„A proč zrovna zmuchlaný papír?" vyřkl Lukas otázku na dívku, která seděla kousek vedle něho a kreslila svou pravděpodobně poslední kresbu do svého portfolia k přijímacím zkouškám.
„Protože u zmuchlaného papíru máš spoustu míst, kde je potřeba stínování a celkově i nějaký to, dalo by se říct, oživení té věci na papíře. Můžu tím tedy prokázat, že zvládám i tyto dovednosti," řekla nezáživně, aniž by se odtrhla od papíru s tužkou. „Aha," řekl a nahlédl na dívčin rozkreslený zatím jenom náčrtek.
„Víš, že mě trochu stresuje, jak se mi pořád díváš přes rameno?" stále se neodtrhla od papíru a nepřetržitě kreslila.
Lukas přesměroval svůj pohled na tmavovlásku zkoumal její tmavé vlasy, soustředěný výraz, který upírala na svojí práci, rychlé tahy tužkou a její občasné zaměnění za papírovou těrku k rozmazávání samotné tužky.
„To ale neznamenalo, že budeš pozorovat mě," promluvila znovu. Tentokrát, ale svou pozornost přenesla od papíru na muže.
„Ale já tu nemám co jiného dělat!" Rozhodil rukama a opřel se o záda gauče. „Tak já nevím, můžeš se učit třeba na zkoušky," řekla předtím, než se přesunula zpět k zmuchlanému papíru.
Považovala konverzaci za ukončenou s tímto, ale Lukas nesouhlasil. „Rossie, já mám, ale zkoušky už za sebou a 5 měsíců dopředu se opravdu učit nebudu."
„Tak já nevím, se nějak zabav, jsi už na to starý dost!" pokrčila rameny dívka, která s úsměvem pokračovala v kreslení.
Lukas přemýšlel, že po dívce hodí polštář, ale uvědomil si, že by mohl pokazit její práci, tak si to hodně rychle rozmyslel a radši si šel pro vodu.
~
Tyler si sedl na židli a čekal na slíbené kafe. Blond žena se ujala tohoto úkolu, a pustila se do přípravy tří šálků kávy. Tmavovláska si sedla naproti Tylerovi. „Řekli vám už nějaké nové informace?" zeptala se s očekáváním dívka. Jelikož nebyla součástí rodiny a ani manželka, nemohla se dozvědět nic o vyšetřování, a proto doufala, že se dozví alespoň nějaké informace od Lukasova bratra.
„Bohužel nic nového nevíme," řekl s očima upřenýma na zeď, kde visel dívčin obraz s pampeliškami. „Mám ale takový pocit, že by nám toho stejně ani moc říct nemohli." Podle jeho výrazu Rossie předvídala, že se v něm mísil hněv a smutek, ale nic úplně nepřevládalo nad tím druhým. Rossie proto radši pouze kývla hlavou na souhlas.
„Už se to nese," ozvala se Riva, která nesla dva hrnečky. Dívka se pro jeden natáhla a položila si ho na stůl. „Co se ti stalo Rossie?" zeptal se zděšeně Tyler. „Co myslíš?" zeptala se nechápavě tmavovlasá dívka. „Ten obvaz, jak máš na zápěstí."
Obě dívky zamrzly, nejvíc však ta, které se to týkalo nejvíce. „J-j-já jsem se spálila o pánev, když jsem
vařila," vymyslela rychle výmluvu a ruku okamžitě schovala pod stůl.
ČTEŠ
Pampelišky
Romance"Tmavovlasá dívka s rozmazanou černou řasenkou od slz se vynořila z vody ve vaně. Stále se jí chtělo brečet. ‚Proč lidé, který opravdu potřebujeme a milujeme je odcházejí.' Kladla si otázku pořád dokola." ~ Rossie se změní život, není to nic hezkého...
