Když jsme koukali na hvězdy

70. - KAYLA

„If I lay here, if I just lay here, would you lie with statistics me, and just forget the world?"
- Snow Patrol

Znáte ty chvíle, kdy máte pocit, že se vám zastavilo srdce?

Když se Ben rozjede proti tomu vazounovi, jednu takovou chvíli prožiju. Kdybych nebyla tak napjatá, snad bych si sáhla na krk, abych si zkontrolovala pulz.

Ben zprvu jede pomalu, než se rozjede a naznačí ránu.

Další taková chvíle.

Brankář roztáhne nohy a přesně v ten moment Ben napřáhne a vší silou praští do puku, který čistě projede mezi nohy brankáře, jehož jméno si nejsem schopná zapamatovat.

Celý stadion se zvedne na nohy, tleská, píská a zvedá nad hlavu transparenty s Benovým jménem. Addy vedle mě huláká jako splašená, ale já nejsem schopná si ani stoupnout na nohy. Všechen ten hluk kolem mě obklopí, zaplní moje tělo, které najednou ztratí sílu cokoli udělat. Pohnout se.

Vzpamatuju se až když mnou Addy zatřásne. „Dal gól! Dal gól!" huláká. Zvednu hlavu k obrazovce, kde se u našich z nuly stane jednička.

Vedeme 1:0.

Shlédnu k ledu, na kterém na Bena naskákali všichni jeho spoluhráči. Radují se tak intenzivně, jako by vyhráli Stanley Cup. Vím ale, že pro ně to znamená stejně.

Když se rozjedou zpátky na střídačku, Ben opět vzhlédne mým směrem a tentokrát on zvedne paže a spojí prsty do tvaru srdce.

A to moje jako by chtělo radostí vyskočit z hrudi.

Po zápase, který jsme vyhráli 1:0, zůstaneme s Addy sedět na místě. Všichni ostatní se začnou postupně zvedat a do dvaceti minut už tu zůstaneme jen samy dvě.

Hledím na ledovou plochu, po které právě jezdí týpek na stroji, jehož název už jsem zapomněla. „To bylo neuvěřitelný," šeptnu.

„Tvůj kluk je borec," zazubí se Addy.

„Taky myslím," ozve se Benův hlas někde za mnou. Otočím se a spatřím ho v šedé teplákové soupravě a s obří černou taškou přehozenou přes rameno. Se širokým úsměvem se zvednu z místa a skočím mu do náručí.

„Byl jsi úžasnej," pošeptám mu do ucha.

„Snažil jsem se," mrkne na mě.

„Ježíš, jste tak nechutný," zabručí Flinn, kterého jsem si v první chvíli ani nevšimla. Stojí za námi vedle Addy, až moc blízko, kdyby se mě někdo ptal.

„Večer to chceme s klukama oslavit, půjdete taky?"

Přitakám. „To si nenecháme ujít, viď Addy?"

Addy se usměje a přikývne.

Pohokejový večírky jsou vždycky divoký, ale ten dnešní je obzvlášť silný kafe. Hudba duní hlasitěji než obvykle, lidi pijí víc než obvykle a díky tomu i víc tančí. S Benem se toho šílenství ale nijak zvlášť neúčastníme.

„Bože, jsi tak sexy," zamumlá mi u ucha, než mě na něj políbí. Hladí mě po stehnech, po ramenou a po pažích, při každé příležitosti mě políbí nebo mi do ucha zašeptá nějakou sprosťárnu.

„Neměl bys tak pít," pokárám ho.

„Měl jsem jedno pivo, lásko, a ty to víš moc dobře."

Jo, vím.

Nakloním se k němu a rozhlédnu se kolem, abych se ujistila, že mě nikdo neposlouchá. „Myslím, že mi něco dlužíš."

„Věř mi, že na ten dluh myslím už hodiny."

Zvedne se z gauče, chytne mě za ruku a davem mě vede až ke schodům vedoucí do horního patra. Lewisovi rodiče patří do vyšší třídy, čemuž jejich dům odpovídá – luxusně vybavená dvě patra s mramorovou podlahou, vysokými stropy a lustry, jenž stojí víc než moje auto.

„Tohle je jako bludiště," postěžuju si, když se konečně dostaneme do volné ložnice. „Já si ještě skočím na záchod, dobře? Nikam nechoď."

