„Vážně jsi mě musela budit v půl páté, abych se podíval na to, jak vychází slunce? Jako já vím, že to je vždycky velmi hezky, ale sakra!" mumlal si pořád pro sebe a dostatečně nahlas, aby to slyšela i dívka, kterou následoval.
„Nechápu, co se ti pořád nelíbí, jsem ti chtěla ukázat místní krásy, které ty běžně zaspáváš, protože chodíš spát pozdě..." Řekla s dobou náladou, kterou si nechtěla nechat kazit od Lukase, který věčně jenom hudroval, jak moc je brzo.
„Ale vždyť je ještě tma, to jsem mohl ještě pořád spát!" nenechal se odbýt. „Ale není tma, jenom ještě není stoprocentní světlo," odsekla rychle dívka odpověď a posadila se na lavičku, kterou celou tu dobu hledali.
Muž se posadil vedle ní. Byla mu celkem zima, protože neodhadl, co si má vzít na sebe brzo ráno, teď svému výběru kraťas moc neděkoval.
„Podívej," ukázala s nadšením dívka na východ. „Už se začíná ta obloha červenat!" zajásala nadšeně, že to stihli zrovna včas. „Krásný," řekl už trochu uvolněněji muž. Až v tuto chvíli si uvědomil, jak moc rád je, že šel s Rossie ten východ slunce sledovat i přes to vražedné brzké vstávání.
~
„A co pohlaví, víte ho?" zeptala se nadšeně Rivi, která měla vymyšleno nekonečné množství otázek. Rossie se zájmem poslouchala, protože i ji samotnou spoustu věcí velmi zajímalo, jen se nestihla zeptat první. Tedy až na pohlaví to už věděla, jenom to své kamarádce neřekla.
„Ano," zasmála se Anna. „Bude to chlapeček," dopověděl za svou manželku Tyler.
„Už jste začali vybírat jméno?" pokračovala s nadšením ve svém křížovém výslechu blondýna.
„Ještě ne," odpověděla Anna, která seděla vedle Tylera na gauči. Ten se jenom pobaveně usmíval, nechápal, kde všechny ty otázky ta blondýnka vymýšlí, protože vždy ji pohotově napadne další.
„A půjčí-" chtěla začíst novou otázku Rivi, měla znít jako ‚A půjčíte mi ho někdy na hlídání?', ale nedostala prostor, Tyler jí zastavil. „Myslím, že si další otázky můžeš nechat na potom, klidně si můžeš napsat i seznam, ale pochybuju, že zrovna ty ho budeš potřebovat."
Tylera bavilo poslouchat, jak rychle si dívka vymýšlí, na co dalšího se má zeptat, ale všiml si, že jeho manželka přestává být z té pozornosti nadšená, jako byla na začátku.
„Dobře, zeptám se později," řekla zamyšleně a snažila se uložit si do hlavy všechny otázky, které jí stihli napadnout.
„Rossie, slyšela jsem od Rivi, že jsi se včera vrhla znovu od malování," řekla Anna, která se snažila takto odejít od dotazů, týkající se jejího těhotenství.
Rossie zvedla hlavu od svých prstů a obvazu, který se vyjímal na jejím zápěstí. „Jo, ano, chtěla jsem si trochu pročistit myšlenky," vysvětlila.
„A nechtěla bys mi namalovat nějaký obraz? Mám od tebe už jeden, ale ráda bych měla nějaký i tady v obýváku." Už dlouho uvažovala, že požádá dívku o nějaký obraz, ale Rossie vždy vypadala tak zaneprázdněně a každou volnou chvilku věnovala buď sobě, nebo společným chvilkám s Tylerovým bratrem.
„Tak dobře, ale musíš mi dát nějaký nápad, protože to, co mám teď na stojanu, je jenom směsice barev, vlastně takové nic," řekla své pocity toho, co zrovna tvořila. „Třeba by se k nám i hodil, samozřejmě, jen kdybys sis ho nechtěla nechat."
ČTEŠ
Pampelišky
Romance"Tmavovlasá dívka s rozmazanou černou řasenkou od slz se vynořila z vody ve vaně. Stále se jí chtělo brečet. ‚Proč lidé, který opravdu potřebujeme a milujeme je odcházejí.' Kladla si otázku pořád dokola." ~ Rossie se změní život, není to nic hezkého...
