Modrý kod - Sestra Davida

Část 2 - Přivítání na urgentu

Poprosila jsem ještě Jirku, aby nikomu neříkal, že přijde nová lékařka na urgentní příjem, s čím souhlasil, za to jsem mu byla vděčná, takže jsem se vrátila do Prahy, abych podala výpověď v nemocnici, prodala jsem byt a hledala jsem nový v Rubavě, protože jsem nechtěla každou službu jezdit z Prahy do Rubavy. 

Za týden jsem měla vše oběhané a našla jsem si krásný a malý byt v Rubavě. Na začátek je každý byt krásný a malý dostačující, ale vždy si můžu najít něco lepšího a většího. No jo, jsem z Prahy a jsem zvyklá na něco jiného, na větší luxus, ale zároveň jsem i ráda, že odcházím z dosahu otce, protože když není na dosah David, tak jsem terčem jeho zájmu já a to se mi vůbec nelíbí. Možná to vypadá, že se po Davidovi opičím a možná je to i pravda, ale ono to i otcem vůbec nejde, protože mi chce organizovat úplně celý život. Ale dost už o našem otci, teď se chystám opět začít nový život.

Po příjezdu do Rubavy jsem šla do bytu, kam jsem si dala jen svoje věci a šla do nemocnice a namířila jsem si to rovnou za Jirkou do kanceláře. Zaklepala jsem na dveře a čekala jsem, až mě pozve dovnitř. Místo toho ale mi šel otevřít, což jsem nečekala a lekla se ho. "Ale, ahoj Terezko. To jsem nečekal, že vše zařídíš tak rychle." Ukázal mi, ať jdu dál a já ho moc ráda poslechla a vešla jsem do jeho kanceláře. "Ahoj strejdo. No, to víš, jsem prostě rychlá a když mi o něco jde, tak jsem dvojnásobně rychlá a hlavně jsem už chtěla být od svého tatínka co nejrychleji pryč. Zase se mi motal do života a sám víš, jak to nemám ráda." Jirka jen kývl hlavou. Chvíli jsme si jen tak povídali, až jsem se zeptala, "Aby jsme to nezakecali strejdo, kdy mám nastoupit." Jirka se na mě tak překvapeně podíval a řekl, "No, to si mě překvapila, že chceš nastoupit tak rychle, ale proč ne. Zavolám si Mery a zeptám se jí, jestli tam nemá nějaké okno, které potřebuje nějak zalepit." Kývla jsem hlavou, Jirka si vzal do ruky telefon, aby zavolal, kdy mám nastoupit.

Když dotelefonoval, tak se na mě otočil a řekl, "Tak jestli máš čas dneska, tak můžeš mít dneska noční." Rychle jsem kývla a usmála jsem se, Jirka se zvedl a šel ke dveřím a já jsem pochopila, že mám jít za ním, aby mě představil celému urgentu.

Došli jsme na urgent a Jirka řekl Mery, aby zavolal všechny na urgentní příjem. Mery se na Jirku jen podívala a bez otázek zvedla telefon a zavolala všechny na urgentní příjem. Když všichni přišli, tak jsem očima hledala Davida, ale nikde jsem ho nenašla, tož jsem byla nerada, protože jsem ho dlouho neviděla. "Jsem rád, že jste všichni přišli a rád bych vám představil naší novou lékařku Terezu Hofbauerovou, která se k nám ode dneška přidá. Je to anestezioložka a traumatoložka." Když Jirka svou řeč dokončil, tak se na mě otočil a já jsem přišla k němu a pošeptal mi, "Tak jim něco řekni." Usmála jsem se, nadechla jsem se a začala jsem, "Tak tedy dobrý den. Jak jste už slyšela jsem doktorka Tereza Hofbauerová a hned na začátku vám řeknu, David Hofbauer je můj bratr.  Jen aby tu nedošli k nějakým pomluvám." Všichni se na mě překvapeně koukali, otočila jsem a šla jsem zpátky k Jirkovi. Ten se jen usmál a oba jsme se vydali do jeho kanceláře, abychom ještě dodělali to nudné papírování.