„Věř mi, že nikde by mi nebylo líp," mrkne na mě, než se svalí na postel a založí si ruce za hlavou. „Počkám tu, tak si pospěš."

Přikývnu a vběhnu do protější koupelny.

To, co tam uvidím, mi totálně vyrazí dech.

Hledím na svou sestru, jak sedí holým zadkem na pračce s rozkročenými stehny, mezi nimiž se zabydlel Flinn s kalhotama u kotníků. Oba na mě hledí naprosto vytřeštěnýma očima.

„Promiňte, že jsem rušila," vykoktám, rychle za sebou zase zavřu a vrátím se zpátky do ložnice. Srdce mi tluče jako o závod.
„Kaylo?" houkne na mě Ben, ale jako bych měla svázaný jazyk. Další, co vnímám, jsou jeho paže, kterými mě chytne za ramena. „Co se stalo? Jsi v pořádku? Někdo ti něco udělal?"

Rychle zavrtím hlavou. „Já... já-" koktám, když se do pokoje vřítí už oblečená Addy a Flinn s kalhotama na svým místě.

„Kaylo, prosím, musíme si promluvit."

Ben těká pohledem mezi mnou a těma dvěma. „Řekne mi už někdo konečně, co se tady děje?!"

„Kaylo mě nachytala s Addy," přizná Flinn s takovým klidem, až mě to trochu zaskočí.

„Cože?! Tys chrápal s Adrianne?!"

Ben vypadá stejně šokovaně jako já.

„Není to tak, jak to vypadá, kámo," zavrtí hlavou.

„My spolu chodíme," vyhrkne Addy. „Už několik měsíců."

Překvapeně zamrkám. „Cože? Chodíte- já- cože?!"

„Víš, jak jsem ti říkala o tom klukovi, co mě zachránil od Camerona?"

Přikývnu.

„Byl to Flinn."

„Ale-"

„Nemohla jsem ti to říct, Kaylo. Věděla jsem, jak bys reagovala."

„A jak jako?!"

„Přesně takhle!"

Ben mě chytí za ruku, aby mi dal najevo, že je tu se mnou. „A jak jste se vy dva proboha dali dohromady?"

„Povídali jsme si," prozradí mi Addy.

„Vždycky, když jsme měli příležitost," dodá Flinn. „Zprvu to bylo nevinný – mluvili jsme spolu o tom, co se stalo, a jenom díky Addy jsem Camerona nepřipravil o všechny zuby. Přiměla mě věřit tomu, že nestojí za to, aby mě vyhodili ze školy."

„Takže co, zamilovali jste se?" odfrknu si opovržlivě.

„Nebuď tak útočná, Kaylo. Seš snad jediná, co má nárok na lásku?"

„To neříkám, ale Flinn je..."

„Co jsem?"

„Ty přece nerandíš," zkonstatuju. „Vždycky jsi říkal, že ti monogamní vztahy přijdou jako přežitek z jiný doby, že to je nezdravý vázat se jen k jednomu člověku."

Addy vykulí oči a pohlédne na něj. „Tos řekl, jo?"

„Promiň, zlato, ale to jsem tě neznal," pokrčí rameny.

„Znáš mě už kolik let," připomene mu.

Flinn protočí očima. „Jo, ale znám tě jako holku, co byla posedlá tím idiotem. Od něj jsi úplně jiná."

Tváře jí zčervenají, když se na ni usměje. „Díky tobě věřím, že to, co jsem považoval za přežitek z jiný doby, je něco kouzelnýho."

„Kurva, kdo jsi a cos udělal s Flinnem?" směje se Benjamin vedle mě.

„Od tý doby, co tě znám, nemluvíš o nikom než o ní," kývne hlavou ke mně, „a já nechápal proč. Říkal jsem si, proč se do háje vzdáš všech holek kvůli jedný? Ale pokaždý, co jsem mluvil s Addy a poslouchal její vizi o lásce, jsem tomu začínal přicházet na kloub. Já neříkám, že se změním ze dne na den, ale rád bych to zkusil, kámo. Aspoň jednou."

Ben ho povzbudivě poplácá po rameni. „Jsem na tebe pyšnej, chlape."