Modrý kod - Sestra Davida

Část 39 - Prokop umí tedy překvapit

Po agresivním pacientovi byli jen standartní příjmy. Jedné paní se zamotala hlava, protože si nevzala prášky na vysoký tlak, tak omdlela. Další pán si vymknul kotník, prostě takové ty naše klasické příjmy, na které jsme všichni na urgentním příjmu zvyklí. 

Šla jsem si na chvíli odpočinout na lékařský pokoj, nahlásila jsem se na recepci a šla jsem. Po příchodu na pokoj jsem se podívala na mobil na psala jsem zprávu Ondrovi. "Ahoj broučku, tak teď mám po těch příjmech na chvíli klid a šla jsem si lehnout na lékařák. Doufám, že ty si měl na službě větší klid. Ale uvidíme se až zítra v sedm, protože mám čtyřiadvacítku." Odeslala jsem to, vzala si deku a šla si na chvíli lehnout na ten nepohodlný gaučík. Docela chápu, proč jen tak nepohodlný, aby se neusnulo tak tvrdě a rychle se probudili, kdyby se něco stalo. Ale moc jsem nespala, protože jsem čekala, jestli mi Ondra odpoví na zprávu a ani jsem se nedočkala, protože světe div se, ale já na tom gaučíku usnula, sice ne na moc dlouho a ne tvrdě, protože mi zavolala Mery, že za mnou přišel Prokop, jestli ho může za mnou poslat. Docela jsem se divila, že přišel takhle pozdě v noci a že se ještě ptá, jestli může za mnou přijít. Souhlasila jsem, zvedla se a čekala, až přijde. 

Seděla jsem pohovce a čekala, až přijde ten Prokop. Někdo zaklepal na dveře, "Ano Prokope." Otevřeli se dveře stál tam Prokop. "Ahoj Terezo, omlouvám se, že tě ruším na službě, ale jak se teď učím na ty atestace, tak nemůžu spát a přemýšlím nad tím, jestli je ta práce vážně dobrá a jestli ji nemám celou předělat." V tom co měl ten monolog, tak si mezitím sedal na židli. Já jsem se na něj usmála a řekla, "Prokope, uklidni se. Všechno, co si tam měl předělat nebo upravit jsem ti už napsala a jestli si se řídil mnou radou, tak je to v pohodě. Ale jestli tedy chceš, tak teď mám čas jak vidíš, tak se na to můžeme spolu podívat, kapitolu za kapitolou." Prokop se na mě podíval takovým pohledem "Tobě by to vážně nevadilo?" Poklepala jsem mu na stehno a šla si pro notebook, abychom se tedy spolu podívali na tu jeho atestační práci.

Když jsme už konečně byli u poslední kapitoly, pro mě tedy díky bohu, Prokop vypadal jako by nechtěl, aby to skončilo a že by to klidně dal znovu. "No Prokope, teď už si v pohodě s tím, jak si to napsal a jak jsem to opravila?" Prokop kývl hlavou, ale dál se koukal do notebooku. Usmívala jsem se a podívala se na mobil, konečně měla jsem tam zprávu od Ondry. "Ahoj princezno, já jsem měl pár výjezdů, ale nic coby jste měli mít vy na urgentu, takže jsem se nemohl zase zastavit, ale teď mám klídeček na stanici. Dobrá, tak se na tebe budu těšit až večer. Nějak si to zařídím, abych mohl být s tebou celou tu noc. Ty to řešit nemusíš, prostě tam s tebou budu :*" Co jsem dočetla tu zprávu od Ondry, ale odložila jsem ho, abych se dál věnovala Prokopovi. 

Zdravím všechny mé čtenáře, které mi po té mé malé pauzičce, ale dneska jsem měla za tento týden další pauzu, takže jsem se rozhodla, že napíšu další tentokrát trochu kratší, protože stále čekám, jak rozhodnete vy. Jak na to Ondra s Terkou mají jít, pomalu (kvůli Lindě a Vašíkovi) nebo mám udělat menší zvrat, aby byli rychleji spolu.

Vaše Dejdi ❤️