„Jak ti chutná dort?" zeptala se trochu nervózně Rossie svého přítele, který zrovna ochutnal svůj kousek dortu, který sama pekla. Nebyla nikdy moc sebevědomá ohledně svých pečících a kuchařských dovednostech.
„Mně to chutná," usmál se upřímně Lukas na Rossie, které se ulevilo. „Tak v tom případě, všechno nejlepší k 27 narozeninám!" zasmála se.
„Tohle je pro tebe," podala mu zabalený dárek. Lukas si ho vzal a začal ho opatrně rozbalovat. V rukou se mu objevila kniha s jejich společnou fotkou.
„Je to naše společné album toho, co jsme spolu zažily za ty tři roky, a na spodní straně jsem pro tebe složila krátkou básničku."
Lukas otočil knihu na druhou stranu a musel se usmát nad tou básničkou. „Jsi úžasná," řekl a políbil ji na spánek.
Smile
Fire in my heart,
creating beautiful art.
When I see your smile,
it fills my life with light.
When I hear your laugh,
I feel like I've found my other half.
~
Byl to první den, kdy se dívka od prvního tahu štětcem plátna nedotkla. Většinu času jenom seděla na gauči a nevnímala nic kolem sebe. Nějakou dobu vedle ní i seděla Riva, ale i ta občas na chvíli zmizela.
Tmavovláska v jednom kuse nad něčím přemýšlela nebo si, jenom tak procházela věci, co se jí za poslední ani ne měsíc staly.
„Měla bys jít spát." Tmavovláska s sebou cukla leknutím. Zatřásla hlavou, aby se mohla trochu soustředit na Rivu, která se na ni starostlivě dívala. Kývla.
„Klidně si lehni tady se mnou, jestli chceš," řekla starostlivým tónem a ukázala na místo, kde nějaké dny předtím spala vedle světlovlasé kamarádky. Mírně se usmála a kývla znovu, nedokázala mluvit, kdyby se o to pokusila, pravděpodobně by z ní vyšel jenom tichý skřehotavý hlásek.
Uvelebila se na zádech a zavřela oči. Viděla přes víčka, jak se zhasnulo světlo a ucítila vedle sebe pohyb. Když pohyb ustal dívka začala hledat Riviinu ruku, které se chtěla chytnout, našla ji a pevně ji sevřela svou rukou. Riva ji to opětovala.
Teprve až teď dala průchod svým slzám, nevzlykala jenom se jí přetrhla její hráz, která držela přehradu plnou slz a kterou si pečlivě budovala celý den, aby přesvědčila Rivu, že může jet do Londýna na ty tři dny, aniž by si musela dělat starosti.
ČTEŠ
Pampelišky
Romance"Tmavovlasá dívka s rozmazanou černou řasenkou od slz se vynořila z vody ve vaně. Stále se jí chtělo brečet. ‚Proč lidé, který opravdu potřebujeme a milujeme je odcházejí.' Kladla si otázku pořád dokola." ~ Rossie se změní život, není to nic hezkého...
