„Tak a teď už vítej oficiálně ve tvém novém DOMA!" řekl nadšeně Lukas, když položil poslední krabici věcí na zem. Rossie se na něj otočila. „Oficiálně to bude, až si nechám změnit i adresu svého trvalého bydliště," řekla s úsměvem. „Ale no tak, nekaž mi tu moji radost, že jsi se ke mně odedneška nastěhovala!" Vyzněl až skoro zoufale a na to se musela tmavovláska rozesmát.
„Tak to zajdeme vyřešit rovnou zítra, ať je to opravdu oficiálně." Přešla k němu a objala ho jednou rukou kolem jeho pasu. Na to ji Lukas dal polibek do vlasů. Byl rád, že jí konečně bude mít u sebe a nebudou muset za sebou dojíždět.
„Neobjednáme si třeba pizzu?" zeptala se dívka a přesunula svůj pohled ze zabarikádované chodby krabicemi na něj. „Já bych to tady nejdříve nějak srovnal, aby se tu dalo vůbec procházet, než to všechno vybalíme." Dívka na tento návrh kývla hlavou.
„A jsi si jistý, že se sem všechny ty moje věci vejdou?" Rossie si nemohla odpustit se zeptat, začala pochybovat, že všechny její věci najdou v tomto bytě své místo. „To si nejsem jistý ani já, ale to se nějak vyřeší."
~
Hnědé vchodové dveře do menšího domečku kousek za Paříží se otevřely a stála v nich hnědovlasá žena s úsměvem na tváři, a na které její těhotenství nebylo na první pohled vidět díky volnějšímu oblečení. Okamžitě dívky s nadšením, že je obě vidí, objala a pustila dál.
„Doufám, že máte rády špagety, protože budou k obědu," řekla za pochodu Anna. „Nepotřebuješ nějak pomoci?" zeptala se okamžitě Riva, které přítomnost usměvavé ženy vlévala novou energii, která jí vlivem nedostatku spánku chyběla.
Riva celou noc nemohla spát, protože neustále přemýšlela, co se stalo předešlou noc a bála se, jestli se to nebude opakovat i teď. „Nepotřebuju, ale půjdeš se mnou. Rossie, Tyler s tebou chtěl projít ještě nějaké maličkosti, které se týkají pohřbu a nedokáže to rozhodnout sám. Chce se zeptat tebe, přece jenom jsi mu byla v posledních letech nejblíže."
Anna se podívala na dívku starostlivě, protože nevěděla, jak bude reagovat. Brunetka i její manžel se snažili dívku tímto tématem moc nezatěžovat viděli, jak jí to všechno okolo bolí a je teď na vše, na co byly předtím dva, najedou sama.
„Dobře, a kde je?" zeptala se Rossie. „Měl by být v obýváku." Anna ukázala s povzbudivým úsměvem na dveře, které se nacházeli naproti těm do kuchyně. Rossie tam zamířila, a když se opět zavřeli, otočila se brunetka na Rivi.
„A ty pojď se mnou!" nasadila zpátky svůj úsměv a popadla Rivu za ruku a vedla jí do kuchyně. „Kam mám dát tu buchtu, co jsme přinesli?"
ČTEŠ
Pampelišky
Romantik"Tmavovlasá dívka s rozmazanou černou řasenkou od slz se vynořila z vody ve vaně. Stále se jí chtělo brečet. ‚Proč lidé, který opravdu potřebujeme a milujeme je odcházejí.' Kladla si otázku pořád dokola." ~ Rossie se změní život, není to nic hezkého...
