Modrý kod - Sestra Davida

Část 20 - Odpočinkový den

Cestou zpátky k Davidovi jsem potkala Romana, který šel do práce. Asi od sebe domů, protože byl převlečený do čistého oblečení. Jen jsme na sebe zamávali a šli jsme každý vlastní cestou. Přišla jsem k Davidovi, který už nebyl v posteli a byli zavřené dveře do koupelny. Dala jsem nákup na linku a začala jsem ho vybalovat. Mezitím vyšel David, který byl celý mokrý a měl kolem pasu osušku. "Dobré ranko bráško, jak ti dneska je?" David se na mě jen podíval, chvíli přemýšlel a nakonec řekl, "Dobré ségra, jo jo dobrý. Dneska mám noční."  Zapnul si notebook a už pracoval na svém výzkumu. Postavila jsem vodu na kávu a dala jsem před něj koblížky, nic neřekl jen se na ně podíval, vzal jeden do ruky a dál se věnoval výzkumu. Jen jsem se usmála, uklidila jsem nákup, uvařila mu kávu, dala mu pusu na tvář a řekla, "Tak ahoj brácha, máš plnou lednici. Pa, uvidíme se v práci." Jen mi zamával. 

Přišla jsem domů, shodila jsem ze sebe vše co šlo a šla jsem rovnou do koupelny, že si dám vanu. Konečně, po dlouhé době. Napustila jsem si tedy vanu, připravila jsem si notebook, že si na něm pustím nějaký film, dala jsem si k vaně i bílé víno. Prostě si udělám krásný a odpočinkový den.  Taky si myslím, že si to po dlouhé době opravdu zasloužím. Takhle jsem si ve vaně hověla asi tři hodiny a bylo to super a kdyby ta voda nebyla už studená, tak bych tam byla klidně ještě déle. Ale co se dá dělat, neochotně jsem vylezla z vany, usušila jsem se, oblékla si čisté oblečení a šla si jsem si do kuchyně něco udělat k obědu, jen si musím vymyslet, na co bych měla chuť. Podívala jsem se do ledničky a napadl mě těstovinový salát. 

Po jídle jsem si sedla k televizi, pustila jsem jí a zároveň jsem si vzala notebook a podívala jsem se na email, protože mi měl Prokop poslat tu jeho práci, nebo aspoň to, co zatím napsal. Pomalu jsem si ji pročítala a psala jsem tu tam i poznámky. Neměl to vůbec špatné, ale je pravda, že tam nějaké poznámky měl. Ale než jsem mu to stačila poslat zpět, tak mi někdo zazvonil u dveří, podívala jsem se kolik je hodin a bylo půl sedmé. Páni, ten den nějak rychle utekl. Šla jsem tedy ke dveřím a tam stál Roman. "Ahoj Romane, potřebuješ něco?" usmála jsem se něj a otevřela jsem dveře více, "Ano potřebuju." Přišel ke mě blíž a začal mě líbat. Byla jsem tedy hodně překvapená a když přestal, tak se na mě jen podíval a čekal na mojí reakci a já jsem taky na nic nečekala a také jsem ho začala líbat. 

Ahojky, jak myslíte, že to dopadne s Terezou a Romanem. Budou spolu, nebo ne.