vedle mě lapá po dechu, jako by to všechno nedokázala pobrat. „A jak do toho zapadáš ty?"

„Všechno jsem to natočila, abych měla důkaz. Druhý den jsem to ukázala tátovi a on byl tak vytočenej, že Camerona ihned vyhodil."

„A to všechno jsi udělala jen proto, že ti Ben slíbil, že mě pak nechá být?"

Přikývne. „A já byla tak blbá, že jsem mu uvěřila."

Poprvé se na mě opravdu podívá. „Ale v hloubi duše jsem věděla, že to nedokážeš. Nikdy ji nenecháš opravdu jít, viď?"

„Lily, prosím..."

„Ne, Bene. Já už nechci poslouchat další lži." Zvedne se z gauče, ke kterému byla doteď přilepená, vezme si kabelku a bez dalších slov zmizí z domu.

„Budeš mi to muset vysvětlit, Benjamine," prohlásí Kayla, když za Lily prásknou dveře.