Mafia-InfiniteLove

8.

Otevřela se obrovská vrata do zahrady a já spatřila zástupy lidí. Se sklopenou hlavu jsem přijala otcovo rámě a vydali jsme se směrem k oltáři. Zvedla jsem hlavu abych si prohlédla ty co tu právě teď jsou. V davu mě zklamalo pár bílých šatů které na sobě měly sestry a pár neznámých lidí. Jsem zastánce toho, že na svatbě by měla mít šaty pouze nevěsta.

Opatrně jsem vzhlédla k oltáři a spatřila ho. Měl na sobě nádherný černý oblek, jeho neposedné blonďaté vlasy mu padaly do obličeje. Na tváři se mu objevil menší úsměv a v jeho očích létaly jiskřičky. Vypadal dokonale.

,,Vážený pane Benoni, berete si zde přítomnou slečnu Anastasiu Vasiljev?" Všichni napjatě čekali na to ano. Já se rozhlédla do publika a spatřila ubrečenou osobu. Soudím že to byla mamka pana Benoniho. Vedle ní stal nějaký chlap s pyšným úsměvem, nejspíše otec a před nimi nějaký mladší klučina. Klučinu za rameno držela nějaká dívka. Měla blonďaté vlasy a na sobě světle fialkové šaty. Je dost možné že to byla jeho sestra. Pohled jsem obrátila zpátky a setkala se s jeho očima. On do těch mých neviděl jelikož je zakrýval závoj.

,,Ano." Odpověděl jednoduše a kněz znovu spustil.

,,Vážená slečno Annastasie Vasiljev, berete si zde přítomného Mattewa Benoniho za svého právoplatného manžela?" Rozhlédla jsem se do davu a spatřila mojí rodinu která mě nenávistně sledovala.

,,Ano." Odpověděla jsem potichu a obrovskou zahradou se rozezněl hlasitý potlesk.

,,Z moci mi svěřené prohlašuji vás za manželé.Vyměňte si prstýnky." Udělali jsme to co řekl. Nějaký zrzek nám je podal a my si je navzájem navlékli. ,,Můžete políbit nevěstu." Řekl vesele a já nasucho polkla. Opatrně mi přehodil závoj tak aby mi konečně mohl vidět do obličeje. S úsměvem si prohlédl můj obličej a naklonil se ke mně. Všichni v zahradě nedočkavě čekali. Naklonil se ke mně ještě blíž a opatrně spojil naše rty. Bylo to jiné než jsem čekala, bylo to jemné, ne nějak hrubé. Byl to jen jemný polibek který způsobil šimrání v mém podbřišku.

Po tom co jsme se odpojili se rozezněl ještě jeden potlesk a já si oddechla, že to mám za sebou.

,,Sluší ti to." Zašeptal mi do ucha s pokřiveným úsměvem na tváři a já celá zčervenala. Pak už byly jen nějaké gratulace u kterých jsem se i seznámila s jeho rodinou. Všichni působí hrozně mile. Třeba to nebude tak hrozné jak jsem si myslela.

Právě jsme se vydali do limuzíny tentokrát jsem nejela s rodinou, ale společně s mý manželem a jeho spolupracovníkem.

Prakticky celou dobu jsme jeli v tichosti a byla jsem za to ráda. Občas se mě ptali na nějaké otázky ale já odpovídala co nejvíce stručne co to šlo.

Netrvalo dlouho a dojeli jsme na hotel kde se koná svatební hostina a následně tu zůstaneme přes noc. Celý hotel dneska máme jen pro naší svatbu.

Společně s menším kufříkem jsem se snažila dostat do mého apartmánu abych se mohla převléknout z těch svatebních šatů do nějakých normálních.

,,Pomůžu ti." Nabídl se ten zrzek co s námi jel v autě a já s úsměvem přikývla. V tichosti jsme došli k apartmánu. Dal mi kufr dovnitř a následně bezeslov odešel.

Z kufru jsem vytáhla bílé jednoduché šaty po kolena a snažila se rozepnout ty druhé ale moc se mi to nedařilo. Slyšela jsem cvaknutí dveří a následně dovnitř vešel můj manžel.

,,Chceš pomoct?" Rezesmál se nad tím jak se pokouším rozepnout šaty. ,,Uka." Netrvalo dlouho a šaty jsem měla rozeplé.

,,Děkuju vám za pomoc, jen bych chtěla poprosit jestli by jste mohl opustit místnost, ráda bych se převlékla." Chvilku na mě zmateně koukal, bála jsem se že jsem řekla něco špatného takže jsem znervoznila. Po chvilce vybouchnul ve hlasitý smích.

,,Tykej mi prosimtě, vždyť jsi moje manželka." Pohladil mě po tváři a já na něj zmateně koukala.

,,Matka otcovi taky vyká."

,,Ale já nejsem tvůj otec Annastasie." Mrkl na mě a svlékl ze sebe sako. Následně ze svého kufru vyndal bílou košili. Já si projela jeho hruď se zkouslým rtem. ,,Díváš se na mě." Řekne pobaveně a já se rychle otočím.

,,Omlouvám se vám." Probodne mě pohledem a zapne si košili. ,,Omlouvám se ti." Zašeptám potichu a on se trošku pousměje.

,,Měla by ses převléknout ať můžeme jít." Popadnu šaty a vyhledám dveře do koupelny do kterých vejdu. On nespokojeně zamručí.

Netrvá dlouho a jsem převléklá. ,,Můžeme jít." Zašeptám potichu a on přikývne. Před vchodem mi nabídne rámě a vejdeme do obrovské, moderní jídelny.

_____________________________________________

Budu moc ráda za hlasy<3