Modrý kod - Sestra Davida

Část 28 - Nové přátelství

Přeskočíme vyšetření pacientky, u které jsem zjistila, že se cítila slabě, protože je těhotná. Propustila jsem ji domu, jen co jí dokape Ringer a já jsem si mezitím jí začala psát propouštěcí zprávu. Dala jí sestře, aby si pacientce odnesla tu zprávu. Začala jsem opět dodělávat mé resty, kterých jsem měla opravdu hodně a taky doufám, že teď chvíli bude klid, abych je mohla všechno dohnat.

Naštěstí se tak stalo a já jsem mohla vše dopsat a mít třeba i klidnou službu. Šla jsem na lékařský pokoj, kde byla Lucie Krutinová. "Zdravím kolegyně, já vlastně ani nevím, jestli jsme si začaly tykat." Lucka se na mě podívala a odpověděla, "Zdravím, asi ani ne, ale klidně můžeme. Tak já jsem Lucka, ahoj," a podala mi ruku, já jsem její ruku přijala, odpověděla jsem jí, "Tak já jsem Terka, ahoj." Zasmály jsme se tomu, sobě jsme si sedly ke stolu a začaly si povídat snad o čem možném. Třeba, jak se dostala na medicínu, nebo spíš co jí k tomu vedlo a proč jsem šla na medicínu já, ale u mě to byla spíš z donucení ze strany otce, i když já bych si to asi stejně vybrala, protože mě medicína prostě baví, ale nebavila mě kardiochirurgie, na které mě náš otec viděl. "Slyšela jsem, že se u nás v rodině medicína dědí, jen ty si šla u medicíny jiným směrem a přijde mi, že je i trochu neobvyklý. Tak chirurg a ještě s druhou atestací na anesteziologa. Takovou kombinaci jsem ještě neviděla." Usmála jsem se odpověděla, "No jo, tak sama víš, že je celá naše rodina neobvyklá. Sama si asi už měla tu čest vidět Davida při práci. Doktor robot, takovou přezdívku měl na fakultě." Obě jsme se tomu zasmály. "To jsem si stačila všimnout." Najednou mi zazvonil mobil, "Hofbauerová, prosím?.... Ano, za chvíli jsem tam." Zavěsila jsem hovor a řekla jsem Lucce, "Promiň, mám příjem. Musím letět." Jen kývla hlavou a já jsem se vydala na cestu na urgent.

Přišla jsem zrovna, když přijeli kluci ze záchranky. "Ahoj kluci, tak co tu pro mě máte?" Jeden záchranář se na mě podíval a usmál se na mě a odpověděl, "Ahoj Terko, muž 31 let. Po autonehodě jako spolujezdec, stěžoval si na bolest pravé nohy a ještě na bolesti břicha a hlavy. Podali jsme léky na bolest a ještě Ringer. Jinak celou cestu byl normálně při vědomí, až teď nám upadal trochu do bezvědomí. Na bolestivý podnět ale probuditelný." Jen jsem kývla hlavou, podepsala jsem papíry a vzala jsem si od jich kopii. Podívala jsem se na Mery, hned to pochopila, rozhlédla se po urgentu a nakonec řekla, "Jeďte na box 1, pošlu vám tam hned volnou sestřičku." Kývla jsem hlavou a šla jsem rovnou se záchranáři. 

Ahojky moji čtenářky a čtenáři, ano vím, že jsem dlouho nepsala, ale já se budu snažit se polepšit, slibuji. Ale myslím si, že se tam za chvíli ukáže nová pro náš příběh, ale starší pro Modrý kód postava, která zamíchá celých příběhem.

Vaše Dejdi ❤